Jak může vypadat neprofesionální zateplení domu? Majitelka domu má podlahu silně napadenou dřevomorkou. Mykoložka i energetický poradce potvrdili, že náprava bude drahá a zdlouhavá. Jak se to mohlo stát? A co dělat, abyste nedopadli stejně?
Jeden z Murphyho zákonů říká: Když se něco může pokazit, pokazí se to. My, energetičtí poradci, žijeme tak trochu v ideálním světě. Téměř na každý problém dokážeme najít odpověď. A když své nápady seřadíme a prezentujeme klientovi, tak odchází s pocitem, že bude schopen dosáhnout energetických úspor, zvýšení svého komfortu či úspory peněz. Jen málokdy se však dozvídáme něco o tom, jak naše rady dopadly v praxi. Obvykle předpokládáme, že dobře.
„Ukázalo se, že pod podlahou je souvislá vrstva houby.“
ReklamaObčas jsme ale konfrontováni s tím, co se nepovedlo a někdy to bývá docela dramatické. Před časem jsem se v článku o poradenství zmiňoval o některých problémech spojených s výběrem firmy, která poradcem navržená opatření zrealizuje. Jak moc toho firma může zkazit, jsem měl možnost se přesvědčit minulý týden. Setkal jsem se s případem, který mne skoro vyděsil. Domnívám se, že stojí za to jej popsat a zkusit zkušenost zobecnit. Myslím, že cokoliv, co umožní vyhnout se podobným chybám, stojí za zmínku.
SERIÁL magazínu Nazeleno.cz: |
|
Majitelka chtěla zateplení
Zhruba před dvěma lety mne kontaktovala čtenářka a chtěla radu ohledně zateplení a využití dotace Zelená úsporám. Protože její dům představoval poměrně komplikovaný problém (jednalo se o starý dům s vlhkými stěnami), tak jsem ji navštívil osobně a konzultaci poskytl na místě. Soustředil jsem se tenkrát především na zateplení půdy a podlahy.
Okna byla již osazená dvojsklem ve vnějších křídlech a zateplení stěn nebylo moc praktické. Stěny byly zjevně vlhké a jednalo se o řadový domek, takže plocha nebyla zas tak velká. Soudil jsem nicméně, že při rekonstrukci podlahy by bylo vhodné nějak řešit i problém vlhkosti stěn. Zde je úryvek z e-mailu, který shrnuje moje závěry:
- Doporučuji při opravě podlah zkusit vytvořit odvětraný prostor pod podlahou, což by mohlo napomoci k odvedení části vlhkosti pronikající ze sklepa do stěn. Tepelná izolace do podlah by měla být lepší, než požaduje norma. Potože to je místo, kam se už nikdy nedostanete. A kromě míst nad vrcholy klenby tam asi bude místa dost. Současně doporučuji ověřit, jaká je koncentrace radonu a kolik ho tedy může proniknout do obytných prostor.
- Domnívám se, že nejcennější a energeticky nejúspornější obytný prostor lze vytvořit na půdě. Doporučuji zvážit půdní vestavbu (pokud pro ni najdete smysluplné využití). Jak už to bývá, pak jsem už žádný další dotaz od té paní nedostal a zapomněl jsem na to.
Dřevomorka v podlaze
Minulý týden mi volala mykoložka, že v tom domě, na dva roky staré dřevěné podlaze, našla dřevomorku. Přeposlala mi i můj e-mail, kde bylo shrnutí konzultace, takže jsem byl schopen si vybavit, o jaký problém se jedná. Požádala mne, abych byl přítomen při otevírání a zdokumentování stavu podlahy a vyjádřil se k příčině napadení dřevomorkou. Pozval jsem ještě kolegu, který je soudním znalcem v oboru stavebnictví. Zástupce firmy, která práce provedla, byl také pozván, ale odmítl se zúčastnit.
Ve dvou místnostech na severní straně domu je na několika místech u stěn vidět, jak dřevomorka prorůstá podlahou.
Dřevomorka prorůstá podlahou. Foto: Karel Murtinger
V jednom místě je podlaha zvednutá kvůli vlhkosti. Vydutí podlahy upozornilo na to, že je něco špatně. Dřevomorka dokonce prorostla skrz klenbu pod podlahou a ve sklepě vytvořila plodnice. Když jsme s pomocí řemeslníka a řetězové pily podlahu v jednom místě otevřeli, ukázalo se, že pod podlahou je souvislá vrstva houby, která pokrývala dřevo, polystyrenové desky i zásyp pod podlahou.
První známky potíží: podlaha se kvůli vlhkosti začala zvedat. Foto: Karel Murtinger
Prkna byla na spodní straně zřetelně vlhká, zapichovací vlhkoměr pro měření vlhkosti dřeva ukázal na řezu v polovině tloušťky vlhkost 70 %, na spodní straně indikoval vlhkost mimo rozsah přístroje. Přítomná mykoložka soudila, že se dřevomorka šířila patrně od stěn, které byly zjevně vlhké a prkna podlahy se jich na mnoha místech dotýkala. Napadena byla podlaha ve dvou místnostech na severní straně (do dvora) domu, v místnostech na jižní straně (do ulice) nebyly žádné stopy po prorůstání dřevomorky vidět, podlahu jsme ale neodkrývali.
Souvislá vrstva houby pod podlahou pokrývá dřevo, polystyrenové desky i zásyp. Foto: Karel Murtinger
Pokusili jsme se zjistit, jak se podlaha opravovala. Čtenářka oslovila místní firmu a pracovníci se nabídli, že vše provedou a zařídí i s vyřízením dotace. Zajímavé bylo, že ve smlouvě se SFŽP bylo jako jediné opatření uvedeno zateplení stropu nad přízemím (přidání minerální vaty na podlahu půdy). Na to byl zřejmě zpracován i projekt a posudek pro žádost o dotaci. V soupisu provedených prací na faktuře od dodavatelské firmy však figuruje i zateplení podlahy. Podle výpovědi majitelky domu to firma navrhla z vlastní iniciativy jako vhodné opatření, které dále sníží tepelné ztráty. Když je upozornila na problém vlhkosti a navrhovala, aby se prostor pod podlahou nějak odvětral, tak s tím nesouhlasili. Požádala je, aby mne kontaktovali, to však odmítli s poukazem na to, že mají své odborníky.
Postup prací při rekonstrukci podlahy
Podlaha byla z prken, na podlaze položené linoleum, pod podlahou nosné trámy položené na násypu nad klenbami sklepa. Původní podlahu odstranila majitelka svépomocí. Prkna byla údajně místy zpuchřelá a někde se drolila, ale žádná aktivní dřevomorka tam patrně nebyla. Po odstranění podlahy bylo v prostoru pod podlahou zřetelně vlhko, nějaká plíseň nebo houba ale nebyla cítit, původní dřevo a trámy z podlahy jsou bez známek aktivní dřevomorky.
Firma začala nejprve se zateplováním půdy a pak pokračovala zateplením podlahy. Na betonové patky, vytvořené na klenbě, položili dřevěný rošt. Použité trámy a prkna nebyly údajně nijak impregnovány; byly použity tak jak byly přivezeny a vybaleny z ochranné fólie. Do dřevěného roštu byly vloženy desky z bílého pěnového polystyrenu o tloušťce 100 mm. Na to pak přišla skládaná podlaha (prkno na pero a drážku). Prkna byla usazena těsně ke stěně (místy se jí dotýkají) a po okrajích těsně zalištována. Na faktuře je napsáno, že prkna byla napuštěna olejem, toho si však majitelka není vědoma a nepamatuje se, že by to dělali.
Hotovou podlahu natřela pak sama bezbarvým lakem ve dvou vrstvách. Firma se zjevně nijak nesnažila řešit problém vlhkosti a je otázkou, zda si toho vůbec dělníci byli vědomi. Majitel firmy se po celou dobu stavby údajně ani nepřišel na práci svých dělníků podívat a také neposkytnul žádnou stavební dokumentaci, přestože o to byl několikrát požádán. Mimochodem, součástí žádosti o dotaci Zelená úsporám je vždy stavební projekt, kde autorizovaný inženýr navrhne taková opatření, která jsou v souladu se všemi požadavky. Bohužel v tomto případě byl projekt jen na zateplení podlahy půdy, zateplení podlahy v přízemí řešeno nebylo. Pokud by pro rekonstrukci a zateplení podlahy byl v tomto případě zpracován projekt, pravděpodobně by problémy nenastaly. Nebo by za ně nesl odpovědnost projektant a škoda by se hradila z jeho zákonné pojistky.
Firma na nahlášení problému se zvlněnou podlahou zprvu nereagovala. Teprve po druhé urgenci se ozvala s tím, že se někdo na místo přijede podívat. Mykoložka ale identifikovala na okrajích podlahy dřevomorku a konstatovala, že se jedná o rozsáhlé napadení v obou místnostech na severní straně domu. V této chvíli vypadá případ tak, že majitelka se obrátila na advokáta, nechává zpracovat znalecký posudek a pravděpodobně se rekonstrukce bude řešit u soudu, protože firma odmítá zodpovědnost.
Zeptejte se odborníka! |
Magazín Nazeleno.cz nabízí čtenářům poradnu. Odpovíme na dotazy kolem stavby, topení, zateplení i úspor energie. Stačí NAPSAT ODBORNÍKOVI.
|
Možné příčiny napadení dřevomorkou
Dřevomorka (Serpula lacrymans, dříve Merulius lacrymans) je velmi nebezpečná dřevokazná houba. Roste na dřevě a pro vyklíčení a zahájení růstu potřebuje vlhkost dřeva alespoň 28-30 %. Nebezpečné na ní je, že jakmile začne růst, stačí jí vlhkost kolem 20 % a navíc si ji dokáže v uzavřených prostorách sama vytvářet (při metabolisování dřeva produkuje vodu). Při poklesu vlhkosti se její růst zastaví, nicméně i v poměrně suchém prostředí t.j. při vlhkosti vzduchu dřeva mezi 15-19 % ,což je běžná vlhkost dřeva v málo větraných interiérech, relativně dlouho přežívá. Optimální teplota pro její růst je 21 až 22 °C, přežívá v rozmezí 3 až 26 °C.
Zajímavé na celém případu je, že původní podlaha zůstávala po dlouhá léta relativně nepoškozená a teprve po instalaci zateplení a nové podlahy došlo k masivnímu napadení. Příčinou může být i to, že spolu s novým dřevem byly do stavby zabudovány spóry dřevomorky, ať již donesené na pracovní obuvi, oblečení dělníků, na nářadí či na zabudovaném dřevě.
Vrstva pěnového polystyrénu vložená do roštu nebyla těsná, takže asi přenos vlhkosti ze spodu moc neovlivnila. Hlavním zdrojem vlhkosti však zřejmě bylo vzlínání vody stěnami. Sklep byl trvale odvětráván dvěma okénky, takže stěny v kontaktu se zeminou byly nepochybně vlhčí než klenby. Díky vrstvě tepelné izolace však byla v dutině nad klenbou nižší teplota, než dříve. Což mohlo ještě snížit odpar vlhkosti a tedy i vysušování dutiny. Při nižší teplotě se tam také mohla srážet vlhkost a pronikat do podlahy z obytných prostor. To jsou ale jen spekulace a těžko se to dá nějak ověřit. Podstatné je, že v domě byly pro růst dřevomorky vytvořeny příznivé podmínky.
Co dělat, když máte v domě dřevomorku |
Zdroj: Myko.cz
Kde získat odbornou pomoc Česká mykologická společnost, o.s. Mykologická poradna v Brně |
Jak dřevomorce zabránit
Základní chyba bylo, že nevznikl projekt a na stavbě nebyl přítomen autorský dozor projektanta. To mohlo jednoduše zabránit všem problémům. Rozhodně totiž neměly být použity dřevěné nosné prvky v trvale vlhké a neprovětrávané dutině. To je asi hlavní prohřešek. Rozhodně by bylo rozumnější použít například železobetonové nosníky nebo klasické vybetonování podlahy a položení hydroizolační fólie a tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu. Dřevěná podlaha se v každém případě měla oddělit od vlhkého prostředí vhodnou hydroizolací. Navíc by použití vhodné hydroizolační fólie s kovovou vložkou mohlo snížit riziko pronikání radonu; zrovna místo, kde majitelka žije, je v oblasti se středním až vysokým výskytem. Teď bude bohužel obtížné určit zodpovědnou osobu a zajistit nápravu, neboť drobné stavební firmy a řemeslníci obvykle nejsou pojištěni proti způsobení škody neodbornou činností.
Oprava bude pracná a drahá
V této chvíli ještě není známo, jak rozsáhlé je napadení dřevomorkou, ale vypadá to, že náprava bude pracná a drahá. Bude třeba odstaranit všechny napadené dřevěné části, otlouci omítku na stěnách do výšky nejméně jednoho metru, provést chemickou sanaci. Bude nutné také nově omítnnout a vytvořit novou podlahu, tentokrát s kvalitní hydroizolací. Náročné bude i zahubení dřevomorky, která prorostla klenbou a silnými zdmi sklepa. Existují na to sice metody (například sanace a vysušení pomocí mikrovlného záření, které proniká do hloubky, je to ale poměrně drahé.
V této chvíli nezbývá než počkat na posudek mykologa, vyjádření firmy i závěr soudu.
