fbpx

STATISTIKA: Větrné energetice se v Česku příliš nedaří0

Zatímco v Evropě jsou větrné elektrárny jedním z nejrychleji rostoucích segmentů výroby zelené energie, v Česku je to naopak. Loni bylo na území ČR instalováno pouhých 5 větrných elektráren o celkovém výkonu 8 MW. Na vině je hlavně špatná energetická politika s důrazem na uhlí a jádro.

Jedete-li nejkratší cestou z Brna do Vídně, nemůžete si nevšimnout větrných elektráren. Desítky poměrně velkých a v mírně zvlněné krajině Weinviertelu nepřehlédnutelných větrníků svádí k úvaze nad přístupem rakouské společnosti k zelené energii a nad stále ještě neutěšeným stavem tohoto oboru u nás. V České republice je v současnosti instalováno 268 MW výkonů větrných elektráren a jejich podíl na celkové spotřebě elektřiny loni činil 0,7 %. V Evropské unii je přitom tento podíl více než desetinásobný.

Na vině je špatná energetická politika ČR

Příčinou útlumu věrné energie v Česku jsou podle profesního sdružení Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) špatně nastavené podmínky ze strany státu, který se nyní více zaměřuje na zastaralou výrobu energie z uhlí a jadernou energetiku. Samozřejmě od profesního zájmového sdružení bychom ani jinou rétoriku neočekávali. Při podrobnějším prostudování Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie je však patrné, že rozvoj větrné energetiky byl v Česku trochu přibrzděn a cílů uvedených v tomto – zdůrazňujeme – závazném dokumentu se nedaří dodržovat.

Vývoj instalovaného výkonu a výroby energie ve větrných elektrárnách v ČR. (Zdroj: ČSVE)

Pro rok 2014 Národní akční plán specifikuje 333 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. V Česku je tedy na letošní rok prostor k realizaci větrných elektráren o celkovém výkonu 65 MW. Na rok 2020 na plán specifikuje 573 MW instalovaného vývoje. Tento scénář se ale letos podle našeho odhadu nepodaří naplnit. Pro srovnání – za šest let se podle tohoto plánu počítá s 2 118 MW instalovaných fotovoltaických a 1097 MW vodních elektráren.

19 Kč – tolik české domácnosti ročně platí na podporu větrné energetiky

Na útlumu větrné energie se podepsaly také výkupní ceny, které byly loni pro tento způsob výroby nastaveny nejníže ze všech obnovitelných zdrojů. Provozovatelé on-grid elektráren tak mohli kalkulovat s pouhými 2,12 Kč za kWh. Například výroba elektřiny z uhlí je přitom podle ČSVE při započítání nákladů na externality mnohem dražší. „Výroba elektřiny uhelnými elektrárnami v ČR přináší externí náklady 51 miliard korun každý rok, které neplatí provozovatelé uhelných elektráren, ale jdou na vrub veřejných prostředků a budoucích generací,“ uvedl například Štěpán Chalupa, místopředseda ČSVE. Větrné elektrárny přitom vyrobily elektřinu v ekvivalentu 470 tisíc tun uhlí. Ani argument zvýšených nákladů na zelenou energii, který příliš finančně zatěžuje české domácnosti zde podle všeho příliš neobstojí. České domácnosti podle statistiky ČSVE loni na podporu větrné energie za celý rok zaplatily 19 Kč.

Větrné elektrárny privatizují horizont

Přes všechna pozitiva (zelená energie, poměrně velký potenciál výroby v ČR) ej ale nesporné, že velké větrné elektrárny mají ze svého principu své nevýhody, které jsou pro jejich rozšíření rovněž na překážku. Větrníky jsou v krajině nepřehlédnutelné, což může snižovat atraktivitu některých krajinných celků. Příkladem může být i spor okolo větrného parku, který má vyrůst blízko městečka Hardegg, tedy na dohled národního parku Podyjí. Proti plánované výstavbě téměř třiceti 150m větrných turbín zde protestují jak česká, tak i rakouská občanská sdružení. Hlavní argumentem je narušení krajinného rázu celé lokality a negativní dopady na turistku i místní ekosystémy.

Větrná energetika na Nazeleno.cz:

  • Netradiční větrné turbíny

  • Malá větrná elektrárna v praxi – kolik vydělá?

  • Větrná elektrárna, o které ani nevíte

Právě privatizace horizontu a také často uváděný – i když neméně často zpochybňovaný – negativní vliv velkých větrných rotorů na ptáky a netopýry, je častým argumentem proti jejich stavbě. Podle našeho názoru však krajinu více zdevastoval masivní rozvoj solární energetiky za dob fotovoltaické havárie. Jaderné elektrárny znečišťují horizont neméně, stačí si jen udělat výlet někam na jihozápad od Brna. I pro větrné elektrárny platí, že by měly budovány citlivě s ohledem na místní krajinu a podmínky.  

Česká větrná energetika v číslech:

  • Celkový instalovaný výkon větrných elektráren: 268 MW
  • Loňský nárůst instalovaného větrného výkonu: 8 MW
  • Celkový potenciál větrné energie v Česku: 2277 MW (dle Ústavu fyziky atmosféry AV ČR)
  • Finanční zátěž domácností na větrnou energetiku: 19 Kč ročně
  • Největší česká větrná elektrárna: Kryštofovy Hamry v Krušných horách, 21 turbín o celkovém výkonu 42 MW
  • Celkový výkon větrných elektráren v EU: 117,3 GW (110,7 GW na souši a 6,6 GW na moři)

Autor: Michal Doležel

Již několik let popularizuji stavební technologie a design s drobným akcentem k trvalé udržitelnosti a přírodním materiálům. Chápu to jako poslání. Jsem také opatrný sadař a včelař teoretik.