Ovčí vlna je staletími prověřený izolační materiál, který se ve světle environmentálních trendů začíná uplatňovat i v moderním stavebnictví. Jaké jsou tepelně-izolační vlastnosti ovčí vlny? Kde ji jako izolaci použít a jak postupovat při aplikaci?
Cesty k zakomponování ovčí vlny do stavby mohou být různé. Jednou z nich je vlastní úprava a instalace materiálu, jak ji u nás již od devadesátých let uplatňují nadšenci přírodního stavitelství, kteří se od počátku orientovali na obnovitelné a ekologické materiály (vedle ovčí vlny například sláma, hlína, konopí a samozřejmě dřevo). Argumentem přitom nebyly pouze stavařské souvislosti, ale i užitečná role ovčích stád při udržování biotopů podhorských luk. Pokles textilní výroby totiž vedl i k snížení počtu ovcí a ohrožení stavu pastvin, odbyt ovčí vlny pro stavební využití může stáda do lokalit vrátit.
Ke stavebním účelům ovčí vlnu ale předurčují hlavně její technické vlastnosti. Především jde o to, že v konstrukci vytváří paropropustnou vrstvu, která ale zároveň dostatečně tepelně izoluje. To dokážou i produkty na minerální bázi (Rotaflex apod.), ovčí vlna má ale navíc některé „přírodní“ vlastnosti, které lze v ekologickém stavitelství vhodně využít – váže například vzdušnou vlhkost a neztrácí přitom tepelně-izolační schopnosti.
Reklama
Tepelné izolace na Nazeleno |
– Izolace z ovčí vlny: Jak funguje?– Tepelné izolace: Co je na trhu?– Zateplení domu: Kdy se vyplatí– Mýty o tepelných izolacích |
Ovčí vlnu nejprve vyčistěte
V minulosti na českém trhu nebyly dostupné průmyslově zpracované stavební materiály z ovčí vlny, a tak byli jejich příznivci odkázáni na svépomoc. Pro ortodoxní vyznavače přírodního stavitelství nebo pro ty, kdo chtějí vyzkoušet ovčí vlnu jako experiment třeba v rekreační stavbě se tato možnost nabízí i dnes.
Ovčí vlnu je před použitím nutné očistit. Zdroj: Istockphoto.com
Při zpracování vlny je prvním krokem její vyčištění, jež spočívá v opakovaném vyprání ve vodě s běžným pracím prostředkem a sodou. Jako ochrana proti napadení moly se užívá pokrytí vláken pyrethroidem (obchodní název Molantin SP), který zabrání molům v poškození vlny. Přírodě blízká látka zůstává trvale na povrchu vláken a neuvolňuje se do prostředí. Jako alternativní ochranu lze podle některých zkušeností použít i byliny – pelyněk, dobromysl, ožanka polejová nebo tymián.
Izolační vlastnosti podle normy
Amatérské zpracování je ale náročné a bez dlouhodobých zkušeností přináší riziko snížené kvality stavebně technických parametrů izolace z ovčí vlny. Přesto takto zpracovaná ovčí vlna na stavbě může své místo najít. „Vlnu není nutno užívat pro všechny účely – velké dutiny v roštech na zdi domu lze například vyplnit velkými bloky polystyrénu a vlnou jen zbylé prostory složitého tvaru. V podkroví, které neobsahuje dostatek cihlových stěn, dokáže vrstva vlny na vnitřní straně izolace nejlépe obnovit vlhkost vzduchu po vyvětrání,“ říká Jan Hollan z brněnského ekologického institutu Veronica. Zvířecí rouna jako stavební izolace se podle Hollana užívají po tisíciletí a například v případě asijských jurt je díky nim izolace stejně kvalitní, jako požaduje současná česká stavební norma.
Ovčí vlna (nejen) pro dřevostavby
Širší uplatnění ovčí vlny v běžných stavbách umožňuje produkce firem, jež se na tento materiál zaměřují a pronikly i na český trh. Výrobky z ovčí vlny sloužící k tepelné izolaci přitom nacházejí uplatnění hlavně v dřevostavbách. Nejpoužívanější technologií při vytváření vnějšího pláště dřevostavby je skladba, v jejímž rámci je interiér od izolační vrstvy oddělen nepropustnou parozábranou. To zaručuje, že do konstrukce nepronikne vnitřní vzdušná vlhkost, která by poškodila konstrukci i izolaci, a také zabrání úniku tepla.
Na druhou stranu tak ale v domě vzniká prostor s vysokou vzduchotěsností, který je nutné kvalitně odvětrávat – například s pomocí nuceného větrání s rekuperací tepla. To je ovšem technicky i finančně náročné. Proto se v posledních patnácti letech u dřevostaveb jako alternativa uplatňují tzv. difúzně otevřené konstrukce.
Vlněná čistírna vzduchu |
| Kromě čistě technických funkcí, jež stavebník od izolačního materiálu očekává, nabízí použití ovčí vlny i jiné perspektivy. Jedna z nich je založena na schopnosti tohoto materiálu neutralizovat kladné ionty a škodlivé sublimáty. Pokud je tedy ovčí vlna umístěna z vnitřní strany interiéru co nejblíže vnitřnímu povrchu konstrukcí příček, podhledu a stěn, může účinně odstranit z ovzduší škodliviny. Lze tak například pomoci zlepšení vnitřního prostředí starších budov, kde byly použity nevhodné materiály, jako je formaldehyd. Za tuto vlastnost vlna vděčí keratinu obsaženém ve vláknech, který je schopen škodlivé neutralizovat látky, jejich molekuly se na keratin váží. S pomocí vhodně umístěné ovčí vlny je tak možné v poměrně krátké době vzduch v interiéru od škodlivých látek vyčistit.
Látky, které lze s pomocí ovčí vlny odstranit:
Pozn.: Po nasycení ovčí vlny škodlivinami je ale nutné izolační materiál vyměnit |
Difúzně otevřená konstrukce pracuje se skutečností, že plyny díky mechanismu molekulárního přenosu prostupují konstrukcí, která není vzduchotěsně upravena, v plášti dřevostavby jsou tedy použity např. dřevovláknité desky, které jsou difúzně otevřené, nepoužívá se parozábrana ani jiné opatření, jež by stavbu vzduchotěsně uzavřelo. Výhodou takového řešení je pohyb plynů, který nevyhovuje plísním, houbám a různým mikroorganismům a zlepšuje kvalitu vnitřního ovzduší v interiéru. Takovéto skladby pláště s dřevovláknitými deskami a izolací z ovčí vlny mají také vysokou tepelně-akumulační schopnost a s jejich použitím se do značné míry daří odstranit jednu z hlavních nevýhod dřevostaveb – letní přehřívání.
V místech, kde dochází k difúzi vodní páry, za určitých teplotních podmínek může docházet ke kondenzaci vlhkosti. Realizace difúzně otevřených skladeb pláště budovy proto klade velké nároky na zkušenosti prováděcích firem, přísné dodržení technologických postupů a použití vhodných materiálů.
Izolace z ovčí vlny je na trhu k dostání ve formě rolí, prodávají se ale i rohože nebo okenní provazce z ovčí vlny
Ovčí vlna: Řešení i pro podlahy a okna
S ovčí vlnou se v nabídce firem můžeme nejčastěji setkat v podobě měkkých izolačních desek nebo rohoží. V případě izolačních desek se vlákna kladou rovnoběžně s jejich rovinou a objemová hmotnost se pohybuje mezi 20 a 25 kg/m3. Rohože s kolmým vláknem mají objemovou hmotnost menší – kolem 12 kg/m3 a je jimi možné vyplňovat i těžko přístupné prostory – dutiny, štěrbiny apod.
Nabídka produktů z ovčí vlny je ale širší. Kromě izolačních rohoží a desek lze pro použití ve stavební konstrukci pořídit mykané vlněné rouno, které je vhodné k vycpávání spár a dutin (potřeba 13 až 14 kg/m3). Pro izolaci kročejového hluku se používá několik milimetrů silný filc z ovčí střižní vlny s natronovým silným papírem, který je vhodný ke zvýšení kročejové neprůzvučnosti pod plovoucími i parketovými podlahami. Dalším produktem z ovčí vlny, který při těsnění dveřních a okenních prostupů dobře zastoupí syntetické těsnicí pěny, je okenní provazec z ovčí vlny, který je vhodný k izolování mezer od 20 do 60 mm.
