fbpx

Zateplení domu – jaký izolační materiál použít?0

Zateplení fasády domu

Zateplení domu, tedy otázka dobré tepelné izolace, se s rostoucími cenami energií stává stále aktuálnější. V našem přehledu si ukážeme, jaký materiál použít pro různé části domu – obvodové stěny, střechu a podlahy.

V minulých článcích této série jsme probrali různé typy tepelně-izolačních materiálů, zbývá si tedy ujasnit, jaký materiál se hodí pro různé konkrétní použití. Někdy není rozhodování úplně jednoduché a prospekty jednotlivých výrobců či dodavatelů nám moc nepomohou. Většina výrobců materiálů pro tepelné izolace má tendenci tvrdit, že zrovna jejich materiál je ten nejlepší a univerzálně použitelný. V rozhodování také hraje důležitou roli mnoho dalších faktorů, jako je potřebná tloušťka izolace, vlhkost, hořlavost a pochopitelně i cena materiálu a práce.

Izolační materiály na Nazeleno.cz:

Zateplení fasády domu

Pěnový polystyren

Materiál první volby pro zateplení fasády je pěnový polystyren. Jeho výhodou je, že firmy jsou již na něj zvyklé, práce s ním je relativně snadná a má dobrý poměr užitné hodnoty k ceně. Tam, kde je třeba zmenšit tloušťku izolační vrstvy je vhodné použít šedý polystyren, který má asi o 15 až 20 % nižší tepelnou vodivost.

Reklama

Vyhledejte si s námi výhodné pojištění domácnosti!

V minulosti, kdy se používaly jen tenké vrstvy izolace, byly proti pěnovému polystyrenu výhrady souvisící s jeho malou propustností pro vodní páru a rizikem kondenzace ve stěně. V dnešní době se používají mnohem větší tloušťky izolace, u nichž je teplota cihelné stěny daleko nad rosným bodem a žádná kondenzace nehrozí. Pokud ovšem budete chtít izolovat nějaké moderní zdivo s velkým tepelným odporem (např. Porotherm 44 cm), je třeba zamezení kondenzace opravdu neúměrně silná vrstva polystyrénu. Je ale dobré si uvědomit, že taková izolace v žádném případě není ekonomicky návratná a tudíž je lépe se o to ani nepokoušet.

Srovnání struktury extrudovaného (vlevo) a pěnového polystyrenu. (Foto: autor)

U starých domů, kde je leckde porušená hydroizolace a ze základů vzlíná voda, mohou být stěny vlhké. Pokud jde jen o malé množství vlhkosti, pak to lze řešit speciálním děrovaným polystyrenem opatřeným difuzně otevřenou stěrkou a omítkou (např. Baumit Open). Obecně ale platí, že tam, kde jsou vlhké stěny, je třeba napřed vyřešit problém vlhkosti, a pak teprve dělat tepelnou izolaci. Pokud to nejde, tak asi nejlepší řešení je provětrávaná fasáda s minerální vatou jako tepelnou izolací (viz níže).

Desky z fenolické pěny

Jde o jeden z nejlepších tepelně izolačních materiálů. Jeho součinitel tepelné vodivosti λ = 0,022 W/mK , což je necelých 60 % tepelné vodivosti běžného bílého fasádního polystyrenu. Cena tohoto materiálu je ovšem desetinásobná.  Protože fenolická pěna má poměrně malou mechanickou pevnost, jsou desky oboustranně kašírované skelným rounem.  Použití tohoto materiálu se vyplatí jen v těch místech, kde je opravdu nutné minimalizovat tloušťku izolace. Může to mít smysl například ve špaletách oken nebo na štítové stěně, kde je nedostatečný přesah střechy a kde nám tedy použití tohoto poměrně drahého materiálu umožní vyhnout se ještě nákladnějšímu zásahu do střechy. Určitou nevýhodou může být i fakt, že většina montážních firem s použitím tohoto materiálu na fasádu nemá žádné zkušenosti.

Vakuová izolace

Tam, kde potřebujeme dramaticky snížit tloušťku izolace a současně dosáhnout velmi malého součinitele prostupu tepla, nezbývá než použít vakuovou izolaci. Příkladem dobře propracovaného systému je  weber.therm LockPlate.  Tento systém je složen z desek vakuové izolace umístěných uvnitř speciálně tvarovaných polystyrenových desek. Tyto desky lze přichycovat na fasádu lepením a hmoždinkami v obvodové části. S pomocí této izolace můžeme proměnit starou budovu v pasivní dům, aniž by to nějak výrazněji změnilo její vzhled (namísto 30 cm běžného PS stačí jen 10 cm této izolace). Velmi pravděpodobně to ale při současných cenách nebude návratná investice.

Minerální vata

Minerální vata se používá především tam, kde je požadována nehořlavost. Má také trochu lepší akustické vlastnosti (zvukový útlum). Speciální lamely z minerální vaty s kolmou orientací umožňují zateplovat i nerovinné stěny. Dají se totiž ohnout do oblouku a již před lety byly použity například na fasádu hotelu Don Giovanni v Praze.

S minerální vatou se v kontaktních izolacích pracuje trochu obtížněji a její cena je přibližně dvojnásobná oproti pěnovému polystyrenu.  Výsledné zateplení je proto dražší. Určitou nevýhodou minerální vaty může být paradoxně i to, že díky její difuzní otevřenosti (propustnosti pro vodní páru) je třeba volit dostatečně propustné tmely a povrchové omítky, aby v její vrstvě nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti.

V poslední době se setkáme i se sendvičovými deskami tvořenými kombinací minerální vaty a pěnového polystyrenu, které v sobě spojují výhody obou materiálů – v tomto případě příznivou cenu a dobré tepelně izolační vlastnosti pěnového polystyrenu a požární odolnost a zvukový útlum minerální vaty. Jako příklad lze uvést desky Isover TWINNER, což je sendvičově uspořádaná tepelně a zvukově izolační deska, která je tvořena izolačním jádrem z grafitové izolace Isover EPS GreyWall a krycí vrstvou tvořenou izolační deskou Isover TF PROFI konstantní tloušťky 30 mm. Tyto desky lze používat na požárně dělící pásy v kontaktních zateplovacích systémech dle požadavků ČSN 73 0810. Jsou ale pochopitelně o něco dražší než samotný polystyren.

Provětrávané fasády

Pro provětrávané fasády se používá především minerální či skleněná vata. Je to logická volba, protože potřebujeme materiál s co nejmenším difuzním odporem. Vzhledem k tomu, že v provětrávané fasádě jsou vždy větší tepelné mosty než u kontaktních izolací a také proto, že nějakou tloušťku zabírá ta odvětrávaná mezera mezi izolací a krycími deskami, je vhodné používat materiály s malou tepelnou vodivostí, aby celková tloušťka zateplení nebyla příliš velká. Pravděpodobně nejlepší materiál na našem trhu je Isover MULTIMAX 30 s hodnotou λD=0,03 W/mK.

Zde se v zásadě jedná o tři různé případy. Zateplovat můžeme mezi trámy stropu, na podlahu půdy nebo v případě obytného podkroví mezi krokve (střešní trámy) a pod krokve nebo nad krokve. Nejčastěji se používají izolace z minerálních či skleněných vláken. Jejich výhodou je naprostá nehořlavost a dobrý akustický útlum, což je v této části obálky domu docela důležité.

Foukané izolace

Pro izolaci mezi trámy stropu se dnes s oblibou používají foukané izolace. Jejich hlavní výhodou je, že nemusíte rozebírat celou podlahu půdy, ale stačí v každém trámovém poli vytvořit několik otvorů. Také je možné zaplnit i obtížněji přístupná místa a nevadí hřebíky, které často do dutiny trčí. Také cena foukaných izolací jepoměrně příznivá. Nejčastěji se používají celulozová vlákna (Climatizer, Templan apod.) nebo speciálně pro zafukování upravená  minerální nebo skleněná vata (např. SUPAFIL LOFT. Cena foukaných izolací je poměrně příznivá, pohybuje se okolo 100 Kč/m3. Tloušťka stropních trámů je zpravidla příliš malá na umístění dostatečné vrstvy izolace a proto se musí přidat ještě jedna vrstva na podlahu půdy (pokud strop neobsahuje dutý prostor, tak je jediná možnost izolovat shora, izolace zevnitř místnosti nelze doporučit pro riziko kondenzace vlhkosti.

Výhodou foukaných izolací je hlavně rychlost aplikace a příznivá cena. (Foto: Magmarelax.cz)
Tam, kde se půda nepoužívá, stačí prostě nafoukat další vrstvu a udělat nad ní jen nějakou lávku ke komínovému výlezu. Pokud ale potřebujete pochozí podlahu, je možné použít tuhé desky z minerální vaty – např. Isover T-P nebo Knauf PTS – a na ně umístit nějakou podlahu. Při zafoukávání izolace nemáme zpravidla možnost vytvořit na spodním okraji izolačního souvrství parotěsnou zábranu, je proto třeba nechat na horní straně odvětrání.

Desky nebo role minerální vaty

Alternativně je možné použít ke stejnému účelu minerální či skleněnou vatu ve formě desek nebo pásů (rolí). Výhodou je, že není třeba speciální zafoukávací zařízení a izolaci si můžete položit bez pomoci odborné firmy. Cena je ovšem vyšší, zvláště pokud na desky potřebujete položit podlahu a použijete speciální izolaci určenou pro plovoucí podlahy.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.