fbpx

Nízkoenergetické domy: nejčastější překážky na startu0

Mít dobrou vůli a ekologické cítění při stavbě energeticky úsporných domů rozhodně nestačí. Po rozhodnutí o stavbě nízkoenergetického domu na vás čeká mnoho technických i byrokratických problémů. Informovanost je proto na místě. S jakými základními potížemi musíte počítat?

Ekodomy lákají stále více lidí díky nesporným výhodám, které poskytují. Ekologická šetrnost vůči životnímu prostředí je hnacím motivem pro mnoho těch, kteří přemýšlejí o tom, že by začali se stavbou nového obydlí. Částečná samostatnost na okolních zdrojích energie poskytuje volnost, po které toužíme nejen kvůli pocitu nezávislosti, ale také kvůli stále se zvyšujícím cenám energií. Pesimisté navíc prorokují brzké vyčerpání ropy a poté apokalypsu hodnou tvůrce hororu, kdy lidé zůstanou bez energie.

„Finance sice z dlouhodobého hlediska můžete v ekodomě ušetřit, daní za to jsou vyšší vstupní investice.“

Reklama

Ekodům (vezmeme-li jej jako laické označení pro soubor různých variant – nízkoenergetické, pasivní a nulové domy) se tak jeví jako dokonalé řešení. Díky solárním panelům si lze ohřívat vodu, hlína pomůže s izolací a sousedé budou moci jen tiše závidět. Jenže nic není tak růžové, jak by se mohlo zdát.

1. Velká vstupní investice

Finanční návratnost investice je jedním z důvodů, proč energeticky úsporné domy získávají pomyslnou převahu na misce vah. Stinnou stránkou je ale nutná velká vstupní investice a dlouhodobá návratnost. Úspor dosáhnete díky solárním panelům, mini větrným elektrárnám, velkým oknům, ale i kompostovacímu záchodu. U většiny těchto prvků musíte ale počítat s tím, že se vám dům s jejich začleněním zásadně prodraží oproti běžnému stavení.

Návratnost můžete uspíšit díky celkové změně životního stylu. Díky ekodomu můžete ušetřit na odvozu odpadu i energiích. Pokud navíc využijete správně i dešťové a splaškové vody, čekají vás další úspory.

2. Dotace není snadné získat

Vzhledem k finanční náročnosti ekodomů se většina stavitelů musí obrátit na příslušné instituce za účelem půjčky. Aby ale úvěr nebyl neúnosně vysoký, je možné zkusit zažádat o dotaci. „Stát zajišťuje možnosti získat příspěvky na využití alternativní energie. Někdy je ale vyřízení dotace či půjčky tak komplikované, především u atypických staveb, že se ani nevyplatí o ni žádat. Existuje totiž řada omezení a podmínek, které musíme splnit. Na komplexní řešení ekodomu se seženou příspěvky pouze výjimečně. Na úpravy pro pasivní využití slunce v bytě vám nikdo nic nedá,“ říkají S. Kovář a I. Böhmová v knize Harmonie ekodomu.

Řešením tak jsou do případné změny legislativy (a větší podpory využívání alternativních zdrojů) standardní nástroje peněžního trhu – hypotéky a úvěry.

3. Nechápavost úředníků

O tom, že cesta do pekel je vydlážděna dobrými úmyslu, se může přesvědčit mnoho lidí, kteří se odhodlají ke stavbě ekodomu. Úředníci až příliš často nemají pochopení pro výstavbu takovýchto obydlí a spíše nežli s ochotou se můžete setkat s odmítavým postojem. S problémy se můžete potýkat především, pokud se rozhodnete postavit malou domovní čistírnu odpadních vod a nebo právě již zmiňovaný kompostovací záchod. Obtíže činí i atypické stavební materiály jako je nepálená hlína.

4. Neopodstatněné obavy

Ten, kdo začne uvažovat o stavbě ekodomu, může být velice snadno odrazen svými vlastními předsudky a nebo zarytými názory svých přátel. „První otázka, kterou každý správný Čech položí, slyší-li o domech z nepálených cihel, zní: A nerozpustí se při prvním dešti? Nerozpustí, ale je těžké o tom našince přesvědčit – přesto, že v celosvětovém měřítku asi nepálená cihla nad pálenou vede s dosti značnou převahou,“ konstatuje J. Plamínková v knize Slabikář ekologického bydlení.

5. Ekovesnice vyžadují skupinu nadšenců

Obdobně jako v obchodě je výhodnější nakoupit větší balení, tak i stavba více ekodomů najednou se může vyplatit. Jednak může být hromadná výstavba úspornější díky množstevní slevě při nákupu materiálů. Především ale můžete v tomto případě počítat s výpomocí vašich budoucích sousedů. Rady a tipy jsou v této sféře, kde mají Češi stále málo zkušeností, k nezaplacení. „Zatímco realizace ekodomu je závislá na přesvědčení, nadšení a solventnosti jednoho člověka či jedné rodiny, u ekosídliště je zdar celého projektu závislý na společném přesvědčení a na nadšení celé skupiny lidí a na jejich schopnosti spolupráce v daných podmínkách. To je asi hlavní důvod, proč je u nás ekosídlišť tak málo. Zisky u těchto akcí jsou totiž většinou mimoekonomické a my jsme zvyklí vše přepočítávat především na peníze,“ říkají S. Kovář a I. Böhmová ve své knize.

I u nás ovšem v poslední době podobné projekty vznikají. Příklade může být projekt několika pasivních domů v Židlochovicích u Brna, prezentovaných na semináři Centra pasivního bydlení.

6. Nedostatek motivace

V neposlední řadě je stinnou stránkou výstavby ekodomů i nedostatek odborníků, kteří by se podíleli na návrhu i realizaci těchto úsporných staveb. „Architekti jsou totiž zpravidla odměňováni v procentech z objemu zadané zakázky a mají spíše zájem stavět co nejdráže a s co nejméně problémy. Vymyslet fungující „zelené bydlení“ se všemi vazbami a souvislostmi pro ně znamená obrovské množství práce navíc, která ale není nijak zvlášť zaplacená,“ konstatuje J. Plamínková ve své knize.

Situace se ovšem mění k lepšímu. S vyšším počtem zájemců stoupá o energeticky úsporná řešení roste i počet architektů, kteří mají zájem se podílet na těchto nových projektech. Banky se navíc nemusejí obávat o problémy se splácením svých klientů, neboť ti nebudou mít po dostavění tak velké výdaje díky úsporám energií, jako jejich kolegové s klasickými domy.

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz