ROZHOVOR. S energetickým poradcem Karlem Murtingerem jsme si povídali o zateplení domu, výměně oken, nedokonalé práci stavebních firem a jednoduchých tipech, které vám pomohou snížit tepelné ztráty vašeho domu bez nákladného zateplování.
Ceny energií rostou a zima se zase blíží. Snížit tepelné ztráty domu můžete zateplením fasády, výměnou oken nebo třeba instalací reflexních rolet.
Protože víme, že se zateplováním domu je spojeno mnoho důležitých otázek, zeptali jsme se na vše odborníka na slovo vzatého – energetického poradce s dlouholetou praxí Karla Murtingera.
Reklama
Energetický poradce Karel Murtinger. Foto: Michaela Vinšová
Osobní otázka úvodem. Máte zateplený dům?
U nás, energetických poradců, je to tak trochu jako u té kovářovy kobyly, jiným radíme co a jak udělat a sami na to často nemáme čas. Se zateplováním domu jsem ale začal skoro před 35 lety, v době, kdy na trhu nebyly téměř žádné izolační materiály. Severní stěnu domu jsem zateplil 5 cm Lignoporu, což byl tehdy nejčastěji používaný materiál. Po letech jsem pak na zbývající zdi domu přidal 12 cm kontaktní izolace z polystyrenu. Okna jsem napřed vylepšil přidáním třetího skla a osadil je reflexními roletami. Později jsem do vnějšího křídla osadil izolační dvojsklo v plastovém rámečku. Z hlediska prostupu tepla jsou (alespoň v noci) lepší než ta, která jsou běžně na trhu.
V době, kdy probíhal dotační program Zelená úsporám, jsem si řekl, že bych ho měl jako poradce také vyzkoušet. Hledal jsem proto, co bych ještě zateplil. Rozhodl jsem se přidat 14 cm šedého polystyrenu na severní stěnu svého domu a na půdu 20 cm skelné vaty. Stále však čekám na vyplacení dotací.
Kdy bychom měli začít přemýšlet o zateplení domu? Kdy se zateplení domu vyplatí?
Uvažovat o zateplení by měl snad každý, s výjimkou majitelů nového – maximálně 10 let starého – domu.
Zateplení domu se vyplatí v 95 % případů. Řekl bych spíš, kdy se nevyplatí – například v případě, kdy máte extrémně levné topení, třeba když vytápíte levným dřevem.
Pokud patřím do skupiny vhodných kandidátů na zateplení a rozhodla jsem se do toho jít, jaký by měl být první krok, který udělám? Jak postupovat?
V první řadě byste si měla udělat plán. Rozmyslet si, co a v jakém pořadí budete zateplovat. Někdy je možné realizovat komplexní zateplení domu (zateplit fasádu, vyměnit okna), jindy jsme omezeni technickými nebo finančními důvody. Ideální je vzít plány domu a zajít do některého poradenského střediska EKIS a popovídat si o zateplení s poradcem.
Je tato konzultace zdarma?
Ano, tato konzultace je zdarma.
A co stavební projekt? Je při zateplování nutný?
Pokud se budete pouštět do složitějších úprav, může být stavebním úřadem vyžadován projekt. Není špatné si ho udělat, ale musí být rozumný. Stavební firmy jsou občas poněkud nespolehlivé a snaží se zjednodušit si práci a projekt se může hodit, aby firmy viděly, jak postupovat a bylo možné je kontrolovat. Společně se stavebním projektem je také dobré sjednat si stavební dozor.
Když si rozmyslíte, co budete zateplovat, nechte si udělat cenové nabídky od různých firem. Udělají je zadarmo a vy získáte představu, kolik co bude stát.
SERIÁL: Zateplování domu |
– Cenový přehled tepelných izolací – Co vše můžete na domě zateplit?– Jak na zateplení fasády domu– Zateplení střechy: Materiál, postup |
Jaká část domu je z hlediska tepelných ztrát nejvíce kritická?
V absolutních hodnotách je nejkritičtější fasáda. Nejvíce tepla ale uniká okny – přepočteno na jednotku plochy. Při zateplování domu by tedy okna měla být na prvním místě. Většinou není nutné měnit hned celá okna, slušnou úsporu získáme i v případě, kdy vyměníme skla, například vsadíme izolační dvojsklo. Když nepřichází výměna okna nebo vsazení dvojskla v úvahu, tak alespoň použijeme reflexní rolety.
Na trhu je spousta tepelných izolací. Jak se v nich má člověk bez zkušeností zorientovat? Jakou tepelnou izolaci nejčastěji doporučujete?
Je to relativně jednoduché. Pokud mám suchý dům a dobrou hydroizolací, je takovým standardem, který se nechá použít skoro vždy, kontaktní izolace (šedý pěnový polystyren).
Často ale slýcháme námitky, že polystyren nedýchá a neměl by se používat u starých domů.
Je třeba si uvědomit, že pokud dáme 12–18 cm šedého polystyrenu, tak teplota stěny pod touto izolací (snad s výjimkou koupelny) nikdy neklesne pod rosný bod. A pára nám nevadí, pokud nezačne kondenzovat ve zdivu. Polystyren je málo nasákavý a nějaká kondenzace ve vrstvě polystyrenu nevadí.
Já jsem velký zastánce polystyrenu z několika důvodů: dobře se s ním pracuje, má dlouhou životnost, je levný a firmy s ním umí pracovat, což je také velice důležité.
Alternativou polystyrenu je minerální vata, která umožňuje odchod vodní páry (dýchání) směrem ven. Ta však není o moc výhodnější a hůř se s ní pracuje.
Pokud dům trpí vlhkostí, je zajímavým řešením provětrávaná fasáda, které je výborná z hlediska tepelného i vlhkostního. Je ale třeba počítat s tím, že provětrávaná fasáda mění vzhled domu a někdy je i nutné stavební povolení.
Aplikace šedého polystyrenu EPS GreyWall. Foto: Isover
Izolaci mám vybranou, kolik jí ale dát? Je dobré na izolaci nešetřit?
Měli bychom izolovat, co to jde. Vždy se ale setkáváme s nějakým omezením, jako jsou štíty, oplechování nebo okna, v jejichž okolí nejde použít tak silná vrstva izolace, jak bychom třeba chtěli.
Správně by se tloušťka tepelné izolace měla spočítat. Ale dnes už to nemá moc smysl, protože cena izolačního materiálu tvoří jen menší část celkové ceny zateplení, takže snížením tloušťky moc neušetříme. Obecně lze říci, že šedého polystyrenu bychom měli dát asi 12–18 cm.
Při výběru tepelné izolace bude většina z nás zohledňovat i cenu. Kolik stojí zateplení domu?
Pokud použijeme šedý pěnový polystyren, zaplatíme za metr čtvereční tepelné izolace včetně práce kolem 1 000–1 500 korun.
Zajímavé je, že po skončení programu Zelená úsporám šly ceny tepelných izolací dolů – třeba i o 20 %, zatímco když tento dotační program začal, řada firem izolační materiály zdražila.
Co byste poradil klientovi, který bydlí v domě postaveném před 30 lety, dům není zateplený, má starší dřevěná okna, topí se v něm plynem, což ročně stojí nějakých 35 000 korun. Jak snížit tepelné ztráty, pokud majitel nemá peníze na nákladnější zateplení?
Zatěsnit okna. Celkem pěkných úspor lze dosáhnout frézovaným těsněním. S tím mám zkušenosti ve vlastním domě. Jde o to, že se do rámu okna vyfrézuje drážka a do té se přidá izolační páska (silikonový kaučuk). Metr takového těsnění vyjde asi na 30 korun, s frézováním o něco víc.
Vhodné je také instalovat roletu z reflexní fólie, což je levné, ale efektivní řešení. Je však třeba počítat s tím, že se některá okna pak budou rosit. Nastává to u zdvojených (sešroubovaných) oken, kde roletu dáváme zevnitř před okno. U špaletových oken to nehrozí. V takovém případě je třeba skla každé ráno otřít. Mezi rám a sklo je také možné vtlačit malé množství silikonového tmelu, který zatěsní spáru mezi sklem a dřevem a zabrání tomu, aby voda stékala do dřeva.
Kolik takové opatření ušetří tepla?
Asi 10–20 % energie, což už na účtech bude znát. Návratnost je kolem 2–3 let. Frézované těsnění má navíc překvapivou životnost – sám jej mám v oknech už asi 20 let. Když okna potřebuju natřít, opatrně těsnění vyndám z drážek a pak jej do nich zase vrátím.
Technologie se neustále vyvíjí, izolační vlastnosti oken se stále zlepšují. Co když máme 5 let stará okna – jsou již špatná z hlediska současných trendů? Měl by jejich majitel zvažovat opět výměnu?
Nikoli. V zásadě lze říct, že před pěti lety byla špičková okna s dvojskly to, co je dnes standard. O výměně se dá uvažovat možná u 10 let starých oken, ale spíš až u 20 let starých oken, aby celé opatření mělo rozumnou návratnost.
Jaké parametry by měla mít moderní úsporná okna?
Dům bychom si měli rozdělit podle světových stran. Na jižní stranu, která není zastíněná, je vhodné dát okna s dvojsklem s koeficientem prostupu tepla U = 1,1. Takovým oknem pak můžeme získávat sluneční energii. Kdybychom na tuto stranu domu dali dražší okna s trojsklem, měla by menší propustnost a získali bychom ze slunečního záření o něco méně tepla.
Na ostatní strany domu bych pak volil okna s izolačními trojskly. Ta bych dal i na jižní stranu v případě, že by byla zastíněná.
Při výběru oken je třeba myslet i na to, že jejich cenu navyšují rámy. Platí totiž, že čím větší a těžší je sklo, tím více toho musí rámy udržet. Obecně lze říct, že do menších oken, která neotvíráme, lze použít trojsklo, ale do větších a otvíracích oken raději dvojsklo s fólií, díky které získáme izolační vlastnosti trojskla při hmotnosti dvojskla. Některá okna také mohou být neotvíravá, tam hmotnost trojskla nevadí a pevné zasklení vychází znatelně levnější.
Investoři si občas stěžují na špatné zkušenosti se stavebními firmami a leckterý z nich možná přemýšlí o zateplení svépomocí. Je to rozumné?
Zateplení svépomocí je možné, ale je třeba počítat s tím, že si dům nemůžu zateplit úplně sám – vždy je potřeba, aby zateplování dělalo více lidí.
Samozřejmě, že se zateplováním svépomocí jsou spojena různá rizika, jako třeba to, že si nedokážu udělat pořádnou vrchní tenkovrstvou omítku. Je to hodně o cviku. Proto je dobré vzít si k sobě někoho, kdo už má se zateplováním zkušenosti.
Vyplatí se přečíst si technologické postupy firem a kontrolovat jejich práci. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Jaká rizika jsou se zateplováním spojena? S jakými nejčastějšími problémy se můžeme setkat?
Zateplování není tak jednoduché, jak se třeba může zdát. Pozor musíme dát hlavně u starších domů na stav fasády. Pokud z ní bude odpadávat písek, může dojít k tomu, že izolace nebude na zdi dobře držet, může se vyboulit nebo odtrhnout.
Nejčastěji se chybuje v tom, že se na desky napřed natáhne výstužná síťovina a pak se přemázne tmelem. Přes oka perlinkové tkaniny projde tmel jen částečně, vrstva tmelu pak není souvislá, a má menší pevnost. Napřed je třeba natáhnout vrstvu tmelu, do ní zapracovat výstužnou síťovinu a pak přes ní přetáhnout další vrstvu tmelu
Mám s tím i svou zkušenost – když jsem zateploval, asi na půl dne jsem odešel, a když jsem se vrátil, měli dělníci východní stěnu již hotovou. Říkal jsem si, jak to za takovou chvíli mohli stihnout? Pak jsem zjistil, že správně neudělali právě perlinkovou tkaninu a ošidili to právě tímto způsobem… Pak jsem to ještě mnohokrát viděl při různých příležitostech.
Jak má ale laik poznat, že stavební firma nepostupuje správně?
Firmy (dodavatelé zateplovacích systémů) mají své technologické postupy a není takový problém je od nich získat. Je dobré si je pořádně přečíst a zjistit si, jaký je správný postup.
Jaké nejčastější chyby při zateplování děláme?
Velkou chybu dělají investoři v tom, že dávají příliš tenkou vrstvu izolace. Orientovat se můžeme podle norem. Na tzv. požadované minimum nekoukejte, to je opravdu minimum, co by se mělo dát. Pak se v normách uvádí doporučená hodnota a hodnota pro nízkoenergetické nebo pasivní domy, podle kterých se můžeme řídit.
Kromě toho se chybuje i v samotném provedení, o kterém jsem již mluvil. Zde je potřeba si vše ohlídat, třeba si objednat i stavební dozor.
Důležitá je i povrchová úprava fasády. Z hlediska tepelného namáhání bychom měli volit co nejsvětlejší barvy. Když je fasáda moc tmavá, tak je tepelně velmi namáhána – v zimě můžete mít v noci -20 °C, přes den pak +5°C a ve fasádě až +40°C, což snižuje životnost izolace.
Tepelnou izolaci máme úspěšně na fasádě domu a můžeme začít šetřit. Vyplatí se současně vyměnit také kotel?
Výkon kotle se zateplením úzce souvisí. Vezměme si třeba příklad vytápění plynovým kotlem. Po zaizolování domu nám spotřeba energie klesne třeba na třetinu a pro vytápění nám stačí voda ohřátá jen na 40°C. Kotel je předimenzovaný a neustálé vypínání a zapínání plynového kotle není dobré, protože pak klesá jeho účinnost. Vyplatí se proto instalovat menší a pokud možno kondenzační kotel, který má při nízké teplotě topné vody podstatně vyšší účinnost než kotel původní.
Pokud máme v domě přímotopy a vytápíme elektřinou, tak tam výměna zdroje tepla není nutná, protože přímotopy se dají snáze regulovat.
Když topíme kotlem na tuhá paliva, měli bychom zvážit instalaci akumulační nádrže – kotel pak jede na plný výkon, teplo se shromažďuje v nádrži a následně je využito k vytápění domu. Předimenzovaný kotel na dřevo nebo uhlí, který nutíme pracovat s malým výkonem, je velmi neúčinný a silně znečišťuje vzduch produkty nedokonalého spalování.