fbpx

Hliněné omítky v 6 krocích. Zvládnete to!0

Hliněné omítky si získávají stále více příznivců, ale mnoho svépomocných stavebníků si myslí, že jejich aplikace je složitá. Je tomu právě naopak, práce s hliněnými omítkami je příjemná a jde od ruky. Podívejte se na náš návod krok za krokem.

S více vrstvami hliněných omítek můžete snadno vytvořit třeba dekorativní sgrafito. Foto: Michal Doležel

Hliněné omítky jsou určeny pro zdění a omítání hliněných (nepálených) stavebních prvků a všech dalších klasických stavebních materiálů při výstavbě a rekonstrukcích staveb. Nepálené stavební prvky se používají na vnitřní příčkové a akumulační zdivo v kombinaci s klasickým obvodovým zdivem, ale také jako vnitřní zdivo dřevostaveb a pro výstavbu pecí a kamen. Postup si ukážeme na materiálech Cemix, ale je samozřejmě možné využít i hliněné omítkové směsi dalších výrobců.

Místo hrubé omítky můžete využít třeba nakopanou hlínu, kterou smícháte s pískem (poměr nutno vyzkoušet) a slámovou řezankou nebo konopným pazdeřím. Takový postup je tradičnější, levnější a v neposlední řadě také zábavnější.

Reklama

K aplikaci hliněných omítek budete potřebovat:

  • Pro přípravu podkladu: Cemix Spojovací můstek CLAY (401), spotřeba můstku činí cca 0,9 kg/ m2.
  • Pro jádrovou omítku: Cemix Hliněná omítka hrubá (482), spotřeba jádrové omítky činí při vrstvě 10 mm 16,5 kg/m2.
  • Štuková omítka: Cemix Hliněná omítka jemná (433), spotřeba jemné omítky činí při vrstvě 2 mm 3,2 kg/m2.
  • Interiérový nátěr: Cemix Silikátový interiérový nátěr, spotřeba nátěru činí cca 0,30–0,45 kg/ m2 při dvou nátěrech.
  • Nářadí: nádoba na maltu, štětka nebo váleček, zednická lžíce, stahovací h-lať, rozprašovač nebo hadice s vodou, nerezové nebo plastové hladítko, filcové nebo pěnové hladítko, bubnová míchačka nebo el. míchadlo s metlou

1. krok: Míchání směsi

Spojovaný zdicí materiál musí být pevný, bez prachu, zbaven mastnoty a jiných nečistot a nesmí být zmrzlý. Suchá směs se vsype do předepsaného množství vody a důkladně se rozmíchá v bubnové míchačce nebo jiným typem míchače (nejlépe rychloběžným míchadlem) na homogenní hladkou hmotu. Před nanášením směsi je podklad důkladně provlhčit vodou.

Foto: Cemix

2. krok: Promaltování spár a příprava podkladu

Směs se nanáší ve vrstvě cca 12 mm. U nepálených cihel je nutné kromě ložných spár promaltovat také svislé spáry mezi jednotlivými zdicími prvky. Spotřeba směsi činí cca 20 kg/m2. Ostatní zdicí materiály (plné cihly, cihelné bloky apod.) musí být vyzděny vhodným typem malty v souladu s technologickým předpisem výrobce pro daný materiál.

Foto: Cemix

Podklad musí být před omítáním vyschlý, rovnoměrně nasákavý, objemově stálý, zbaven prachu, mastnoty a ostatních nečistot a nesmí být zmrzlý. Zdicí malta musí být dostatečně vyzrálá a zdivo musí být dotvarováno.

Nejdříve je nutné připravit poklad:

  • Zdivo z nepálených cihel – zdivo se pouze důkladně navlhčí
  • Savé zdicí materiály (cihly atd.) – zdivo se navlhčí a na podklad se následně aplikuje Cemix hliněná omítka hrubá jako postřik a nechá se vyschnout.
  • Nesavé a smíšené podklady – zde je nutné použít Cemix spojovací můstek CLAY. Před nanášením můstku podklad navlhčíme. Suchá směs se vysype do vody a důkladně rozmíchá. Po pětiminutovém odstání nanášíme rovnoměrně válečkem.

3. krok: Provádění jádrové vrstvy

Pro provedení jádrové vrstvy se použije Cemix Hliněná omítka hrubá rozmíchaná do homogenní hladké konzistence. Malta se nanáší na stěnu zednickou lžící v ploše 1–2 m2. V případě nesavých podkladů (např. beton) nebo při přechodech materiálů (smíšené zdivo) s různou savostí se použije Cemix Spojovací můstek CLAY (401).

Foto: Cemix

4. krok: Stahování omítky latí

Plocha se následně srovná stahovací latí. Zahlazování se provádí podle potřeby dřevěným nebo nerezovým hladítkem. Minimální doba zrání jádrové omítky je 1 den na 1 mm nanášené vrstvy – k tvrdnutí omítky dochází pouze schnutím a rychlost je ovlivněna teplotními a vlhkostními podmínkami.

Foto: Cemix

5. krok: Provádění vrchní omítky

Pro povrchovou úpravu hliněné jádrové omítky se používá Cemix Hliněná omítka jemná (433). Podkladní jádrová omítka se důkladně navlhčí. Omítka se nanáší na podklad velkým nerezovým nebo novodurovým hladítkem. Po lehkém zavadnutí se povrch stočí filcovým nebo pěnovým hladítkem za současného vlhčení vodou pomocí rozprašovače (pozor na vyplavování jemných částic z omítky).

Foto: Cemix

6. krok: Povrchová úprava

Hliněnou jemnou omítku lze ponechat bez dodatečné povrchové úpravy. V případě požadavku na povrchovou úpravu se tato provádí až po dokonalém vyschnutí jemné omítky s minimální technologickou přestávkou pět dnů. Povrchovou úpravu lze provést nátěrem Cemix Silikátový interiérový nátěr v bílé nebo probarvené variantě, což je ale trochu škoda. Přírodní materiál si spíš zaslouží třeba tradičnější vápenný nátěr.

Foto: Cemix

Na co si dát pozor

Pro aplikaci omítky v zimním období musí být vnitřní prostory temperovány na teplotu min. 15 °C (současně je nutné zajistit dokonalé odvětrání vlhkosti). Omítnuté plochy lze po zvlhčení rozprašovačem dodatečně upravovat.

Informace o materiálech:

V článku jsme použili materiály značky Cemix, na trhu ale najdete celou řadu dalších hliněných omítek s podobnými vlastnostmi.

Cemix Hliněná omítka hrubá (482) je určena pouze pro vnitřní použití. Lze ji použít v novostavbách a při rekonstrukcích hliněných staveb, ale také na klasické cihelné zdivo. Materiál je rovněž vhodný jako zdicí malta pro hliněné konstrukce.

Cemix Hliněná omítka jemná (433) je vhodná pro úpravu vnitřní hliněné jádrové omítky Cemix. Omítka má po zafilcování jemnou strukturu a přírodně hnědý odstín. Omítku lze použít také pro povrchovou úpravu klasických omítek.

Spojovací můstek CLAY (401) je určený pro úpravu povrchů pod hliněné omítky Cemix. Snižuje a vyrovnává nasákavost podkladu a drsnou strukturou zvyšuje přídržnost hliněných omítek. Snadno se aplikuje válečkem nebo štětcem.

Omítky jsou vyráběny z čistě přírodních materiálů (z kameniva a hlíny) a pomáhají doma utvářet zdravé a antialergenní prostředí.

Jádrová omítka a jemná finální vrstva. Foto: Cemix

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi