fbpx

Partneři sekce

Sluneční energie: Česká republika jako solární velmoc?0

O fotovoltaice toho bylo hodně řečeno, hodně napsáno, existuje o ní mnoho mýtů a budí silné emoce. Jak jsme na tom se solární energií v České republice? Jak dlouho ještě bude trvat stop stav slunečním a větrným elektrárnám? O kolik klesnou výkupní ceny elektřiny? Co čeká fotovoltaiku v nejbližších měsících?

Na úvod si shrňme vývoj fotovoltaiky v České republice: Naše země se v rámci Evropské unie zavázala vyrábět do roku 2020 13 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se ale sama o sobě nevyplatí, proto byl v roce 2005 přijat zákon, který  výrobcům „zelené“ elektřiny nabídl výhodnou výkupní cenu, aby se vyrovnaly vyšší náklady investované do zelených technologií.

„V roce 2005 přišel jeden instalovaný megawatt výkonu solární elektrárny na 135 milionů Kč, dnes už náklady klesly pod 90 milionů.“

Reklama

Nejvyšší příspěvek dostala solární energie (v roce 2009 se elektřina z fotovoltaiky vykupovala za cca 13 Kč, letos se za kWh vyrobenou ve slunečních elektrárnách platí něco přes12 Kč). V době vzniku zákona o podpoře obnovitelných zdrojů byla totiž solární technologie drahá a neúčinná. Jenže časy se mění a technologie udělala skok dopředu. Vypršelo několik patentových ochran a v loňském roce zlevnily solární panely až o 40 %.

 Obnovitelné zdroje energie na Nazeleno.cz

   – Poplatek za rezervaci výkonu solární elektrárny

   – Nové výkupní ceny 2011. O kolik klesnou?

   – Fotovoltaika: Rezervace neznamená realizaci

   – Výkupní ceny klesnou. Ohrozí to fotovoltaiku?

   – Proč ve fotovoltaice nenásledujeme Německo?

Snížení výkupních cen elektřiny

Jenže příslušný zákon s tímto scénářem nepočítal a umožňoval snížení výkupních cen pouze o 5 % ročně. A protože státní aparát nevyniká rychlostí a pružností, změny zákona, která umožnila rychlejší snížení výkupních cen, jsme se dočkali až v dubnu letošního roku. Znamená to tedy, že stát garantuje každému, kdo postavil solární elektrárnu loni či letos, zcela mimořádný výnos. Z Česka se stala solární velmoc (po Německu) s druhým největším solárním výkonem v přepočtu na obyvatele. V červnu činil celkový výkon solárních elektráren v Česku 535,80 MW, z toho 400 MW bylo instalováno v roce 2009.


Vše o cenách energie na www.cenyenergie.cz

Takový zásah do trhu s elektřinou má však následky: Především narostl zpočátku nepatrný příspěvek na obnovitelné zdroje, který platí každý odběratel elektřiny (letos tvoří 5 % ceny elektřiny). Kromě toho, připojení nestálých a neregulovatelných solárních a větrných zdrojů může narušit stabilitu elektrické sítě. Parlament proto nedávno nastavil pružnější pravidla pro stanovení výkupní ceny elektřiny a správci přenosové soustavy zastavili připojování dalších solárních a větrných elektráren. Jak je na tom česká fotovoltaika dnes a co ji čeká v nejbližších měsících?

Chcete solární elektrárnu?

Postavit solární elektrárnu není snadné. Zájemce čeká nekonečné papírování: povolení, územní souhlas, posudky, vypracování projektu, administrativa s připojením do sítě…Použité zařízení musí splňovat přísné normy (např. udržovat stálé napětí a frekvenci). Mnoho investorů si na stavbu najme odbornou firmu. Jak se ale v poslední době ukazuje, některé z nich nejsou zcela solidní a postrádají potřebné zkušenosti. Snadno mohou vypracovat projekt, který energetici odmítnou připojit, solární panely budu chybně natočené, budou se překrývat…

Bude stát do budoucna podporovat pouze střešní instalace
Bude stát do budoucna podporovat pouze střešní instalace? Zdroj: Istockphoto.com

Mnoho projektů trápí nedostatek kapitálu. Přestože jde o výhodnou investici, je nutné z počátku vynaložit značnou částku. V roce 2005 (kdy zákon na podporu obnovitelných zdrojů vznikl) přišel jeden instalovaný megawatt výkonu na 135 milionů Kč. Životnost panelů tehdy činila 15–20 let. Dnes už náklady klesly pod 90 milionů za instalovaný megawatt, životnost se prodloužila až na 30 let. Banky rády poskytnou půjčku… Vyžadují však mnohem obsáhlejší dokumentaci než státní úřady.

Poplatek za rezervaci solární elektrárny

Kdo chce v současnosti připojit solární elektrárnu, má smůlu – od února platí stop-stav, elektrárenské společnosti nové solární zdroje k síti nepřipojí. Jednají na žádost společnosti ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu. Podle ČEPS totiž není jisté, že by síť nápor nových zdrojů zvládla.

Jsou tyto obavy opodstatněné? Nikdo neví. Není jasné, kolik solárních elektráren má být do sítě připojeno. Žádost o připojení nic nestojí, a tak si investoři rezervují výkon „pro jistotu“, dokud ještě platí staré podmínky. (Kromě toho odhady nadhodnocují, protože pozdější zvyšování výkonu fotovoltaické elektrárny znamená zahajovat celé řízení znova). V současné době je rezervováno 8 000 MW (což odpovídá výkonu 4 Temelínů). Připojení všech těchto zdrojů nemůže síť v žádném případě unést. Podle České fotovoltaické asociace (CZEPHO) však bude skutečně postaveno asi 1 200 MW.

Pokud by to byla pravda, potíže nehrozí: Podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu vydrží síť v následujících dvou letech připojení 1 650 MW solárních a větrných elektráren. V letech 2012–2015 zvládne dalších 2 000 MW. V následujících letech by mělo být možné připojit ještě více solárních zdrojů – za předpokladu, že dojde k zavedení tzv. inteligentních sítí, které elektrárnu v případě problémů jednoduše odpojí. Jasno v této věci může být už brzy. Spekulanty má odradit nově zavedené zpoplatnění rezervace – 50% záloha na poplatek za připojení k síti. Žadatel musí také předložit plán výstavby, a pokud ho neplní, rezervace bude zrušena.

Způsobí obnovitelné zdroje black-out?

Proti argumentaci ČEPS se ohradili majitelé solárních a větrných elektráren. „ČEPS mate veřejnost. Každá elektrárna musí zpracovat studii, zda se do sítě vejde a jaký může mít výkon,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. CZEPHO si zase nechala zpracovat studii u EGU Engineering, podle které k omezování obnovitelných zdrojů nejsou technické důvody.

Jak dlouho potrvá stop-stav větrným a solárním elektrárnám není zatím jasné
Jak dlouho potrvá stop-stav větrným a solárním elektrárnám není zatím jasné. Zdroj: Istockphoto.com

Nikde na světě obnovitelné zdroje energie dosud black-out nezpůsobily a jsou státy, kde mají alternativní zdroje mnohonásobně větší podíl než u nás,“ doplňuje Petr Klimek ze společnosti Fronius. Sítě států Evropy jsou navzájem propojené, pokud by k black-outu mělo dojít, musel by postihnout celou Evropu současně. Hrozbu black-outu proto mnozí považují za uměle nafouklou bublinu. Tento názor sdílí i Petr Jarošík ze společnosti Joyce: „Obávám se, že riziko black-outu bude používáno jako argument proti fotovoltaice jako takové.“

Nedostatečná kapacita přenosové soustavy?

Ještě ostřeji reagovali zástupci ekologických sdružení Hnutí DUHA, Greenpeace, Calla a Ekologický právní servis. Podle jejich názoru by problém vyřešila výměna vedení (nikoliv vedení elektrického, ale vedení společnosti ČEPS). Společnost podle nich měla dost času připravit přenosovou soustavu na obnovitelné zdroje. Petr Zeman, ředitel ČEPS, oponuje: „Investujeme průměrně 2,5 miliardy ročně do obnovy a rozvoje přenosové soustavy. Od příštího roku to budě 4–5 miliard.“

I tak, sebelepší technika nemůže změnit přírodní zákony a do sítě nelze dodat více energie, než se spotřebuje. Solární elektrárny vyrábějí nejvíce energie v létě, kdy je v ČR nejnižší spotřeba. Větrné elektrárny mají zase nejvyšší výkon v noci, kdy spotřeba elektřiny také klesá. Ekologické organizace poukazují na fakt, že ČEPS má problém s pár megawatty ze slunce a větru, nikomu ale nevadí nové plynové elektrárny nebo chystané rozšíření Temelína. Zde je ale nutné připomenout, že výkon jaderných elektráren je stálý bez ohledu na počasí a plynové zdroje lze dokonce regulovat.

Zatím není jasné, jak dlouho stop stav fotovoltaice a větrným elektrárnám potrvá, může se však protáhnout až do konce roku. V takovém případě chce asociace CZEPHO podniknout právní kroky. Podle nich totiž nebylo dostatečně prokázáno, že přenosové soustavě skutečně hrozí nebezpečí. V sázce je hodně: investorům, kteří už zahájili přípravy na výstavbu nových elektráren, aniž by měli zajištěný odbyt, hrozí krach.

Výkupní ceny: Stát versus Slunce

Původně směl Energetický regulační úřad snižovat výkupní ceny elektřiny o 5 % ročně. Od letošního dubna je možné snížit cenu o více procent v případě, že návratnost investice klesne pod 11 let. Zatím však není úplně jasné, jak se návratnost bude počítat, podle CZEPHO zde vzniká prostor pro manipulace. Výkupní ceny elektřiny pro rok 2011 budou stanoveny až na konci října. V případě fotovoltaiky se spekuluje o poklesu až o 30 % (výkupní cena elektřiny vyrobené ze slunce by se tak pohybovala kolem 8 Kč za kWh).

Investoři čekají i v dalších letech pokles výkupních cen elektřiny úměrný vývoji cen solárních technologií. Kritizují však nekoncepčnost, s jakou stát k fotovoltaice přistupuje. „Vývoj podnikatelského prostředí v oboru fotovoltaiky probíhá způsobem ‚od zdi ke zdi‘,“ říká Petr Jarošík ze společnosti Joyce.

Zatím se Česká republika podle některých názorů chlubí nejvyššími výkupními cenami solární elektřiny v Evropě (zhruba 45 eurocentů za kWh). Je tomu ale skutečně tak? Naše výkupní ceny jsou nejvyšší v Evropě, ale současně máme nízkou intenzitu slunečního záření. V ČR svítí slunce mnohem méně než ve Španělsku, takže vyšší ceny kompenzují zhoršené přírodní podmínky. Pokud jde o čistý výnos, jsme na 5. – 8.  místě. Podle Rostislava Krejcara z ERÚ je fotovoltaika v českých podmínkách nejméně výhodný obnovitelný zdroj: Plného výkonu dosahuje pouze po 11 % času. Pro srovnání, větrné elektrárny dodávají plný výkon 22 % času, malé vodní elektrárny 42 % až 65 % a bioplynové stanice 86 %. Řekněme tedy, že se stát snaží investorům dotacemi vynahradit to, že naše země neleží v Africe.

Budoucnost fotovoltaiky: Podpora střešním instalacím

Investoři se rozumnému snižování cen nebrání. „Systém výkupních cen je všude na světě založen na každoročním poklesu spolu s tím, jak klesá cena technologií. Otázkou je, jak velké snížení cen se v ČR chystá a zda to nebude pro fotovoltaiku likvidační,“ říká Petr Klimek ze společnosti Fronius.

Prostřednictvím příspěvku na obnovitelné zdroje bude od spotřebitelů letos vybráno skoro 8 miliard korun. Je to zhruba třikrát více než loni. V letošním roce tvoří příspěvek 5 % ceny elektřiny, příští rok by to mohlo být až 10 %. Na fotovoltaiku jde více jak polovina.

Kromě snížení výkupních cen uvažuje Ministerstvo životního prostředí o dalších změnách, jako je například vyšší příspěvek pro menší solární elektrárny (umístěné na střechách); naopak stavby na zemědělské půdě by nebyly podporovány vůbec. S tím ostatně souhlasí i výrobci panelů: „Naše společnost preferuje elektrárny stavěné na střechách budov. Myslíme si, že se jedná o plochy, které by se k výrobě elektřiny měly využívat primárně,“ říká Filip Malán ze společnosti Soleg.

Nepředvídatelná fotovoltaika

Ministr financí Kalousek navrhl jiné možné řešení – uvalit na obnovitelné zdroje speciální daň. V praxi by to fungovalo jednoduše. Investor má garantovanou výkupní cenu na 20 let. Ta je nedotknutelná. Nicméně, právo státu zdaňovat je víceméně neomezené. Takže elektrárenská společnost vyplatí investorovi „zelený bonus“, ze kterého si stát obratem odečte třeba polovinu. Takové řešení by však značně poškodilo, možná i zlikvidovalo, tisíce živnostníků. Navíc, nejde o obcházení smlouvy? Pokud se stát k něčemu zaváže, měl by to dodržet, i když jsou budoucí vlády jiného názoru. V jakémkoliv podnikání je podobná změna pravidel nežádoucí. Filip Malán ze společnosti Soleg k tomu dodává: „Pro odvětví fotovoltaiky je důležité, aby byla nastavena taková cenová pravidla, která budou stabilní a do budoucna předvídatelná.“

Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky by měly příští rok klesnout o cca 30 %
Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky by měly příští rok klesnout o cca 30 %. Zdroj: Istockphoto.com

Je tomu již několik měsíců, co ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) začalo připravovat novelu vyhlášky, která mimo jiné stanovuje minimální účinnost solárních panelů používaných v ČR. Proti této vyhlášce se zvedl značný odpor, někteří ji dokonce považují za cílený útok na solární byznys. Požaduje totiž účinnost, které dosahují experimentální technologie, zatím čekající v laboratořích.

Dostupné panely, které by podmínky splňovaly, jsou použitelné pouze ve Španělsku či amerických pouštích. Předseda CZEPHO Jaromír Řehák prohlašuje: „Toto kritérium je nesplnitelné a je výsledkem buď naprosté neznalosti problematiky, nebo snahy zlikvidovat solární energetiku u nás.“ Pokud vyhláška projde, hodlá asociace příslušné ustanovení napadnout. Pokud se ukáže, že to, co po vlastnících solárních elektráren stát požaduje, je v rozporu s pravidly EU (případně úplně nemožné), čekají nás miliardové arbitráže. Možná i prohra u Evropského soudního dvora a pokárání z Bruselu.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu není vyhláška dokončena – v současné době je „v Bruselu“, kde kontrolují její soulad s evropskými pravidly. Soudních sporů se ale ministerstvo nebojí: „Právní rozbor, který nechala vypracovat fotovoltaické asociace, pochází z poloviny května. Text od té doby prošel úpravami a závěry právní rozboru jsou nyní nerelevantní.“

Co dál se solární energií?

I přes značné problémy vidí zastánci fotovoltaiky budoucnost tohoto odvětví optimisticky. Během následujících let budou náklady stále klesat, zatímco cena elektřiny z klasických zdrojů poroste.

Věřím tomu, že za 20-40 let bude cena energie vyrobené ze slunce srovnatelná s cenou energie z fosilních paliv,“ říká Petr Jarošík ze společnosti Joyce. On sám považuje za nejdůležitější podporu výzkumu nejen fotovoltaiky, ale i dalších zdrojů energie. Problémy s kapacitou sítě mohou vyřešit lepší řídicí systémy a nové metody akumulace energie. Možná se tedy dočkáme dne, kdy bude solární energetika životaschopná i bez státní podpory. Filip Malán ze společnosti Soleg očekává, že by k tomu mohlo dojít ještě dříve, možná do deseti let. „Věřím, že v budoucnu se elektrárny stanou standardním prvkem v konstrukci domu,“ říká.

Fotovoltaika bude již ve střednědobém horizontu na celém světě jedním z nejvýznamnějších energetických zdrojů, její podíl v energetických mixech států prudce poroste. Dosavadní vývoj je totiž mnohem rychlejší než se očekávalo a já věřím, že Česká republika nezůstane mimo rozjetý vlak,“ dodává Petr Klimek ze společnosti Fronius.

Autor: Redakce Nazeleno.cz