fbpx

Zateplování a rekonstrukce panelových domů: Jak na to?0

Zateplení stropu a suterénu

Aby byla po zateplení obvodových konstrukcí maximálně snížena tepelná ztráta prostupem, je nutné věnovat pozornost řešení detailů, především okolí oken a oblasti soklu. Ostěním, parapety a nadpražím oken uniká velké množství tepla, jehož ztrátu lze snížit přetažením alespoň tenčí vrstvy izolace po rám okna. Pokud v okolí oken tato izolace chybí nebo je velmi slabá, vzniká po délce rámů oken tzv. tepelný most. Kromě větších úniků tepla může tento nedostatek způsobit i závažné problémy – na panelu kolem oken v interiéru začne kvůli nižší povrchové teplotě kondenzovat voda a stěna začne plesnivět. V oblasti soklu se v běžné praxi tepelná izolace dovede jen do roviny obytného vytápěného prostoru a zakončí se v úrovni stropu suterénu. Na rozhraní stropu suterénu a fasády tak vzniká tepelný most v délce obvodu objektu. Pro zamezení vzniku tepelného mostu a předejití případné kondenzaci v rozích místností prvního podlaží je vhodné zateplit rovněž sokl, a to extrudovaným polystyrenem.

Zateplování a tepelné izolace

    – Cenový přehled izolací

    – Vybíráme tepelnou izolaci

    – Tepelné mosty

    – Vybíráme úsporná okna

    – Co můžete zateplit

Zateplení střech panelových domů

Dodatečné zateplení střechy je vždy spojené se sanací celého pláště střechy. U střech je při volbě materiálu a tloušťky izolace třeba rozlišovat skladbu a stav stávající konstrukce. Vzhledem k různorodým možnostem sanace střech jsou i investiční náklady a ekonomická efektivita zateplení velmi rozdílné. Nejjednodušší je zateplení jednoplášťových střech, ve kterých je v původní skladbě na stropní panel položena vrstva tepelné izolace a hydroizolace. Na tuto skladbu lze přidat další vrstvu tepelné izolace, a to buď vrstvu expandovaného polystyrenu nebo minerálních vláken.

Další možností sanace jednoplášťové střechy je ponechání původního souvrství spolu s přidáním dodatečné tloušťky izolace a druhého – lehkého pláště s hydroizolační krytinou, tedy sanace na dvouplášťovou střechu. Zatímco první možnost sanace přináší při ceně tepla ze systému CZT 480 Kč/GJ díky nízkým investičním nákladům (1 650 Kč na m2 střechy při tloušťce izolantu EPS 17 cm) finanční úsporu na konci životnosti opatření 100–1 200 Kč/m2 podlahové plochy bytů, druhá možnost sanace kvůli svým vysokým nákladům (3 900 Kč/m2 střechy) finanční úsporu při této ceně tepla nepřináší.

“Zateplení stropu nevytápěného suterénu by mělo být součástí jakékoliv rekonstrukce panelových domů.”

Při sanaci inverzní pochozí střechy je možno ponechat původní souvrství střechy a přidat nový plášť s obráceným pořadím vrstev, tedy s použitím extrudovaného polystyrenu jako izolačního materiálu položeného na vrstvu hydroizolace. Cena této sanace se pohybuje v rozmezí 2 300–2 900 Kč/m2 střechy. Komplikovanější, a tedy investičně náročná (2 200–3 500 Kč/ m2 střechy), je technologie sanace dvouplášťových střech. Ve skladbě těchto typů střech je na stropním panelu položena vrstva tepelné izolace, nad kterou je vzduchová mezera, kterou je nutno provětrávat. Nad touto mezerou je horní vrstva střešního pláště s hydroizolací.


Při rekonstrukci panelových domů je třeba zohlednit řadu detailů

Dvouplášťovou střechu s železobetonovou horní vrstvou pláště lze sanovat tak, že se ponechá původní dvouplášťová skladba, uzavřou se původně provětrávané dutiny, přidá se obrácená skladba vrstev na původní druhý plášť střechy a vznikne tak střecha inverzní. Návrh nové skladby střechy je však nutné detailně posoudit, protože v takto upravené konstrukci může docházet ke kondenzaci vodních par, která může v budoucnosti ohrozit i statiku střechy. Při sanaci dvouplášťové střechy s horní vrstvou tvořenou dřevěným záklopem je nejvhodnější sejmout všechny vrstvy až na spodní nosnou konstrukci a původní konstrukci nahradit novým souvrstvím, například rekonstruovat střechu na jednoplášťovou s použitím minerálních vláken jako tepelného izolantu. Zateplení střech s méně kvalitní původní konstrukcí, které najdeme v panelových domech stavěných přibližně do roku 1980, se z ekonomického hlediska vždy vyplatí, jelikož úspora nákladů na vytápění je vyšší než investice do zateplení střechy. Je vhodné použít tloušťku izolantu minimálně 20–26 cm, se kterými splní skladba střech doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla.

Při volbě investičně náročnějšího druhu sanace nebo zateplování kvalitnější původní konstrukce střechy je investice do tohoto opatření z ekonomického hlediska nevýhodná v oblastech s nízkou cenou tepla ze systému CZT, protože investice do tohoto opatření převyšuje možnou úsporu nákladů za dobu předpokládané životnosti tohoto opatření. Z hlediska úspory peněz by investice do zateplení střechy v tomto případě neměla smysl. Sanace střech je však již dnes v řadě panelových domů neodkladná z důvodu jejich špatného technického stavu. Při této sanaci je vhodné rovněž střechu zateplit, neboť toto přinese úsporu provozních nákladů za cenu jen minimálního navýšení nákladů na prostou opravu.

Zateplení suterénu panelových domů

K další tepelné ztrátě dochází prostupem tepla z prvního patra, kde jsou umístěny byty, do nižšího nevytápěného nebo částečně vytápěného podlaží. Strop tohoto podlaží je
vhodné zateplit podhledem podporujícím tepelný izolant z minerální vlny. Z důvodu požární bezpečnosti nelze v tomto případě užít expandovaný polystyren.

Izolant zpravidla postačuje v tloušťkách 10 cm, neboť v suterénu není tak chladno jako venku, a proto není nutné použít stejné tloušťky izolace, jako při zateplování venkovních konstrukcí. Toto opatření je levnější (800 Kč/m2 stropu) v porovnání se zateplením fasády a střechy, ale často je pracné z důvodu izolace členitých vnitřních prostorů. Technologie ovšem není nijak náročná. Zateplení stropu nevytápěného suterénu by mělo být součástí jakékoliv rekonstrukce panelových domů, protože je z hlediska úspory nákladů na vytápění velmi výhodné. V dlouhodobém časovém horizontu 40 let přináší finanční úsporu 400–1 900 Kč/m2 podlahové plochy bytů při ceně tepla 480 Kč/GJ, při ceně tepla 1 000 Kč/GJ pak úsporu dvojnásobnou. Toto široké rozmezí je zde uvedeno proto, že náklady na zateplení stropu jsou rozpočítány na celkovou podlahovou plochu objektu, která se liší především podle počtu podlaží. U vysokých panelových objektů např. s 13 nadzemními podlažími lze očekávat úsporu na dolní hranici tohoto rozmezí, u nízkých staveb naopak bude úspora provozních nákladů na byt vyšší.

Článek vychází z publikace Rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu, kterou vydala společnost EkoWATT.

Připravujeme další díly seriálu:

 

  • Výměna oken a zasklívání lodžií

  • Větrání v panelových domech a vzduchotechnika

  • Vytápění a ohřev vody

Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.

Profilový obrázek

Autor: Redakce Nazeleno.cz