fbpx

Dřevostavba shoří, shnije a další tři mýty o dřevěných domech0

Podívali jsme se na několik mýtů, které se o dřevostavbách tradují. Některé z nich mají určitý reálný základ, jiné jsou opravdovými nesmysly. Posuďte sami.

Dřevostavby mohou mít i netradiční tvary. Domy z dřevěnou fasádou obvykle dobře zapadnou do okolního prostředí. Foto: ASGK Design

Dřevostavba snadno hoří

Strach z požáru dřevostavby je logický a pochopitelný a byl jednou z příčin útlumu stavění ze dřeva u nás. Úbytek domů ze dřeva přinesl takzvaný Ohňový patent vydaný Marií Terezií v roce 1751. Ten přikázal stavbu komínů, studen a požárních zvonic, ale také do budoucna zakázal stavbu domů ze dřeva ve městech a vesnicích. Dřevo je sice hořlavé, samotná dřevostavba je však ohni odolná. Je to dáno hlavně skladbou materiálů, z nichž některé obsahují látky zpomalující hoření. Například v dřevostavbách využívané ekopanely mají ke základnímu materiálu – slisované slámě – přidanou sodu, která hoření výrazně zpomaluje. Dřevo navíc hoří pomalu, předvídatelně a bez rychlé ztráty pevnosti, což je v případě požáru docela vítaná vlastnost.

Dům ze dřeva špatně drží teplo

Tento mýtus má pravdivý základ, dřevěný dům neakumuluje teplo tak dobře, jako zděná konstrukce. Ale velká akumulace tepla v domě není vždy ideální. Někdy je spíš na obtíž – např. v horkých letních dnech, kdy se teplo akumuluje ve zděných stavbách, se v noci můžete cítit jako v sauně. Naopak v zimě zase dlouho trvá, než zděný dům se silnými zdmi vůbec vytopíte. Dřevostavby teplo akumulují také, ale pouze v omezené míře, a proto mohou daleko pružněji reagovat na změny a aktuální potřeby svých uživatelů. Nejen že v létě se dřevostavba nepřehřívá, ale v zimě ji vytopíte mnohem rychleji – nemusíte dlouho vytápět masivní zděné stěny, ve kterých je akumulovaná nižší teplota. V dřevostavbě máte teplo téměř ihned.

Reklama

V dřevostavbě je všechno slyšet

Dřevěné domy, v nichž bylo slyšet úplně všechno jsou už téměř minulostí. Ochrana proti hluku je jedním ze základních předpokladů, které musí splňovat každá novostavba a nejinak je tomu i u těch dřevěných. Při konstrukci dřevostaveb se často používají moderní zvukově izolační materiály, jako jsou třeba desky s voštinami naplněné křemičitým pískem. Kvalitně nevržená dřevostavba bude stejně neprůzvučná, jako běžný zděný dům.

Moderní dřevostavba. Foto Vesper Frames

Dřevostavba nevydrží. Brzy shnije a rozpadne se

Kolik let ale může plně sloužit dřevěný dům? Překvapivým zjištěním je možná fakt, že dřevostavby jsou z hlediska životnosti plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Některé stavby z masivního dřeva zde jsou již stovky let. Životnost dřevostavby však pochopitelně ovlivňuje míra ošetření a péče, která je stavbě věnována.

Dostatek dřeva na jeden dům v českých lesích vyroste zhruba za tři minuty.

Dřevostavba je náročnější na údržbu

Dalo by se říci, že každý dům je náročný na údržbu. O dům je zkrátka potřeba se starat, a je přitom jedno, zda je zděný nebo dřevěný. Dřevostavby nejsou nijak náročnější na údržbu, je ale nutné říci, že vždy záleží na použitých materiálech. Dřevěná fasáda nejspíš nevydrží tolik, co hliníkový fasádní plech. Objem průběžné údržby se u dřevostaveb a zděných domů příliš neliší.

Foto Vesper Frames.

A vůbec, stavbou dřevostaveb ničíme lesy

Dřevo bylo odjakživa velmi důležitým stavebním materiálem. Neúměrné kácení lesů z důvodu výstavby dřevěných domů není příliš relevantním argumentem – za vteřinu v našich lesích totiž vyroste 0,6 m3 dřeva, dostatek dřeva na jeden dům tedy vyroste zhruba za tři minuty. Navíc dřevo je jedinou naší plně obnovitelnou surovinou a průběžné kácení lesů a vysazování nových je běžnou součástí lesního hospodaření. Dřeva máme dostatek, jen zájem o něj ze strany stavebníků není takový, a tak se z velké části vyváží.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi