fbpx

Zateplování a rekonstrukce panelových domů: Jak na to?0

Zateplování fasády a typy izolačních materiálů

Zateplování stavebních konstrukcí panelových domů

Výstavba panelových domů probíhala v poměrně dlouhém časovém období, během kterého se ke zlepšení izolačních vlastností konstrukcí používaly různé materiály, a proto se izolační kvalita konstrukcí používaných na stavbu velmi lišila. Tepelně izolační vlastnosti obvodových konstrukcí se měnily podle požadavků normy ČSN 73 0540. Její revize v roce 1979 zpřísnila tepelně-technické nároky na vlastnosti konstrukcí téměř dvojnásobně.

“Čím větší tloušťku izolačního materiálu zvolíme, tím větší úspory tepla lze dosáhnout.”

Po roce 1979 se tato změna projevila ve skladbě stavebních konstrukcí tak, že se namísto 4 cm polystyrenu v sendvičových panelech začala používat vrstva polystyrenu o tloušťce 6 a 8 cm. Ovšem i konstrukce s touto tloušťkou izolační vrstvy zdaleka nedosahují na tepelně-technické vlastnosti konstrukcí běžně používaných v dnešní době. Pokud dnes dodatečně zateplíme obvodové konstrukce panelových domů dostatečnou tloušťkou tepelného izolantu, lze dosáhnout takové tepelně-technické kvality těchto konstrukcí, kterými poté prostupuje ven jen zlomek tepla v porovnání s nezateplenými konstrukcemi. Jaké byly původní tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí je již téměř nepodstatné. Po zateplení lze volbou správné tloušťky izolantu dosáhnout kvalitní tepelné ochrany budovy. Jakou tloušťku a materiál tepelné izolace je vhodné pro každou konstrukci zvolit?

Zateplování a tepelné izolace

    – Cenový přehled izolací

    – Vybíráme tepelnou izolaci

    – Tepelné mosty

    – Vybíráme úsporná okna

    – Co můžete zateplit

Typy izolačních materiálů

U panelových domů je nejčastěji používán kontaktní zateplovací systém – tzv. ETICS s tenkovrstvou omítkou jako vnější vrstvou. Jako tepelně-izolační materiál se v těchto systémech nejčastěji používají minerální vlákna a expandovaný polystyren. Požární norma ČSN 73 0802 platná od jara 2009 zpřísňuje požadavky pro oblast nadpraží oken, a tím ovlivňuje i možnost volby izolačního materiálu v kontaktním zateplovacím systému.

U značně prosklených fasád (zejména průčelí panelových budov) tak zřejmě bude z pohledu provádění do budoucna jednodušší použít k zateplení celé fasády minerální vlnu, což se pak odráží v navýšení ceny, a to přibližně o 400 Kč na m2 fasády v porovnání s polystyrenem.

Pro štítové a boční stěny lodžií lze volit izolační materiál pro zateplovací systém mezi expandovaným polystyrenem a minerálními vlákny. Volnost je zde umožněna díky nepoměrně menšímu či nulovému podílu zasklení těchto fasád oproti průčelním stěnám panelového domu. Z hlediska ekonomického lze předpokládat preferenci levnějšího expandovaného polystyrenu oproti minerálním vláknům.

Zateplení fasády panelového domu

Minimální tloušťka, kterou je vůbec dovoleno při rekonstrukci panelových domů použít, je taková tloušťka izolantu, se kterou dosáhne původní konstrukce hodnot součinitele prostupu tepla požadovaného normou ČSN 73 0540. U obvodových konstrukcí panelových domů by to znamenalo použít minimální tloušťku 5 cm na panelových domech postavených v 80. letech minulého století a 8 cm u dříve postavených objektů. Pro splnění hodnot doporučených normou je nutné použít tepelný izolant v tloušťce 9 až 14 cm. Vzhledem k současnému trendu snižování energetické náročnosti budov a růstu cen energie není vhodné volit tyto minimální tloušťky izolace.


Optimální tloušťka izolace z ekonomického hlediska závisí na několika faktorech

Čím větší tloušťku izolačního materiálu zvolíme, tím větší úspory tepla lze dosáhnout. Se stoupající tloušťkou ovšem také stoupá cena zateplení, která zahrnuje cenu za izolační materiál, kotvení, lišty, lepící a omítkové hmoty, pronájem lešení a práci. Zvýšením tloušťky zateplovacího systému do maximální tloušťky 20 cm (dnes chápáno jako maximum tloušťky jedné izolační desky) se však z těchto položek mění pouze cena izolačního materiálu, protože i kotvení vrstev probíhá standardními metodami. Pokud přepočteme cenu za zateplení na m2 podlahové plochy bytů, může si pak každý obyvatel panelového domu jednoduše přepočítat, kolik ho bude zateplení fasády stát. Cena zateplení pomocí 8 cm expandovaného polystyrenu v kombinaci s minerální vatou na průčelní fasádě vychází na 400–1 200 Kč na m2 podlahové plochy bytů (tj. na 1 000 Kč/m2 fasády), při tloušťce izolačního materiálu 20 cm vzrostou náklady přibližně o třetinu. Izolační schopnost přidané vrstvy je však dva a půl násobně vyšší. Pokud použijeme na všechny fasády minerální vatu, zvýší se pořizovací náklady o 400 Kč/m2 fasády).

Po překročení hranice 20 cm je nutno použít dvě vrstvy izolantu, čímž dojde ke skokovému nárůstu ceny. Větší tloušťky, případně více vrstev, tepelného izolantu mají zejména kvůli sání větru a vlastní hmotnosti větší nároky na kotvení. Vliv sání větru se liší v různé výšce budovy, podle geografické oblasti a větrné expozice budovy. Počet kotev a jejich rozmístění po fasádě má být vzhledem k proměnnému sání v různých místech fasády provedeno v souladu s projektem kotvícího plánu, který by měl být součástí projektové dokumentace. Jakou tloušťku tepelné izolace je vhodné použít, abychom po odečtení investice do zateplení dosáhli co nejvyšší úspory provozních¨nákladů na vytápění, tedy dosáhli maximální finanční úspory?

Optimální tloušťka izolace z ekonomického hlediska závisí na několika faktorech, a to zejména na původním součiniteli prostupu tepla dané konstrukce, ceně kompletní skladby zateplovacího systému, aktuální ceně energie a předpokládaném růstu cen energie. Na následujícím grafu je vyhodnocena optimální tloušťka izolace pomocí dvou ekonomických ukazatelů – prosté návratnosti a NPV (net present value – čistá současná hodnota). Vhodnějším ukazatelem je NPV, který zohledňuje hodnotu peněz v čase.

Z hlediska tohoto ukazatele je nejvýhodnější použít tloušťku izolace mezi 12 a 20 cm při předpokládaném meziročním růstu cen energie o 3 %, přičemž ekonomická efektivita zateplení v tomto rozmezí se příliš neliší. V oblastech s nižší cenou tepla ze systému CZT se finanční úspora za 40 let po aplikaci opatření pohybuje v rozmezí 600 až 5 500 Kč na m2 podlahové plochy bytů, v oblastech s vyšší cenou mezi 1 800 až 12 000 Kč/m2. V oblastech s vyšší cenou tepla je ekonomicky výhodnější aplikovat vyšší tloušťku zateplení z tohoto rozmezí, jelikož rozdíl v možnosti dosažené úspory je markantnější. Investice do zateplení u objektů vytápěných levnějším teplem a při lepších vlastnostech původní zateplované konstrukce mají horší výsledky ekonomického hodnocení, tedy nižší hodnotu NPV. V oblastech, kde je vyšší cena energie (1 000 Kč/GJ), je výhodnější používat zateplovací systémy o větší tloušťce, než v oblastech s nižší cenou energie. Jelikož ceny energií stále stoupají, je vhodné myslet na budoucnost a investovat do větších tlouštěk zateplovacích systémů již nyní.

Článek vychází z publikace Rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu, kterou vydala společnost EkoWATT.

 

Připravujeme další díly seriálu:

 

  • Výměna oken a zasklívání lodžií

  • Větrání v panelových domech a vzduchotechnika

  • Vytápění a ohřev vody

Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.

Profilový obrázek

Autor: Redakce Nazeleno.cz