fbpx

Rekonstrukce domu: Kdy se vyplatí zateplovat?0

Bydlíte ve starším neúsporném domě a každý rok zaplatíte za vytápění víc a víc? Rozhodli jste se proto zateplovat? Nezapomeňte si spočítat, kolik za zateplení zaplatíte, kolik energie ušetříte a kdy se vám investice vrátí. Jak na to?

Pořízení vlastního bydlení je zpravidla jednou z největších investic v životě člověka. Kromě volby vhodné dispozice nebo konstrukce domu řešíme stále více také energetickou náročnost stavby, a to i v případě rekonstrukcí.

Kolik energie dům „spotřebuje“ totiž není navždy dané. Důvodů, proč klást důraz právě na aspekt energetické spotřeby domu, je několik: kromě snižování emisí CO2 jde hlavně o stále se zvyšující náklady na vytápění. V nehospodárné stavbě totiž mohou dlouhodobé náklady na energie podstatně přesáhnout její vlastní cenu.

Reklama

 „Na dotaci z programu Zelená úsporám dosáhnete, pokud zateplením uspoříte 20 % energie oproti původnímu stavu.“

Na trhu se objevují stále nové a nové technologie, materiály a postupy, které nabízejí mnoho variant, jak uspořit energii na vytápění. Není proto problém najít produkty se skutečně dobrými parametry; některá „převratná“ řešení se ale při podrobnějším zkoumání mohou ukázat jako málo vhodná pro daný dům, anebo je u nich poměr nákladů a výsledného efektu příliš velký – a investice do nich neracionální. Hledisko hodnotící návratnost investice by proto mělo být jedním ze zásadních při volbě typu stavby nebo jednotlivého opatření.

Více o zateplení na Nazeleno.cz

   – Zateplení domu: Co můžete zateplit?

   – Dotace na zateplení: Otázky a odpovědi

   – Kdy se vyplatí zateplení rodinného domu?

   – Příklad zateplení rodinného domu

Úspornost bydlení otestuje energetický audit

Pro uvažování o úsporném bydlení je určující, zda chceme vylepšovat stav starší, nehospodárné stavby, anebo jestli plánujeme energeticky šetrnou novostavbu. V prvním případě budeme srovnávat energetickou bilanci původní a vylepšené stavby – z ní vyplyne energetická a finančně vyjádřitelná úspora a také návratnost investice do úsporných opatření.

Při rekonstrukci staršího rodinného domu bychom měli nejprve s pomocí energetického auditu zjistit, jak na tom stavba z hlediska spotřeby energie je (odborný posudek lze využít při žádostech o dotace). Určující hodnotou je přitom roční spotřeba energie na metr čtvereční obytné plochy – ta budovu zařadí do energetické kategorie podobně, jako je tomu u štítku elektrospotřebičů (novostavba by se měla vejít do kategorie C, tedy spotřebovat maximálně 142 kWh na metr čtvereční tepla)

Energetický audit

Hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění udávané v kWh/m2 musí být doloženy:
  • autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby,
  • technikem prostředí a technologických zařízení budov (projektantem),
  • autorizovaným architektem nebo energetickým auditorem.

Údaje musí být doloženy na základě údajů z projektové dokumentace a budou počítány podle ČSN EN ISO 13790, případně převzaty z výpočtů pro Průkaz energetické náročnosti budovy (ENB). Povinnost zpracovat Průkaz energetické náročnosti budov se týká všech novostaveb a rozsáhlejších rekonstrukcí, výjimky definuje vyhláška 148/2007 Sb. a jsou jimi např. budovy do 50 m2 plochy, zemědělské nebo dočasně užívané stavby (např. kostely). V současnosti mohou Průkaz energetické náročnosti budov vydávat pouze odborníci, kteří mají oprávnění udělované Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Jejich seznam včetně kontaktů je na stránkách MPO (http://www.mpo-efekt.cz/cz/energeticke-expertizy).

 

Spotřeba energie v nehospodárném rodinném domě

Efektivitu úsporných opatření lze ukázat na konkrétním příkladu staršího, samostatně stojícího rodinného domu. Stavba je zděná, bez dodatečné izolace, nepodsklepená, má sedlovou střechu, starší dřevěná okna a dveře.  Rozměry domu jsou následující:

  • podlahová plocha je 130 m2,
  • plocha vnějších stěn je 260 m2,
  • sedlová střecha má plochu 200 m2.

Stavba prošla energetickým auditem, jehož výsledky nejsou zrovna optimistické:

  • rodinný dům spadá do energetické třídy E, která je hodnocena jako nehospodárná, ročně spotřebuje 195 kWh tepla na metr čtvereční plochy,
  • náklady na energie dosahují zhruba 85 000 Kč,
  • největší podíl na spotřebě energie má vytápění a ohřev teplé užitkové vody.

Snížení spotřeby energie o 20 % oproti původnímu stavu znamená možnost získání dotace
Snížení spotřeby energie o 20 % oproti původnímu stavu znamená možnost získání dotace

Zateplení domu kontaktní vnější izolací

Zásadní roli ve škále opatření, která povedou k úspoře energií, hraje zateplení vnějšího pláště stavby. U samostatně stojícího domu vznikají největší ztráty na vnějších stěnách, a proto první investice míří právě sem. Jakou efektivitu mohou mít? Při celkové ploše vnějších obvodových zdí domu (260 m2) je nejjednodušším účinným opatřením dodatečná kontaktní vnější izolace. Nejčastěji je zřizována z vrstvy polystyrenu a vnější izolační omítky. O úsporách energií pak rozhodne tloušťka izolační vrstvy.

U osmicentimetrové vrstvy polystyrenu můžeme počítat s cenou  zhruba 1 100 Kč za metr čtvereční izolace  včetně řemeslnických prací, celkem pak zaplatíme asi 286 000 Kč. Roční spotřeba energie v takto zatepleném domě klesne na 160 kWh/m2, což odpovídá roční úspoře cca 15 700 Kč. Návratnost investice bude 18 let. Komplikací ale je, že celková úspora energie bude méně než 20 % a nárok na dotaci z programu Zelená úsporám tedy nevzniká (jednou z podmínek získání dotace je totiž dosažení 20% úspory energie oproti původnímu stavu).

První investice u samostatně stojícího domu směřuje většinou do izolace vnějších stěn
První investice u samostatně stojícího domu směřuje většinou do izolace vnějších stěn

Pokud použijeme dvanácticentimetrovou vrstvu polystyrenu, zvýší se cena na zhruba 1 250 Kč za metr čtvereční izolace, celkem pak zateplení vyjde na 325 000 Kč. Roční spotřeba energie přitom klesne na 152 kWh/m2, roční úspora bude cca 18 700 Kč a návratnost investice cca 18 let. Nárok na dotaci z programu Zelená úsporám v tomto případě vzniká, protože úspora energie je oproti původnímu stavu 20 %.  Žadatel by měl nárok na dotaci 650 Kč na metr čtvereční obytné plochy a celkem by získal 84 500 Kč. Tento finanční příspěvek by snížil návratnost investice na cca 13 let.

S dvaceticentimetrovou vrstvou polystyrenu bude cena 1 400 Kč za metr čtvereční izolace. Celkově vyjde zateplení na 364 000 Kč a dům ušetří ročně na topení cca 21 700 Kč a dosáhne spotřeby 145 kWh tepla na metr čtvereční. Návratnost investice je bez dotace cca 17 let, s dotací zhruba 13 let.

Tloušťka polystyrenu
Roční spotřeba tepla po zateplení
Cena izolace za m2
Celková cena za zateplení
Roční úspora
Návratnost investice
8 cm
160 kWh/m2
1 100 Kč
286 000 Kč
15 700 Kč
18 let
(dotace = 0)
12 cm
152 kWh/m2
1 250 Kč
325 000 Kč
18 700 Kč
18 let (s dotací 650 Kč/m2 13 let)
20 cm
145 kWh/m2
1 400 Kč
364 000 Kč
21 700 Kč
17 let (s dotací 650 Kč/m2 13 let)

Hodnocení: Zateplení vnějšího pláště domu kontaktní izolací může přinést podstatnou úsporu energie, návratnost je zvlášť v případě využití dotace dobrá. Podmínkou efektivity zateplení je ale zamezení ztrátám přes okenní a dveřní otvory.

Pouhé zateplení střechy příliš nepomůže

Podobně lze kalkulovat úsporná izolační opatření u střechy a podlah, i tady lze počítat s náklady na investici a jejich návratností. Lze například uplatnit dodatečnou izolaci s pomocí minerální vlny. Například pro sedlovou střechu domu (plocha asi 200 m2) je ale poměr mezi cenou a výsledným efektem poměrně nepříznivý a návratnost investice dlouhá – s použitím dvaceticentimetrové vrstvy minerální vlny lze dosáhnout úspor zhruba 13 kWh na metr čtvereční plochy a uspořit tak řádově tisícovky. Ani na dotaci v případě, že bude zateplena pouze střecha investor nedosáhne. Cena celkového zateplení přitom přesáhne 200 000 Kč. Pouhé zateplení střešního pláště nemá velký efekt a návratnost je dlouhá, má smysl pouze v kombinaci s jinými úspornými kroky.

Energetický audit řadí budovy do energetických kategorií
Energetický audit řadí budovy do energetických kategorií

Komplexní zateplení: Vyšší úspory energie

Vyšší efekt a úspory energie přinese rekonstrukce nedokonale izolované podlahy – tady můžeme při volbě levnějšího opatření (polystyren) s náklady cca 130 000 Kč ušetřit až 10 000 Kč ročně a zlepšit energetickou bilanci asi o 15 kWh/m2. O stejnou hodnotu lze také snížit energetickou spotřebu při výměně starých netěsných oken a vchodových dveří za moderní.

Větší smysl ale dává komplexní zateplení celé stavby – střechy, vnějších stěn, podlahy, dveří a oken. Pokud energetická spotřeba stavby klesne pod hranici 70 kWh/m2 a dům se dostane do energetické třídy B (úsporná budova), lze počítat s dotací z programu Zelená úsporám až 1 550 Kč na metr čtvereční obytné plochy a zkrátí se tak návratnost investice. V případě zmiňovaného domu jde o částku přes 200 000 Kč, takže výše dotace bude znamenat úsporu mezi 15–20 % nákladů. Návratnost se pak bude pohybovat kolem 16 let. Celkové náklady přitom dosáhnou asi 1 000 000 Kč, oproti původnímu stavu se ale také ušetří více než polovina původních nákladů na topení a ohřev teplé užitkové vody.

Úsporná opatření při rekonstrukci mají svá specifika

Realizace úsporných opatření ve starších stavbách má řadu specifik a vždy se jedná o komplikovaný odborný problém. Představa, že stačí dům „obalit“ vrstvou polystyrenu a dosáhnout tak potřebných úspor, je falešná a může vést ke komplikacím a hlavně může znamenat promarněnou investici. Proto je lepší se při plánování zateplení obrátit na odborníka z řad autorizovaných projektantů a inženýrů. Zpracování projektu a energetického auditu je navíc jednou z podmínek žádosti o dotace na zateplení.

Autor: Redakce Nazeleno.cz