fbpx

Domy ze slámy? A proč ne? Nehoří a nejsou plné myší0

Sláma se stále častěji uplatňuje také při stavbě domů. Domy ze slámy jsou zpravidla ekologické a dobře s e v nich bydlí. Sláma je levný materiál, stavba takového domu si ale žádá velký podíl ruční práce. Podívejte se na výhody slaměných domů.

Domy ze slámy jsou možností, jak si zařídit bydlení v souladu s přírodou. Může jít o provizorní bydlení, které lze snadno recyklovat, ale také o budovy, která vydrží po staletí. Je taková stavba nákladná? Jak je fyzicky náročná? A jak se v ní bydlí?

Domy ze slámy vydrží staletí

Domy ze slámy vznikaly jako provizorní na konci 18. století a po 1. světové válce. V té době se ale zjistilo, že to nemusí být tak docela dočasné řešení – sláma dobře izolovala, samotná stavba nebyla drahá ani nijak složitá a navíc se balíky slámy daly sehnat velmi levně. Poté, co byl vynalezen balíkovací stroj, začala růst popularita staveb z přírodních materiálů. A růst trvá dodnes.

Domy ze slámy se staví prakticky po celém světě, i když důvody jsou různé – v Mexiku a Číně tyto domy vznikají, protože je jejich pořízení laciné, v USA a Evropě je staví lidé, kteří chtějí žít ekologicky. Samotná stavba domu zatěžuje životní prostředí jen minimálně a i vnitřní prostředí v takovém domku je pak díky hliněným omítkám příjemnější a zdravější. Rychlost výstavby a náklady vedly ve výstavbu celého sídliště domů ze slámy v Bělorusku. Je určeno pro lidi, kteří museli opustit Černobyl. Podobné stavby údajně vydrží několik století, pokud jsou tedy přírodní materiály v suchém prostředí. Druhá možnost je, že se jedná pouze o nízkonákladovou a dočasnou stavbu, která bude snadno rozebíratelná a recyklovatelná.

Slaměná jurta, kterou je možné i přestěhovat. Uvnitř se dá bydlet celoročně. Foto: Ekovesnice o. s.

Balíkujte v létě, hlínu je nejlepší těžit na podzim

Dnes se domy staví nezávisle na ročních obdobích. Lze využívat přípravky pro zimní betonování, omítky jsou také dílo chemie a tak lze stavět celoročně. Při práci s přírodními materiály to ale nelze praktikovat. Hliněné materiály je nejlepší těžit na podzim, aby mohly přes zimu vymrznout, sláma se balíkuje v době sklizně a stavět je nutné v létě, když neprší. Připravte se na to, že stavba domu ze slámy je pracná, rozhodně to není úkol pro dva tři lidi, ale je dobré mít k dispozici celý tým nadšených pomocníků.

Pokud je k dispozici dostatečný počet pomocníků, je stavba docela jednoduchá. Proto se mohou zapojit i známí, příbuzní, není problém pustit na stavbu vlastní děti. Nehrozí nebezpečí že si budou „hrát“ s nebezpečnou chemií. Zatímco konvenční domy jsou spojovány s náročnou likvidací, u domů ze slámy je to v pohodě. Přirozený a jednoduchý způsob likvidace staveb ze slámy a hlíny charakterizují s nadsázkou někteří stavitelé: „Sundejte slaměnému domu střechu a o zbytek se postará příroda sama.“

Balíky také dobře izolují teplo a hluk, podle ekologického institutu Veronica je balík o tloušťce 40 cm (U=0,13 W/(m2.K) lepší izolační materiál, než polystyren tlustý 30 cm (U = 0,15 W/(m2.K). Akorát je třeba dávat pozor, aby nebyly ve vlhku. Je nutné být důslední při řešení svodů dešťové vody a pokud se přeci jen objeví závada, okamžitě ji odstranit a případně i vyměnit poškozené balíky. Občasný déšť nevadí, zde dům ochrání omítka, ale lidé bydlící v záplavových oblastech mohou na domy ze slámy zapomenout.

Podle Petra Skořepy ze sdružení Ekovesnice, které pomáhá stavět ekologické bydlení, má provoz budov a jejich výstavba v dnešní technické době poměrně výrazný podíl na celosvětové spotřebě energie. „Největší část, přibližně 48 %, připadá na provoz, a proto se dnes hodně mluví o domech nízkoenergetických a pasivních. Na novou výstavbu se spotřebuje kolem 20 % z vyrobené energie. Z tohoto důvodu se snažíme nasměrovat stavitele a architekty k používání energeticky méně náročných materiálů, a to nejlépe z místních zdrojů,“ říká Skořepa.

Nosné stěny ze slámy? Jde to, ale…

Hustota balíků bývá 90 kg/m3 u výplňové izolace a 120 kg/m3 u nosné slámy. Pokud jsou balíky použity na nosnou zeď, jedná se o ideální variantu pro zahradní sklady nebo garáže. Stavbu zvládne i nekvalifikovaný člověk, ale hodí se spíše pro nízkopodlažní domy. Je totiž třeba počítat s tím, že každé patro po čase „sedne“ o 10 až 20 cm. Osobně jsem jeden takovýto experimentální dům navštívil a sesedání stěn na mě nedělalo dobrý dojem.

Druhá – a zdá se že častější – možnost je postavit nejdříve dřevěnou konstrukci stavby a balíky pak použít pouze jako tepelně izolační výplň. Zde ale už musí mít stavebník tesařské zkušenosti, není to tak jednoduché. Nabízí se i různé hybridní metody, ty ale nenašly větší uplatnění.

V Česku to 100% přírodně nejde, i když je slámy dostatek

Nedá se ale říct, že by se u nás konal nějaký boom staveb ze slámy. Důvodů je více. „Vůči dřevostavbám a přírodním materiálům vládne v české veřejnosti nedůvěra, zatímco projektanti se potýkají s chybějícími znalostmi vlastností přírodních materiálů i legislativními podklady,“ uvádí Jan Márton v knize Stavby ze slaměných balíků, která je komplexním průvodcem tohoto druhu stavitelství.

Zatímco v angloamerické kultuře není problém získat stavební povolení, v Česku člověk toužící po stavbě z přírodních materiálů naráží na různé překážky. Ale jde to, i u nás již stojí několik desítek domů a každým rokem přibývají další. Příčky z lisované slámy jsou údajně třeba i v pražské Lucerně.
V našich klimatických podmínkách ale nelze postavit dům stoprocentně z přírodních materiálů – pak je prakticky nemožné kvalitně provést některé detaily jako třeba ostění oken. Je také třeba hydroizolace a technologie, někdo používá vápenné omítky. Nicméně podíl syntetických materiálů je v takových domech daleko nižší, než u jiných nových staveb.

Stavebních materiálů přitom máme dostatek. Tuzemské zemědělství totiž podle Mártona produkuje ročně asi šest milionů tun slámy. Z tohoto množství podle něj lze pro nezemědělské využití počítat s maximálně 30 procenty. Pro potřeby zemědělců (krmiva, steliva, zaorávání) je třeba asi 40 % a zbytek je nadprodukce, o kterou se podělí kotle na biomasu a stavebnictví.

I když bude spalování zemědělských odpadů nabývat na významu, stále jsou zde tuny slámy, kterou lze využít jako skvělý tepelně izolační a klidně i stavební materiál. Ročně z něj může být izolováno 75 000 průměrně velkých rodinných domů, uvádí Márton. Zemědělci slámu prodávají, cena balíku (40x50x60cm) bývá pět až pětadvacet korun, v menším množství je zemědělci dají i za odvoz. Pokud ale z jakéhokoliv důvodu slámu a hlínu neprodají, stále možnost koupit panely slaměné stavební panely v obchodě. Na stavbu v Česku je nejčastější používaná sláma pšeničná, měla by být bez nevymlácených klasů, ty totiž přitahují hlodavce.

Hlodavci? Jen mýtus…

Mnoho lidí se u těchto staveb obává útoku hlodavců, je to ale zbytečné. Sláma je tvořena celuózou, kterou nejsou schopni hlodavci strávit, na rozdíl od přežvýkavců nebo termitů. Ti ale stejně mají radši dřevo. A omítnutá zeď už myši vůbec neláká. Majitelé domů ze slámy údajně nikdy potíže s hlodavci neřešili. Pokud přesto nevěříte, volte balíky s nejmenším obsahem sena a jiných organických zbytků, také je vhodné minimalizovat obsah zrna.

Ekologický slaměný dům – vítěz jednoho z předešlých ročníků soutěže E.ON Energy Globe. Foto: E.ON

Hlodavci přesto mohou na stavbu zavítat. Aby si mezi balíky, které se skladují s malými mezerami, vybudovali obydlí. Pro tuto činnost ale mají stejně radši polystyren nebo minerální vatu, kde chodbičky narozdíl od balíků slámy zůstávají. Sláma v balících se díky předepnutí roztahuje a hlodavce mačká.

Další obavy jsou z možnosti požáru. Opět zbytečně, píše Márton. Slisované balíky totiž obsahují jen málo kyslíku a při požáru tak spíše doutnají. Podobně jako telefonní seznam. A poté, co je stěna omítnutá, nemají už plameny téměř žádnou šanci. Pokud se bavíme o neomítnutých stěnách, musí odolat provázky, které balík drží. Jako kompaktní hmota je balík nehořlavý, pouze však do doby než povolí vázací provázky a balík se začne rozpadat, uvedl Bob Theis po pokusu na Carolinské univerzitě v roce 1996. Jiné testy v zahraničí ukázaly, že stěny odolávají požáru 60 až 90 minut. Česká norma vyžaduje u rodinných domů třicet minut.

Interiér slaměného domu se může k tomuto materiálu hrdě hlásit. Všimněte si také ekologických hliněných omítek.

„Slaměná stěna tl. 35 cm jako výplňový materiál s dřevěnou nosnou konstrukcí, dřevěným laťováním a oboustrannou omítkou má certifikovanou požární odolnost F90, tzn. po 90 minutách prohořívá a padá,“ píše na webu Veronica. Občas se objeví zpráva o požáru, to je ale většinou vina stavebníků, kteří neuklízí a na staveništi vzplane sláma na zemi. Pro všechny případy je povinnost mít v domě hasicí přístroj i po kolaudaci.

Dům Slaměnka, který si postavil Lukáš Čejna. Foto: Lukáš Čejna

Ve slaměném domě bydlí také Lukáš Čejna. Dům si sám postavil a s bydlením je velmi spokojený. „I lidé, kteří k nám přijdou jen na návštěvu, často říkají, že je ve Slaměnce zvláštní klid a pohoda. Celá naše rodina má stejný pocit,“ říká Lukáš Čejna a chválí si izolační vlastnosti slámy – v zimě je uvnitř teplo, které obstará velká pec, v létě zase příjemný chládek. Cenu majitel odhadl na dva miliony a jelikož má tesařskou firmu, zaznamenal po úspěchu velký zájem ze strany veřejnosti o podobné stavby.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi