Dřevostavby: Co obnáší výstavba domu ze dřeva?0

Dřevostavba pro moderní a pohodlné bydlení

Moderní dřevostavby jsou v řadě zemí oblíbenou alternativou klasických domů. Stále častěji se s nimi setkáváme také v České republice. Jaké jsou výhody dřevostaveb? Jaké moderní technologie se dají při stavbě dřevěného domu využít? Kolik dřevostavba stojí? Vyplatí se do ní investovat? Podívejte se na první díl seriálu o dřevostavbách!

Stavby ze dřeva mají minimálně tak dlouhou tradici jako stavby z ostatních stavebních materiálů. O jejich oblíbenosti a tradici svědčí, že v jejich moderní podobě bydlí stovky miliónů lidí v průmyslově nejvyspělejších státech světa – v zemích Severní Ameriky, Skandinávie, západní Evropy (Švýcarska, Německa, Rakouska) i Japonska. Moderní dřevostavby jsou zde užívány jako plnohodnotný a konkurenceschopný systém nejen pro nejrozšířenější stavbu – rodinný dům, ale i pro další typologické druhy: bytové domy, školské a sportovní stavby, administrativní budovy, ale i stavby pro výrobu a průmysl, sakrální stavby a další odvětví lidské činnosti.

„Ing. Pavel Kubů říká, že dřevo je ideální materiál – zaživa se stará o naše zdravé životní prostředí, mrtvé nám věrně slouží na stavbách, když ho nepotřebujeme, tak se beze zbytku ztratí – dokonalá bezodpadová technologie.“

Moderní technologie dřevostaveb

Za posledních třicet let se v Evropě zcela zásadně změnily technologie užívané v moderních dřevostavbách. Pokročilé technologie jsou zárukou vysoké kvality. Zlom nastal zejména ve výrobcích z aglomerovaného dřeva – sofistikovaných konstrukčních i kompletačních prvků na bázi velkoplošných materiálů jako jsou desky z orientovaných štěpek OSB, sádrovláknité a dřevovláknité desky, prvky nosné, prostorové z tepelně upraveného, laminovaného či zahuštěného dřeva. Dalším bezkonkurenčním produktem jsou dřevovláknité tepelné izolace pro různé účely a užití ve stavbách, jak si dále podrobněji v našem seriálu ukážeme.

Perspektivním a vysoce ekonomickým oborem jsou rovněž spřažené dřevo-betonové konstrukce využívané zejména pro konstrukce stropů dřevěných bytových domů. Evropou doslova hýbou panelové dřevostavby z prvků z vrstvených lepených dřevěných desek. S tím souvisí progresivní rozvoj ochranných nátěrových prostředků, lazur a impregnací například na bázi přírodních olejů. To vše zvýšilo diametrálně technické parametry stavebních konstrukcí a staveb. Zásadně se tak zvýšila užitná hodnota, prostorová tuhost, požární odolnost, akustické vlastnosti, spolehlivost a trvanlivost domů ze dřeva.

Předpokladem kvality moderní dřevostavby je užití pouze certifikovaných materiálů a kontrola každého detailu přímo na stavbě. Klíčový je správný návrh a realizace stavebních konstrukcí a provedení zejména konstrukčních detailů. Renomovaní světoví výrobci komponentů pro moderní dřevostavby proto věnují mimořádnou péči a nemalé finanční prostředky na informační servis k nabízeným výrobkům s cílem přispět k bezporuchovým řešením a provádění a vyloučit nesprávná použití těchto někdy vysoce sofistikovaných materiálů. K vysoké spolehlivosti a trvanlivosti staveb na bázi dřeva přispívá i systém certifikace kontroly jakosti výroby nových konstrukčních materiálů a certifikace skladeb konstrukcí z těchto prvků.

Rodinný dům v Lipanech je koncipován jako energeticky úsporná panelová dřevostavba s odvětrávanou fasádou s laťovým roštem a přiznanými mezerami. Dům, který získal první cenu v kategorii rodinný dům soutěžní přehlídky Nový domov 2006,  je dílem spolupráce rakouského architekta Helmuta Dietrich a autora tohoto článku. Foto Filip Hering

Dřevostavby nabízí mnohostrannou pohodu bydlení

Moderní dřevostavby jsou na rozdíl od jiných stavebních technologií zcela výjimečně šetrné k životnímu prostředí v průběhu celého životního cyklu stavby, tedy od těžby suroviny, jejího zpracování, dopravy na stavbu, zabudování a případné recyklace po dožití stavby v přepočtu na mezinárodně uznávanou konvertibilní měnu – emise skleníkových plynů CO₂  a SO₂. Této vlastnosti si u nás výjimečně všímají někteří osvícení investoři, developeři, ale je potěšitelné, že také řada drobných individuálních stavebníků. Bohužel se s takovým pochopením jen jednou „za sto let“ setkáváme u státního establishmentu.

Pro moderní dřevostavby je typická dokonalá pohoda bydlení a vnitřního klimatu, samozřejmě při zvolení vhodného systému vytápění a větrání, to znamená optimální rozvrstvení teplot v interiéru a vnitřní vlhkosti. Současné konstrukce obvodových stěn na bázi dřeva dosahují při srovnatelné tloušťce ve srovnání se zděnými konstrukcemi podstatně lepších tepelně izolačních vlastností. Subtilní sofistikovaná konstrukce znamená zároveň i úsporu plochy. Například na třech metrech běžného obvodového zdiva lze při užití konstrukce moderní dřevostavby ušetřit až 1 m² užitné plochy. Pro průměrný rodinný dům to znamená, že na rozdíl od klasické zděné konstrukce získáváme při stejných tepelně technických vlastnostech jeden pokoj na víc. A to je přece pro stavebníky velmi zajímavé! Navíc jsou náklady na vytápění rodinných domů a ostatních staveb na bázi moderních konstrukcí ze dřeva s dostatečnou dimenzí tepelných izolací podle zkušeností celé řady uživatelů nižší až o několik tisíc korun měsíčně než u rodinných domů z klasických silikátových materiálů. Úspora nákladů na provoz stavby vytváří pro stavebníka například příznivé ekonomické podmínky pro splácení úvěru nebo hypotéky.

Tradičním materiálem je dřevo ve Finsku i pro stavbu kostelů – příklad novostavby církevního centra ve Viikki na předměstí Helsinek (architekt Samuli Miettinen). Foto Josef Smol

Nižší tepelně akumulační schopnosti lehkých dřevěných konstrukcí lze při použití pružného otopného systému a vyšším tepelném odporu konstrukce využít ve prospěch těchto staveb. Okamžité tepelné ztráty jsou velmi nízké a nízká je i spotřeba energie pro temperování stavby. Výrazně se zkracuje doba na dosažení tepelné pohody bydlení. Jednoduše řečeno, teplo se neukládá nejdříve do konstrukcí jako u zděných staveb, ale vytápíme hned vnitřní prostor. Pro úsporu energie na vytápění lze využít skleníkového efektu při slunných zimních dnech.

Faktor akumulace můžeme posílit pomocí zděných či betonových částí stavby nebo v podobě ekologických omítek a obkladů z nepálené hlíny, které kromě zvýšení požární odolnosti dřevěné části stavby dobře regulují i vnitřní klima stavby. V neposlední řadě se potom vytvářejí podmínky pro využití netradičních zdrojů energie, zejména pak odváděného tepla při nutné výměně vnitřního vzduchu využitím rekuperace. A to jsme již jen krůček od konstatování, že moderní dřevostavby mají významný nízkoenergetický potenciál. Nejčastěji rámová konstrukce je vyplněná tepelnou izolací. Nosná, statická složka spolupůsobí s tepelně izolační výplní. Při omezení či vyloučení tepelných mostů v konstrukci vzniká typický, ekonomický a vysoce efektivní model pláště pro pasivní domy.

Bytový dům v Železné Rudě je dosud největší dřevěnou stavbou v tuzemsku z panelů z vrstveného dřeva se stropy tvořenými spřaženými dřevobetonovými deskami (dodavatel Tesařství Biskup). Foto Josef Smola

Moderní dřevostavba: příspěvek životnímu prostředí

Díky podstatně nižší hmotnosti konstrukcí a staveb na bázi dřeva se výrazně snižují náklady na přepravu materiálu i na zemní práce. Umožňují užít progresivní a ekonomické způsoby zakládání. Při výstavbě není třeba používat těžké a drahé montážní mechanismy, o to větší prostředky lze investovat do kvality vlastní obytné nebo provozní části stavby. Dřevostavby mohou využívat běžně dostupných místních zdrojů materiálů a tím posilovat regionální zaměstnanost.

Dřevo je jediná masově použitelná obnovitelná surovina na území našeho malého státu, kterou lze využít ve stavebnictví. V současnosti je ho přebytek a správný hospodář ví, že les musí být racionálně těžen a obnovován. Soudobé materiály z aglomerovaného dřeva – konstrukční desky, lepené nosníky i dřevovláknité desky a tepelné izolace – umožňují i využití suroviny, která by jinak nemohla být použita jako stavební dříví. To vytváří podmínky pro maximální zhodnocení této obnovitelné a ekologické suroviny. A ještě něco: dřevo je jediným stavebním materiálem, který má pasivní bilanci CO₂: v celém životním cyklu od pěstování až po recyklaci tohoto skleníkového plynu více pohltí, než vyprodukuje.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora