Uvažujete nad stavbou nízkoenergetického domu? Jak je to s vícenáklady na nízkoenergetický dům? Jaká je návratnost investice? Vyplatí se postavit si nízkoenergetický dům?
Kategorie energeticky úsporných domů, kam řadíme např. domy nízkoenergetické či pasivní, se v posledních letech těší nemalé pozornosti. Není divu – priorita nízkých investičních nákladů už není jediným požadavkem. Kromě ní chceme také určitý standard a kvalitu a bydlení a pochopitelně také co nejnižší provozní náklady. Ceny energií letí nahoru, takže domy nabízející příjemné bydlení s minimální spotřebou energií jsou teď „in“.
„Vyšší investice si nízkoenergetický dům žádá do kvalitní vzduchotechniky.“
ReklamaVýše zmíněné požadavky splňují právě nízkoenergetické domy. Bydlení, které v rámci vytápění spotřebuje zhruba třetinu toho, co běžná současná novostavba, musí už minimálně díky tomu zaujmout každého budoucího investora. Na jednu stranu výhodný provoz si ale nese svou daň – o něco vyšší pořizovací náklady. Možná vám právě tohle přijde jako příliš velká překážka. Jak je to v reálu s vícenáklady a jejich návratností se vám pokusíme ukázat právě teď.
SERIÁL: Úsporný dům
|
– Vytápění v nízkoenergetickém domě
|
Co vlastně nabízí nízkoenergetický dům?
Na začátek nechme krátce promluvit čísla. Nízkoenergetický dům spotřebuje ročně na vytápění 15 až 50 kWh/m2. Běžný dům splňující současné požadavky na novostavbu se pohybuje v rozmezí 80 až 150 kWh/m2. Pokud bychom ale zůstali u takto strohého popisu, představa o nízkoenergetickém domě by rozhodně nebyla úplná.
Nízkoenergetický dům je dotažený v mnoha detailech – právě proto, aby mohl fungovat jako nízkoenergetický. Díky tomu představuje bydlení určité kvality, jehož snahou je poskytnout obyvatelům pobyt příjemný v celé řadě ohledů.
Vícenáklady za nízkoenergetický dům – nejde jen o čísla
Na samotnou problematiku vícenákladů je třeba pohlížet komplexněji než pouze v rámci čísel. „Pokud bychom investici do bydlení posuzovali pouze z pohledu ekonomické (nebo spíše finanční, účetní) návratnosti tak bychom si nepořizovali ani obyčejný dům, ale pořídili bychom si stan nebo se usídlili někde v jeskyni (minimální investice),“ říká Ing. Petr Dusil ze společnosti Atrea s. r. o. Právě za kvalitní bydlení si totiž investor v rámci vícenákladů připlatí. Avšak ruku na srdce. Netoužíme při pořizování nového bydlení právě i po určitém komfortu a kvalitě?
Vyplatí se nízkoenergetický dům? Zdroj: http://www.istockphoto.com/
„Stavbu „neúsporného“ domu vnímám v dnešní době jako vyhozené peníze. Dnes by mělo být samozřejmostí stavět energeticky úsporně. Je to podobné jako kdybychom si dnes pořizovali černobílé televize, protože je to „levnější“. V momentě kdy již vývoj dospěl k tomu, že barevná televize je již standardem nikoho nenapadne se dožadovat televize černobílé,“ srovnává Petr Dusil. Zdá se vám tento přístup nadsazený? Pojďme se na otázku vícenákladů podívat blíže.
Za co si na nízkoenergetickém domě připlatíte?
Zaměřmě se tedy na samotnou otázku investic. „Nízkoenergetický dům by rozhodně neměl být o více než 10% dražší než „obyčejný“ dům. Tyto náklady však nepřinášejí jen úsporu energie, ale i větší komfort bydlení,“ říká Ing. Karel Srdečný z EkoWATT.
Pokud vás zajímá, za co všechno si v nízkoenergetickém domě připlatíte, jsou to např. projekční vícenáklady. „Nízkoenergetický dům bude mít asi vyšší náklady na projekční práce, protože vyžaduje kvalitní projekt. Nízkoenergetický dům se nedá navrhnout tak, že se do typového projektu přikreslí nějaká izolace navíc,“ vysvětluje Karel Srdečný.
To, co v běžném domě také moc často nenajdete, je vzduchotechnika. Kvalitní vzduchotechnika s rekuperací tepla je v nízkoenergetickém domě nezbytná. Uživatelé tak spotřebují méně tepla, významnější je však skutečnost, že budou mít v domě dost čerstvého vzduchu a tím zdravější prostředí.
V neposlední řadě se vyšší náklady u nízkoenergetického domu promítnou také u větších tlouštěk zateplení – ať už stěn, střechy nebo podlah, či na celkovém „utěsnění domu“ (spáry mezi okny a stěnami, ve střešním plášti, prostupy apod.).
U nízkoenergetického domu je důležitá i správné umístění a orientace. Zdroj: http://www.sxc.hu/
Menší náklady na okna či kotel
Abychom se ale nesoustředili pouze na oblast vícenákladů, pojďme se podívat na místa, kde je naopak nízkoenergetický dům v rámci investičních nákladů výhodnější.
Jedním z takových míst jsou okna. „Díky mechanickému větrání totiž lze v domě použít alespoň část oken neotvíravých. Z psychologických důvodů a kvůli letnímu větrání je vhodné mít v každé místnosti jedno okno otvíravé, ostatní okna mohou být pevná. To snižuje cenu oken o třetinu až polovinu, úspora v rodinném domě je tedy několik desítek tisíc korun,“ přibližuje Karel Srdečný.
Úspory oproti běžné novostavbě také můžete očekávat při pořizování zdroje vytápění. „Nízkoenergetický dům si vystačí s menším zdrojem tepla (kotlem), zde je rozdíl v nákladech jen několik tisíc korun. Menší ale bude i vytápěcí systém, kde je úspora opět v řádech tisíců korun,“ doplňuje Srdečný.
Jak je to tedy s návratností u nízkoenergetického domu?
Vícenáklady tedy do 10 %. Je ale možné říci, za jak dlouho se tato částka investorovi vrátí? Skeptičtější odhady odborníků při porovnání vyšších investičních nákladů a nižších výdajů na energie předpokládají zhruba 20 až 40 let.
Architekt Ivan Kraus, který se podrobně zabýval tepelně technickými a ekonomickými výpočty stavebních nákladů na nízkoenergetický dům k tomu ale říká: „U domu financovaného hypotékou je návratnost doslova okamžitá, celkové roční náklady na splátky hypotéky a náklady na energie vychází u nízkoenergetického domu o 5 až 10% nižší než u běžného domu. S dlouhodobě vzrůstajícími cenami energií se tento rozdíl dále zvyšuje.“ U přímé investice je podle něj návratnost obvykle mezi osmi až dvanácti lety.
Pasivní dům je ještě výhodnější
Pokud byste se místo domu nízkoenergetického rozhodli pro dům energeticky pasivní, ten je na tom s návratností ještě o něco lépe. To především díky jednodušší a méně nákladné realizaci moderních vytápěcích systémů (např. zemního výměníku) a tedy nižšímu riziku investic do drahých vytápěcích technologií, které mohou morálně i technicky rychle zastarat.
„V delším časovém horizontu cca třiceti a více let (po zaplacení hypotéky) vyhrává zcela jednoznačně pasivní dům před domem nízkoenergetickým a to dokonce i při simulovaném velmi optimistickém scénáři dlouhodobého vývoje cen energií (s nulovým meziročním navýšením ceny). V tomto časovém horizontu běžná výstavba v porovnání s domy pasivními a nízkoenergetickými zcela prohrává a nezachrání ji ani sofistikované vytápěcí technologie,“ vysvětluje Ing. arch. Ivan Kraus.
Co ovlivňuje návratnost investic?
I tady je však nějaké to „ale“. Není dům jako dům. Zmíněnou návratnost rozhodně nemůžeme vztáhnout paušálně na každý nízkoenergetický nebo pasivní dům. Zeptali jsme se proto odborníka, co všechno návratnost investic ovlivňuje. Podle Ivana Krause jsou to tyto položky v uvedeném pořadí:
- Architektonický a tepelně technický koncept domu spolu s výběrem pozemku
- Výběr konstrukcí a materiálů s ohledem na poměr kvalita/cena
- Řešení návrhu detailů stavby – eliminace tepelných mostů
- Správnost a pečlivost provedení stavby
- Volba optimální vytápěcí (chladící) technologie
- Vývoj cen energií
Podle Krause tedy na posledním místě uvedený vývoj cen energií ovlivní návratnost pouze v jednotkách procent. Ovšem nevhodně umístěný a orientovaný dům s členitým půdorysem, integrovanou garáží do hmoty domu, s celoplošně zasklenými fasádami, zapuštěnými lodžiemi, členitými střechami s mnoha vikýři či střešními okny apod. může mít až několikanásobně horší energetickou bilanci než dům optimálně navržený. A to i v případě, že pro jeho stavbu budou použity stejně kvalitní materiály a technologie.
Vyplatí se nízkoenergetický dům?
Fakta o vícenákladech tedy známe. Spoustu věcí na nízkoenergetickém domě ale v penězích nevyjádříme. „Jak finančně vyjádřím komfortní a zdravé vnitřní prostředí, které dobrý energeticky úsporný dům poskytuje? Jak ocením menší závislost na dodávkách energie a zvyšování jejich cen? Jak ocením stabilní tržní hodnotu úsporného domu v budoucnu?“ říká Petr Dusil. Do financí lze tyto položky převést jen těžko. To, zdali se do nich vyplatí investovat, si proto musí zvážit každý investor sám.
Článek byl připraven ve spolupráci s Ing. Petrem Dusilem (ATREA s.r.o.), Ing. arch. Ivanem Krausem (Kraus Architekti) a Ing. Karlem Srdečným (EkoWATT).
