Přírodní izolace
Veletrh Dřevostavby 2014 ukázal jasný trend: Využívání přírodních izolačních materiálů. Ty se uplatňují zejména v moderních difúzně otevřených konstrukcích. Problémem je stále cena – polystyrenu se v tomto ohledu konkuruje špatně.
Zdá se, že u dřevostaveb je viditelná tendence k co největšímu využívání „přírodních materiálů“. Uvozovky jsem použil proto, že ta hranice mezi tím, co je vnímáno jako přírodní či naopak jako umělé, je někdy dost nejasná. V zásadě to závisí na tom, jaké úpravy jsme ochotni na původně přírodním produktu tolerovat. Bavlněnou látku většina lidí prohlásí za přírodní, zatímco viskózové hedvábí za umělé- obojí je ale chemicky vzato celulóza.
Konopí a dřevovláknité desky
Typicky přírodním materiálem, který se v poslední době objevuje stále častěji, je konopí. Používá se ve formě vláken k utěsňování spár a mezer, konopného filce, který se dá použít jako kročejová izolace pod plovoucí podlahy, případně ve formě lisovaných desek pro izolace stěn a stropů.
ReklamaZ hlediska množství zabudované (šedé) energie je to docela výhodný materiál. Má totiž dobré výnosy tj. účinnost přeměny slunečního záření na biomasu a jeho využití ve stavebnictví má výrazně zápornou bilanci CO2 (vypěstováním konopí a jeho zabudováním do stavby odebereme z atmosféry CO2). Výhodné je také, že se dá využít celá rostlina. Nevýhodou je ovšem poměrně vysoká cena (zhruba 5x až 7x vyšší než třeba skelná vlna odpovídajících parametrů).
Co je to šedá energie? |
|
Jako šedá energie se označuje taková energie, která je potřeba k výrobě a přepravě produktu na místo spotřeby. V našem případě jde tedy o energii spotřebovanou na výrobu izolačního materiálu a k jeho dodání na místo stavby. Zatímco u starší výstavby byl podíl šedé energie stavebních materiálů na celkové energetické bilanci domu zanedbatelný, u moderních nízkoenergetických a pasivních staveb je šedé energii stavebních materiálů oprávněně věnována větší pozornost. Termín šedá energie sice není vědeckým ani fyzikálním pojmem, šedá energie je ale kvantifikovatelná. Množství šedé energie odráží hlavně enviromentální hledisko výroby a spotřeby produktu. Nejméně šedé enetrgie mají přírodní stavební materiály – dřevo, hlína, sláma. Naopak nejvíce šedé energie obsahují například plasty – polystyren, polyuretan atd. |
Dalším materiálem, který získává na oblibě, jsou izolační desky z dřevěných vláken – dodává je například firma STEICO nebo PAVATEX. Tyto desky jsou vyráběny lisováním krátkých a jemných dřevěných vláken za vysoké teploty. Jako pojiva slouží materiály na bázi přírodních pryskyřic a přírodní hydrofobizační látky.
Dřevovláknité desky použité pro izolaci I-nosníku.
Dřevovláknité desky jsou paropropustné a údajně mají kromě dobrých tepelně-izolačních vlastností i dobrý akustický útlum a na izolační materiál i poměrně dobrou tepelnou kapacitu (schopnost akumulace tepla). Dají se použít pro izolaci střech, stěn, stropů i podlah. Zdá se, že jejich největší přínos pro dřevostavby je v tom, že se používají jako vnější difúzně otevřené fasádní desky (obr.1b), které se pak opatřují tenkovrstvou omítkou (viz níže).
Dřevovláknitá fasádní deska opatřená tenkovrstvou omítkou
Foukaná izolace z celulózových vláken
Dlouho používaným materiálem, který se v poslední době používá docela často pro pasivní domy, je foukaná izolace z celulózových vláken (obr.2). V tomto případě jde nejen o materiál přírodního původu, ale i o materiál recyklovaný – vyrábí se totiž převážně z novinového papíru. Vedle již dlouho známé značky Climatizer najdeme v současné době na trhu i další – ISOCELL, THERMOFLOC, TEMPELAN a CLIMACELL. Jako výhoda tohoto materiálu se někdy uvádí dobrá schopnost absorbovat a distribuovat vlhkost, která vnikne do konstrukce a ochránit tak dřevěné nosné prvky. Celulóza je totiž značně hygroskopická a na rozdíl od minerální či skelné vaty není nijak hydrofobizovaná. Také vyšší tepelná kapacita celulózy může v některých případech být určitou výhodou.
Foukaná celulózová izolace stěny – často jde o recyklovaný materiál
Materiály pro fasády
Provětrávané fasády
V této oblasti mne nejvíc zaujalo použití šindelů z cedrového dřeva pro obklad fasády (obr.3). Firma JECH CZ nabízí tyto šindele řezané nebo štípané a v několika kvalitách (podle výskytu vad). Podle jejich informací jde o lehký obkladový materiál (západní červený cedr má objemovou hmotnost o třetinu nižší než smrk) s údajně 100% odolností vůči dřevokazným houbám i dřevokaznému hmyzu. Navíc cena řezaných šindelů je poměrně příznivá (kolem 500 Kč/m2 v II. jakosti, která je pro obklad stěny údajně zcela vyhovující).
Šindele z cedrového dřeva na obklad provětrávané fasády
Velký výběr obkladových desek nabízí již tradičně firma CETRIS. Tyto desky obsahují přibližně 25 % portlandského cementu, zbytek jsou jemné dřevěné třísky. Nejde tedy o čistě přírodní produkt, nicméně i tak jde o produkt s poměrně malou ekologickou stopou. Zajímavé je, že se dokonce zvažuje možnost použít namísto dřevěných třísek konopné pazdeří.
Podobné jsou desky Fermacell, které se vyrábí ze sádry a papírových vláken. Vlákna fungují jako výztuž a tyto desky jsou výrazně pevnější než běžný sádrokarton. Nejde sice o přírodní produkt, nicméně desky neobsahují žádné zdraví škodlivé přísady a jsou nejspíš z větší části vyroben z odpadu (sádra zbývá z odsiřování spalin z uhelných elektráren a celulóza z odpadního papíru). Jako příklad použití těchto desek lze uvést obvodovou stěnu firmy DBH, která používá na vnější straně desky Fermacell s tenkovrstvou omítkou. Jde o provětrávanou fasádu, která má ale vzhled klasické kontaktní izolace s tenkovrstvou omítkou.
Deska Fermacell jako obklad provětrávané fasády
Fasády s tenkovrstvou omítkou
Tam, kde je požadován „klasický“ vzhled zděného domu s omítkou, se nyní hodně používají výše zmíněné dřevovláknité desky (obr.1b ). Je rozhodně chvályhodné, že začínají nahrazovat dříve často používaný pěnový polystyren. Umožňuje to udělat konstrukci difúzně otevřenou a tedy i daleko bezpečnější. Pokud se totiž použije na vnější stranu pěnový polystyren, který je difuzně uzavřený (má malou propustnost pro vodní páru), pak při jakémkoli porušení vnitřní parotěsné zábrany hrozí kondenzace vlhkosti uvnitř konstrukce, což může mít katastrofální následky pro dřevěné nosné konstrukce domu.
Polystyrenových desky na fasádu dřevostaveb se ovšem užívají stále; mnoho firem nabízí obě varianty. Když jsem se vyptával čemu dávají lidé přednost, dostal jsem u jedné firmy odpověď, že polystyrenu, protože je znatelně levnější. U jiné firmy byla odpověď právě opačná s odůvodněním, že lidé chtějí difúzně otevřenou stavbu… Skoro bych řekl, že to hodně závisí na tom, jakým způsobem firma tu či onu variantu propaguje. Rozhodně ale cena hraje velkou roli.
