fbpx

Vybíráme tepelné izolace: Čím zateplit fasádu, střechu, sokl0

Budete zateplovat a vybíráte vhodnou tepelnou izolaci? Každý z izolačních materiálů, ať už polystyren, minerální vlna nebo celulózová izolace, se hodí do jiných míst. Čím zateplit fasádu, střechu nebo sokl? Jak izolovat okna?

O tepelných izolacích toho bylo napsáno už mnoho. Pojem tepelná izolace nás všudypřítomně obklopoval především díky programu Zelená úsporám, který s sebou přinesl velký boom zateplování. Výrobci izolačním materiálů se díky tomu začali předhánět v reklamách na své produkty, kterých je nyní celá řada. Jak se ale při výběru izolací zorientovat? Přinášíme vám přehled tepelných, který vám pomůže při jejich výběru.

„Zajímavou ekologickou alternativou polystyrenu je foukaná celulózová izolace, která je i cenově velmi příznivá.“

Reklama

Při zateplování domu je především dobré držet se několika základních rad odborníků. „Zateplování je ideální řešit komplexně, nikoliv rozdělené na fáze, jak to často bývá. Ideální postup je například realizovat výměnu oken a zateplení fasády současně. Pokud ukotvíte okna přímo do izolace, můžete zabránit vzniku zcela zbytečných tepelných mostů u napojení rámů oken na konstrukci,“ říká architekt David Křeček. „Praxe při rekonstrukci je ale často zcela jiná a tento postup bohužel mnohdy nerespektuje. Například jen špatné ukotvení oken může jejich vlastnosti zhoršit o desítky procent,“ dodává.

SERIÁL: Zateplování a izolace

    – Zateplení fasády i stropu

    – Tepelné izolace: Přehled

    – Hydroizolace domu

    – Rosný bod ve zdivu

    – Jak zateplit dům

Tepelné izolace a svislé konstrukce

Mezi nejběžnější tepelně izolační materiály svislých konstrukcí patří minerální vlna a nepříliš ekologický, zato běžný materiál polystyren (součinitel tepelné vodivosti 0,04 W/m.K), který se při aplikaci během zateplování kotví anebo lepí. Jeho výhodou je především nízká cena, na druhou stranu se ale vyznačuje i určitými riziky. Hrozí u něj například to, že podlehne zkáze mnohem rychleji než samotná stavba – především kvůli tomu, že je málo odolný proti vlhkosti a tlaku. „Dražší a vlhkosti odolný je extrudovaný polystyren, který se díky tomu používá hlavně na zaizolování soklu stavby,“ říká David Křeček. Právě odolnost proti vlhkosti je u izolace soklu nutností.

Do skupiny polystyrenů také řadíme několik let starou „novinku“, tzv. šedý polystyren, tedy polystyren s přídavkem grafitu. „Ten je o něco dražší (odhadem o 25 %), zato má ale při srovnatelné tloušťce asi o 20–25 % lepší izolační účinky (součinitel tepelné vodivosti je až 0,033 W/(m.K) ). Za stejné peníze tak dosáhneme tenčí zdi se stejnými parametry, díky tomu i ostění oken méně brání solárním ziskům u oken,“ dodává architekt. Na druhou stranu, ani na pěnový polystyren nemůžeme pouze pět chválu. Výroba polystyrenu totiž velmi výrazně zasahuje životní prostředí ve všech svých fázích. Hlavní surovinou pro výrobu je ropa, která se složitou chemickou reakcí mění na styren (jedovatý karcinogen) a odpadní pentanové a styrenové emise.


Každý z izolačních materiálů se hodí na jinou část domu

V dřevostavbách je pro zateplení možné využít mnohem ekologičtější alternativy polystyrenů – například foukanou celulózu nebo dřevovláknitou izolaci. Foukaná celulóza je i o něco levnější než polystyren, její cena je asi 1 000 Kč/m3 včetně aplikace foukáním. Foukání se realizuje do předem připravených skeletových konstrukcí na určitou hustotu, protože je nutné zabránit jejímu sesednutí.  Součinitel tepelné vodivosti celulózové izolace je přibližně 0,039 W/(m.K). Celulózová izolace se vyrábí recyklací novin a její výhodou je, že v konstrukci funguje jako savý papír a dokáže tedy vázat vlhkost, která je v ní pak rovnoměrně rozložena.

Tepelné izolace

    – Polysteren a vata

    – Ovčí vlna

    – Sláma jako izolace

    – Mýty o polystyrenu

    – Hydroizolace

Izolace střechy a půdy

I v případě izolace střechy a půdy se můžeme často setkat s foukanou izolací, ať už celulózovou nebo minerální, která má v případě zateplování střech tu výhodu, že se dostane i do obtížně přístupných míst. Příkladem může být systém foukané tepelné izolace MAGMARELAX vyvinutý tuzemskou společností IP Izolace Polná. „Instalace tepelné izolace střechy jednoho domu trvá zhruba 4–5 hodin,“ říká Radim Vaněk ze společnosti IP Polná. Tento izolační materiál je vyroben z minerálů (čedič, sklo) a kromě toho, že chrání proti zimě i letnímu slunci, má také kvalitní protipožární vlastnosti. Vlna se fouká přímo do dutiny stropu, nebo na volnou plochu. „Velkou výhodou této aplikace je to, že při ní nevzniká odpad,“ dodává Vaněk.

Alternativou foukané izolace jsou v tomto případě dřevovláknité izolační desky, zcela přírodní a ekologický produkt vyrobený z obnovitelných zdrojů. Velkou výhodou těchto desek je možnost použít je i při realizaci samotného konstrukčního systému u dřevostaveb, navíc mají velmi dobrou schopnost zvukové izolace. Pro místa s rizikem pronikání vlhkosti se volí takové dřevovláknité desky, které jsou opatřeny hydrofobními příměsemi, díky čemuž jsou vodoodpudivé.


Izolační desky EPS s grafitem. Zdroj: ISOVER

Jinou variantou pro tepelnou izolaci střech a půd je šedý polystyren a minerální vlna. I minerální vlna (její součinitel tepelné vodivosti je od 0,035 W/(m.K)) patří mezi dnes nejpoužívanější izolanty. Surovinou pro její výrobu jsou nerostné suroviny čedič (čedičová či kamenná vlna) a křemen (skelná vlna), které se při výrobě tepelně zpracovávají. Velkou výhodou těchto izolačních materiálů je vysoká paropropustnost, která umožňuje vlhkosti vypařovat se ven ze zdiva, což umožňuje hojné využití minerální vlny při stavbě difúzně otevřených konstrukcí.

Základy a podlahy: Jak izolovat

Zajímavým ekologickým materiálem, který se dnes často využívá například při stavbě pasivních domů, je pěnové sklo. Jde vlastně o štěrk, jehož granulát je vyroben ze zpěněného recyklovaného skla, a protože má tento materiál velkou tlakovou únosnost, používá se především jako izolant základů. Pěnové sklo se vyznačuje výbornými izolačními vlastnostmi, součinitel tepelné vodivosti je 0,08 W/(m.K). Granulát se aplikuje v tloušťce zhruba 50 cm a tato vrstva je schopna eliminovat veškeré tepelné mosty u základů. Na ní se pak vylévá betonová deska pro dům.

Pro izolaci soklu jsou častými izolanty extrudovaný polystyren nebo perimetr (součinitel tepelné vodivosti 0,034 W/m.K). Díky výrobě ze speciálních materiálů a lisování do forem mají desky perimetr vysokou únosnost. U nás se zatím používají pouze pro izolaci soklu, v Rakousku již ale existují dokonce několikapatrové domy, které jsou na těchto deskách úspěšně založeny.

Okna a tepelná izolace

Také okna jsou jedním z míst, kudy z domu může unikat teplo – a to ať už prostupem, nebo neutěsněnými škvírami mezi okenním rámem a ostěním (zdivem) nebo mezi okenním rámem a křídly. K odstranění netěsností v osazení okna nestačí utěsnění PUR pěnou, protože ta má po oříznutí otevřenou strukturu pórů a je netěsná. Netěsnosti se proto mohou ošetřit například speciálními samolepící pásky (air-stop pásky, butylové pásky), které jsou na bázi pěnového polyetylenu nebo silikonu. Tyto pásky jsou přilnavé na různé podklady a vyznačují se vzduchotěsností a parotěsností. Existují varianty pro vnitřní i vnější použití a některé z nich se následně omítají.


K alternativním izolacím patří například ovčí vlna

Izolační materiály budoucnosti?

Do budoucna se celkem perspektivně vyhlížejícím izolačním materiálem zdá být vakuová izolace. „Vakuová izolace má velký potenciál, dosahuje až desetkrát lepších vlastností než klasická izolace. Pro pasivní dům jí stačí pouhé 4 cm,“ říká architekt David Křeček. Většina izolačních materiálů je částečně tvořena vzduchem, a proto se hodnoty tepelné vodivosti mnohdy blíží hodnotám tepelné vodivosti vzduchu. Protože ale vakuová izolace vzduch v podstatě neobsahuje, je její tepelná vodivost minimální, součinitel tepelné vodivosti se pohybuje okolo 0,006 W/(m.K).

Pro výrobu vakuových izolačních panelů, které často najdete pod zkratkou V.I.P., se používá pyrogenní kyselina křemičitá, jejíž hlavní výhodou je její mikrostruktura podobná prostorové síti s oky o střední velikosti asi 70 nm (nanometrů). Díky této jemné mikrostruktuře je vedení tepla mezi částicemi vzduchu výrazně redukováno a jako izolační materiál se tedy vakuová izolace stává výjimečně výhodnou.

I staré džíny izolují

Tepelnou izolaci mohou domu poskytnout i vaše vysloužilé džíny. To lze s nadsázkou říci o jednom z alternativních izolačních materiálů pro zelené nadšence, který k nám přišel z USA, tzv. UltraTouch. Jde o velmi těžko dosažitelný, recyklovaný izolační materiál, který se vyrábí z džínovinových odřezků, k nimž se při výrobě přidávají další příměsi pro zvýšení odolnosti proti ohni a hmyzu. Výjimečný je tento materiál především tím, že je až z 85 % recyklovaný, na jeho výrobu je potřeba mnohem méně energie než na výrobu běžných izolantů a navíc představuje i velmi kvalitní zvukovou izolaci.

Článek byl připraven ve spolupráci se specialistou Ing. arch. Davidem Křečkem.

Autor: Redakce Nazeleno.cz