fbpx

Provětrávaná fasáda – jaké má výhody?0

Pokud má dům vlhké stěny, jeho zateplení nepropustným polystyrenem může být problematické. Řešením, jak zateplit dům s mírně vlhkými stěnami, je provětrávaná fasáda.

V posledních letech se zatepluje velké množství domů, kromě rodinných domků jsou to i bytové domy, paneláky a v poslední době i kancelářské či dokonce i tovární budovy. Dost tomu napomohl dotační program Zelená úsporám. Lze říci, že prakticky se již nesetkáme s tím, že by někdo opravoval fasádu na starém domě a neudělal při tom zateplení.

Kontaktní zateplovací systémy

V převážné většině případů se dnes používají kontaktní zateplovací systémy s pěnovým polystyrenem. V poslední době se začíná více používat  šedý polystyren, který má lepší tepelně-izolační vlastnosti. Základní důvod je v tom, že jde o technologii celkem dobře zvládnutou, materiál je relativně levný a vzhled domu se prakticky nezmění. Kontaktní fasáda se nemusí dělat jen s pěnovým polystyrenem, lze použít i desky z minerální vaty. Existují i speciální desky s kolmou orientací vláken, které se dají použít i na fasády různě prohnuté či zakulacené.

Reklama

Průběh teploty ve stěně bez zateplení (výstup z programu „Prostup tepla vícevrstvou konstrukcí a průběh teplot v konstrukci“ na webu TZB-info). Kliknutím obrázek zvětšíte.

Vůbec nejlépe izolující materiál na kontaktní fasády jsou tepelně izolační desky z tuhé fenolické pěny. Mají až dvakrát lepší tepelně izolační vlastnosti oproti běžným zateplovacím systémům s polystyrenem, jejich cena je ovšem vysoká. Kontaktní tepelné izolace mají ovšem i své nevýhody. Jsou mechanicky poměrně zranitelné- relativně tenká vrstva tmelu a omítky se dá snadno prorazit. Občas si v nich udělají dutinu pro hnízdo ptáci (u mne se to stalo za zhruba 10 let dvakrát) a při požáru se taví a uvolňují jedovaté zplodiny.

Zateplené polystyrenem nelze použít na vlhké stěny. Je nutné dům podřezat, nebo realizovat provětrávanou fasádu.

Typickou vlastností pěnového polystyrénu v kontaktní izolaci je vysoký difuzní odpor. Takto zaizolovaná stěna propouští směrem ven jen minimální množství vodní páry. Ve velké většině aplikací to nevadí a kontaktní tepelná izolace s polystyrenem je optimální volba. Existuje nicméně jeden případ, kdy je její použití velmi problematické a je třeba se jí vyhnout. Platí to pro stěny, do nichž vzlíná i jen malé množství vlhkosti ze základů. V tomto případě je vysoký difuzní odpor zásadní vada a tento způsob zateplení stěny problémy s vlhnutím ještě zvýší. V takovém případě je třeba buď stěnu dokonale vysušit, což v praxi znamená udělat novou hydroizolaci (podříznutím a vložením hydroizolační fólie nebo zarážením nerezových plechů do spáry), případně  použít jiný systém zateplení.

 Průběh teploty ve stěně po zateplení. Klikněte pro zvětšení obrázku.

Vhodnou alternativou ke kontaktnímu zateplení je v tomto případě takzvaná provětrávaná fasáda. Teoreticky sice v některých případech, kdy stěna jen mírně místy vlhne, pomůže použití děrovaných desek pěnového polystyrénu (např. systém Baumit Open). Jde ale jen o kompromisní řešení.

Provětrávaná fasáda

Tento systém zateplení využívá tepelně-izolační materiál s velmi malým difuzním odporem (je dokonale propustný pro vodní páru) v kombinaci s  krycími deskami či obkladem. Obkladový materiál je naopak pevný a zcela nepropustný pro vodu a chrání tak izolaci před působením povětrnostních vlivů a před mechanickým poškozením. Mezi izolací a obkladem je pak odvětraná mezera, která umožňuje odvod vlhkosti (ve formě vodní páry) ze stěny. Nejčastěji se jako izolační materiál používá minerální vata, občas se setkáme i s použitím foukané celulózové izolace (např. Climatizer, či Templan). Jeden z možných postupů, jakým se provětrávaná fasáda vytváří a vysvětlení toho, co je podstatné pro její dobrou funkci, je ukázán na následujícím videu.

Provětrávaná fasáda má příznivý vliv na snížení vlhkosti stěny. Je to dáno tím, že díky tepelné izolaci se teplota stěny v zimním období výrazně zvýší. Pokud například na stěnu z plných cihel o tloušťce 45 cm přidáme 15 cm minerální vaty, pak průměrná teplota izolované stěny je zhruba 17,5 °C (viz druhý obrázek s grafem). To je výrazné zvýšení oproti přibližně +0,5°C v původnímu stavu (na prvním grafu). Díky vyšší teplotě a s tím souvisící vyšší tenzi vodní páry, dojde k výraznému zrychlení odvodu vlhkosti ze stěny.

Izolace a zateplení na Nazeleno.cz:

  • Jaký izolační materiál použít?

  • Izolační materiály pro řešení detailů

  • Přehled plastových izolačních materiálů

 

Provětrávaná fasáda má nepochybně i řadu dalších výhod (například lepší zvukový útlum nebo použití nehořlavého materiálu). Dokonalá propustnost pro vodní páru v kombinaci se zvýšením teploty stěny je však u starých domů s porušenou hydroizolací výhoda zásadní. Je ale zároveň třeba upozornit, že existují určité limity pro vlhkost zdiva – rozhodně to nelze chápat jako metodu vysoušení zdiva. Vzlínající voda totiž ke svému odpařování potřebuje teplo, které si pochopitelně bere ze stěny a tím ji ochlazuje. Také sebou do stěny vynáší rozpuštěné soli, které ve stěně krystalizují. Krystalizační tlak je tak vysoký, že narušuje pevnost cihel a časem vede k jejich poškození až rozpadu. Rozhodně je proto vhodné se napřed poradit s odborníkem na problematiku vlhkosti staveb, jaké jsou možnosti zamezení vzlínání vlhkosti.

V dnešní době existuje kromě obvyklého podříznutí i řada jiných metod sanace vlhkosti. Provětrávaná fasáda může být užitečná například při použití metod, které znatelně omezí vlhkost, ale nezaručují její dokonalé odstranění (chemické metody nebo elektroosmóza). Provětrávaná fasáda se uplatní i u staveb, kde je hydroizolace funkční a stěny suché, ale kde je třeba kvůli odstranění tepelného mostu zaizolovat i podezdívku či stěnu sklepa, které jsou pod hydroizolací (a tedy vlhké). V takovém případě lze řešit celou izolaci jako provětrávanou fasádu, nebo pro stěny nad izolací použít obvyklý kontaktní systém s pěnovým polystyrénem a provětrávanou fasádu použít jen na spodní část domu.

Obkladové prvky

Jednou z výhodných vlastností provětrávaných fasád je v dnešní době velký výběr obkladových materiálů. Existují obklady se vzhledem dřeva, kamene či režných cihel, ale také desky, které při použití vhodné omítky nerozeznáte od klasicky omítnutého zdiva. Dokonce i nejobyčejnější Cetris desky v přírodní barvě jen s ochranným lakem vypadají při pečlivém provedení docela pěkně. Šikovný architekt dokáže s touto technologií vytvořit zajímavé stavby.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.