Okolo dřevostaveb stále vládne mnoho pověr a mýtů. Hoří, špatně se v nich topí, jsou v nich problémy s hlukem… Přitom jde o zavedenou a vyzkoušenou stavební technologii a v domech ze dřeva se bydlí se stejným komfortem, jako v domech zděných.
Ačkoli jsou dřevostavby už úplně zavedená a vyzkoušená stavební technologie, stále okolo nich panuje řada mýtů a pověr. Například mnoho lidí má dřevostavby stále přinejmenším za „nekvalitní“. Opak je ale pravdou. Dřevostavby totiž mnohdy nabízejí řadu zajímavých variant řešení a pokud chcete, nemusí být na novém domě ani poznat, že je celý ze dřeva. Dřevo je však ušlechtilý a krásný materiál, proč jej proto v místech kde je to možné nepřiznat?
„V létě se dřevostavba nepřehřívá a v zimě se zase snadněji vytopí.“
ReklamaSetkat se dnes můžeme s lidmi, pro něž je stavba dřevěného domu snem, stejně tak jako s těmi, kteří považují využití dřeva jako hlavního stavebního materiálu za bláznovství. Přestože dřevostaveb u nás za poslední roky přibývá, stále ještě mnoho z nás si svůj názor na ně ujasňuje. Není se tedy čemu divit, když se někdy setkáváme s názory opředenými řadou mýtů a předsudků.
Dřevostavby se mohou velmi podobat zděným domům. (Obr.: Haas Fertigbau)
Odmítavý postoj k dřevostavbám bezpochyby vyvolalo i celkem dlouhé přerušení tradice jejich výstavby u nás, díky čemuž dnes ve společnosti panuje názor, že zděný dům je zkrátka po všech stránkách lepší. Ať už je to ale tak či onak a vy patříte mezi příznivce či odpůrce, bude zajímavé nehlédnout pod pokličku všech těch „mýtů a pověr“, které o dřevostavbách kolují a zjistit, jak to s nimi skutečně je.
Dřevostavba má výrazně kratší životnost než zděný dům
Máte pocit, že za 30 let je dřevěný dům na odpis? Z hlediska životnosti často dřevostavby velmi rychle odsuzujeme. Kolik let ale může plně sloužit dřevěný dům? Překvapivým zjištěním je možná fakt, že dřevostavby jsou z hlediska životnosti plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Životnost však pochopitelně ovlivňuje míra ošetření a péče, která je stavbě věnována. „Každý materiál potřebuje svou charakteristickou péči a podle ní se pak prodlužuje nebo zkracuje životnost celého domu. Obecně lze říci, že dnes stavba (i dřevostavba) dříve zestárne v oblasti morální, než funkční. Jen stěží si dokážeme představit, že bychom bydleli nebo pracovali ve stavbě například 70 let staré, aniž by prošla sebemenší rekonstrukcí,“ říká Veronika Příplatová ze společnosti ELK a. s., která se zabývá výstavbou dřevěných domů.
Dřevostavby na Nazeleno.cz: |
|
Dřevostavba jednoduše podlehne houbám či červotočům
Pokud svěříte výstavbu svého domu do rukou odborníkům, neměli byste se hub a červotočů obávat. Základem ochrany proti těmto škůdcům je zvládnutí principů tzv. „konstrukční ochrany dřeva“, které zamezují vnikání vlhkosti do konstrukce a nežádoucímu proudícímu vzduchu. Dřevokazné houby a červotoči mohou pro dřevostavbu představovat nebezpečí pouze při nedostatku zkušeností při výstavbě (obvykle při výstavbě svépomocí) nebo zanedbání pravidelné údržby.
V dřevěných stavbách je špatná akustika
Dřevěné domy, kde jste v jedné místnosti slyšeli úplně vše, co se děje ve zbytku domu, by již dnes měly být minulostí. Ochrana proti hluku je jedním ze základních předpokladů, které musí splňovat každá novostavba a nejinak je tomu i u těch dřevěných. „Český právní systém prakticky nedovolí postavit dřevostavbu, která by nesplňovala základní požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb, které jsou uvedeny v patřičných vyhláškách. Tato kritéria jsou shodná jak pro zděné, tak pro dřevěné stavby, a proto nelze postavit dřevostavbu, která by měla vyloženě špatnou akustiku,“ říká Michal Šopík ze společnosti Vesper Frames. Pravdou ale je, že dřevostavby jsou k problémům s hlukem náchylnější, než domy z masivního zdiva. Vše ale vyřeší vhodná volba izolačních materiálů s dobrými akustickými vlastnostmi.
Výstavba dřevostaveb se podílí na ničení lesů
Neúměrné kácení lesů z důvodu výstavby dřevěných domů není příliš relevantním argumentem – za vteřinu v našich lesích totiž vyroste 0,6 m3 dřeva, tedy zhruba za tři minuty vyroste dostatek dřeva na jeden dům (na průměrnou dřevostavbu se podle odborníků spotřebuje cca 110 – 150 m3 dřeva). Navíc dřevo je jedinou naší plně obnovitelnou surovinou a průběžné kácení lesů a vysazování nových je běžnou součástí lesního hospodaření. Dřeva máme v Česku dostatek, jen zájem o něj ze strany stavebníků není takový a tak se z velké části vyváží.
Technologie dřevostaveb je ideální pro realizaci architektonicky zajímavých a nevšedních domů. (Foto: Freedomky.cz)
Dřevostavba se špatně vytápí
Pravdou je, že akumulace tepla je v dřevostavbách horší. Otázkou, ale je zda ji potřebujeme. Někdy je spíš na obtíž – např. v horkých letních dnech, kdy se teplo akumuluje ve zděných stavbách, se v noci můžete cítit jako v sauně. Naopak v zimě zase dlouho trvá, než zděný dům se silnými zdmi vůbec vytopíte. Dřevostavby teplo také akumulují, ale pouze v omezené míře, a proto mohou daleko pružněji reagovat na změny a aktuální potřeby svých uživatelů. Nejen že v létě se dřevostavba nepřehřívá, ale v zimě ji vytopíte mnohem rychleji – nemusíte dlouho vytápět masivní zděné stěny, ve kterých je akumulovaná nižší teplota.
Dřevostavby jsou škaredé
Pokud se před dvaceti lety řeklo dřevostavba, asi každý si představil jednu ze tří variant – chatu, srub či hájenku. To už ale dávno neplatí.„Díky čistotě tvarů, minimalizmu a velké variabilitě technologií a materiálů se z dřevostaveb stalo synonymum moderní architektury,“ říká Šopík. Jak je tedy možné, že mnohdy negativní názor na architekturu dřevostaveb přetrvává? Klamat může totiž už první zdání – často se vám může zdát, že dům, který právě obdivujete je dřevostavbou, i když to na první pohled není poznat. Takový dům totiž vůbec nemusí mít i dřevěnou fasádu – ta může být zcela klasická či z jiných materiálů a dům je pak k nerozeznání od běžného zděného domu.
Dřevěný dům je náročnější na údržbu
Jak už bylo řečeno, dřevostavba rozhodně nemusí mít vnější fasádu ze dřeva. A právě na venkovní části stavby nejvíce záleží, kolik času a peněz bude třeba do její údržby vložit. Existují materiály, jako jsou například dřevěné fasády z běžných dřevin, které pravidelnou údržbu vyžadují, ale na trhu jsou i materiály, které jsou takřka bezúdržbové, těmi jsou například hliníkové fasády, u kterých výrobci garantují až 40 let záruku. Záleží tedy na vašem vkusu a rozhodnutí, které fasádní provedení a především materiál zvolíte.
Dřevostavby velmi snadno podlehnou požáru
Pokud se ohlédneme do historie, zjistíme, že právě požární odolnost byla příčinou vymizení tradice dřevostaveb u nás. Tzv. Ohňový patent z roku 1751 vydaný Marií Terezií stál totiž za výrazným úbytkem výstavby dřevěných domů, kterých bylo v té době 90 %. Důvodem byly časté požáry, proto bylo zavedeno, že se budou stavět domy z nespalných materiálů. „Kvůli této tradici v současné době stále převažuje „lepší pocit“ z masivní cihlové stavby,“ říká architekt David Křeček.
Jak to tedy s požární odolností u dřevostaveb doopravdy je? Dřevo je hořlavé a dřevostavby tedy snadněji podlehnou požáru. Je to pravda? Odpovězme si popravdě, dřevo sice hoří, ale… Nabízíme vám několik argumentů, které hořlavost dřevostaveb alespoň částečně objasňují:
- Stavební prvky, které se vyskytují v interiéru, jsou opatřeny protipožárním nátěrem nebo nástřikem, které zpomalují degradační účinky ohně a při požáru tak vytvářejí prostor pro případnou evakuaci osob či majetku.
- Požární odolnost dřevostaveb je vyšší než například požární odolnost oceli, která při vyšších teplotách měkne. Dřevo ohoří a na povrchu se vytvoří zuhelnatělá několikamilimetrová vrstva, jež brání hoření a konstrukční pevnost se snižuje pomalu. Dřevo tedy hoří předvídatelným, do určité míry řiditelným způsobem a tato jeho vlastnost je zahrnuta do všech technických norem souvisejících s dřevostavbami.
