Zakládání lehkých staveb na speciálních zemních vrutech je rychlé, zvládnete to u menších staveb i svépomocí a celá technologie je navíc i ekologická. Bohužel to není tak levné, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Ačkoli se stále většina dřevostaveb zakládá na klasickou betonovou základovou desku, do širšího povědomí stavebníků se začínají dostávat také zemní vruty. Jde o dlouhé ocelové vruty, které se pomocí techniky zašroubují do země a fungují vlastně stejně, jako betonové piloty. Výhodou této technologie je hlavně to, že odpadá nutnost betonování základové desky, projekt dřevostavby ale musí být této technologii samozřejmě přizpůsoben.
V konečném důsledku ekologická technologie
Zemní vrut pro zakládání dřevostaveb je podobný běžnému vrutu, kterým běžně spojujete cokoli v domácnosti. Je samozřejmě jen trochu větší – nejmenší zemní vruty pro zakládání staveb mají délku 1250 mm. Jsou vyrobeny z oceli, přičemž ochranu proti korozi zajišťuje pozinkování. Technologie je stará asi 30 let, dodavatel vrtů v Česku uvádí dlouholeté zkušenosti.
ReklamaNejvětší výhodou zemních vrutů je jejich snadná demontáž. Právě ta představuje asi největší výhodu technologie z ekologického hlediska. Po skončení životnosti stavby se prostě vruty vyjmou a pozemek tak zůstane zachován v plus-mínus stejném stavu jako před stavbou. Toho u běžné betonové základové desky docílíte jen stěží – pouze dokonalou a tedy i energeticky náročnou demolicí a odvozem stavebního odpadu k recyklaci.
Jak fungují zemní vruty?
Zemní vrut zajišťuje bodové ukotvení stavby na terén. Vzhledem k délce vrutu je toto ukotvení vždy realizováno do nezámrzné hloubky. O dobrý průnik vrtu do terénu se stará kovaná ocelová špička, v hodně kamenitém terénu je ale nejprve nutné příslušné otvory předvrtat diamantovou korunkou. Dodavatel nabízí různé druhy patek vrtů pro upevnění rozličných typů konstrukcí. Počet vrutů specifikuje projekt dřevostavby.
Před vlastním vrtáním vrutů většinou proběhne ještě test únosnosti půdy v místních podmínkách. Podle jeho výsledků se pak rozhoduje, jak hluboko se budou vruty vrtat. Test probíhá pomocí specializovaného zařízení, které poskytne dodavatel.
Vruty je možné do země umísti pomocí speciální ruční elektrické vrtačky, nebo pásového stroje. Po jejich umístění ještě následuje kontrola všech rozměrů pomocí laseru.
Dům na „nožičkách“
Velkou výhodou této technologie je rychlost. Kompletní základy dřevostavby mohou být hotové už v horizontu dnů. Odpadají náklady na odvoz zeminy a další terénní práce. Jednotlivými vruty je navíc možné srovnat drobné terénní nerovnosti.
Naopak hlavní nevýhodou této technologie může být iracionální „špatný pocit“ obyvatel, protože dům není spojen se zemí – mezi domem a terénem je vzduchová mezera. A také obava, že tato dutina začne sloužit jako úkryt různé havěti. – právě s tímto argumentem jsem se v diskuzích o této technologii setkal nejčastěji.
Pro mnoho stavebníků byla jistým nepříjemných překvapením i cena. Dodavatel uvádí cenu takto realizovaných základů od 750 Kč za m2 dřevostavby. Jistě, ve srovnání se základovou deskou je to méně, i tak to ale řadě lidí připadá hodně. Technologii musí být přizpůsobená i dřevostavba. V projektu je nutné specifikovat množství, umístění a požadované zatížení zemních vrutů.
Zemních vrutů lze s úspěchem použít také u modulových dřevostaveb. Například u malých domů, kde se počítá i s eventuální převozem na jinou lokalitu, jako jsou známé Freedomky.
