Slovinsko poráží Českou republiku i ve třídění odpadů0

Slovinsko předběhlo Českou republiku ve výši HDP a zdá se, že kromě ekonomické aktivity se od této malé země máme co učit také v třídění odpadů a ve vztahu k biopotravinám. Jaký je přístup Slovinců k ekologii? Podívejte se na reportáž ze Slovinska!

Na severu tyčící se Julské Alpy, na jihu půvabné pobřeží Jaderského moře, divoká krajina kolem řeky Soče, zachovalá historická města a jedny z největších jeskynních komplexů na světě – to vše jsou hlavní perly Slovinska. Pokud má návštěvník možnost strávit v této půvabné zemi delší dobu, odhalí mnoho dalších krás a zajímavostí.

„Ve Slovinsku třídí odpad doslova na každém kroku – odpadkové koše na papír, plasty, sklo nebo plechovky najdete v centru města i v přírodě.“

Reklama

Když se poprvé ocitnete ve Slovinsku, nelze si nevšimnout, že převážná většina obyvatel hlavního města používá místo městské hromadné dopravy vlastní kola. Ačkoli zde nejsou roviny jako v Holandsku, na kolech v Lublani jezdí všechny věkové kategorie. Můžete zde potkat studenty ujíždějící na kole do škol, maminky s dětmi jedoucí nakoupit na trh a výjimkou nejsou ani manažeři v oblecích, jež na kole spěchají do práce. A to i v zimě!

Třídění odpadů na Nazeleno.cz

– Třídění odpadu: jak na to?    – Bioodpad: nevyužitá příležitost?    – Drtiče kuchyňského odpadu    – Jak jsme na tom s tříděním odpadů?    – Recyklace žárovek: Kam je vyhodit?

Město se snažilo cyklistům pohyb po městě co nejvíce usnadnit, a tak jsou i v centru Lublaně chodníky rozděleny na dvě části. První slouží pro chodce a druhá pro cyklisty. Když vyrazíte do města na kole, nemusíte se bát, že byste ho neměli kam bezpečně „zaparkovat“. Stojany na kola jsou běžnou záležitostí.

Trhy s čerstvou bio zeleninou a ovocem každý den!

Českého návštěvníka Lublaně musí zákonitě nadchnout celoroční lublaňský trh na Vodníkově náměstí. Kromě neděle se tu každý den konají trhy s čerstvou zeleninou a ovocem. Zemědělci z okolí sem vysílají své manželky nebo jiné rodinné příslušníky a ti prodávají jejich úrodu. Převážnou většinu prodávajících tvoří starší ženy, které tu nabízí své zboží od brzkého rána až do pozdního odpoledne. Lublaňští obyvatelé si tak mohou téměř každodenně nakoupit domácí brambory, mrkev, zelí, jablka, rajčata, ale i čerstvý špenát či rukolu.

Podle Katji Ketiš, studentky lublaňské univerzity, jsou v současné době každodenní trhy s čerstvou zeleninou a ovocem běžnou záležitostí každého většího města Slovinska. V  menších městech se tyto trhy pořádají alespoň o víkendu. „Slovinci rádi navštěvují místa, kde mohou nakoupit bio zeleninu, bio ovoce či jiné bio zboží. Ačkoli některé produkty nemají přímo označení „bio“, doma vyprodukované plodiny jsou rozhodně zdravější než ty, které jsou prodávány v supermarketech,“ říká Katja.

Na kole na trh. Kolo je oblíbeným dopravím prostředkem Slovinců. Foto: autorka

Vzhledem k tomu, že převážná většina obyvatel větších měst nemá možnost vypěstovat svou vlastní zeleninu a ovoce, a vzhledem k zvýšenému zájmu Slovinců o doma vyprodukované plodiny, se některá města rozhodla obnovit trhy, které tu bývaly v minulosti. Například Maribor, druhé největší město Slovinska a zároveň rodné město Katji, tyto trhy obnovilo na konci roku 2008 a nyní jsou hojně navštěvované. „Lidé se nenechají odradit vyšší cenou, důležitá je pro ně především kvalita,“ vysvětluje Katja.

Hitem jsou lokální produkty a mlékomaty

Pokud cizinec stráví ve Slovinsku delší dobu, má možnost pozorovat, že místní obyvatelé podporují a vyžadují lokální produkty. Ať už se jedná o mléko a mléčné výrobky nebo o med a koření. V Lublani se hned vedle zeleninového a ovocného trhu nachází trh s místními produkty. Je zde možné zakoupit domácí sýry, pečivo, koření a mnohé další pochutiny. Cena těchto výrobků je sice vyšší než v obchodních řetězcích, přesto sem místní obyvatelé chodí velmi často a toto zboží kupují.

Trhy s čerstvou zeleninou a ovocem jsou v Lublani na denním pořádku. Foto: autorka

Každou sobotu dopoledne se tento trh rozšiřuje o venkovní stánky s dalšími místními produkty. Máte možnost ochutnat domácí chleba, který pekaři pečou přímo na místě, okoštovat místní medovinu a borovničevec, nebo si nechat ukrojit kousek domácí slaniny. Tyto trhy jsou velice populární. Podle Jerneje Lešnika, lublaňského rodáka, se tyto trhy staly oblíbeným místem, kam každou sobotu dopoledne vyráží celé rodiny.

document.write(„“);

Stejně jako v České republice, tak i ve Slovinsku se velkým hitem staly mlékomaty. Jsou rozmístěny v mnoha městech země a o jejich dalším rozšíření se uvažuje. Podle Katji si lidé automaty na mléko velmi oblíbili. „Nejenže koupí tohoto mléka podporují farmáře, zároveň tak každodenně získávají čerstvé nepasterizované mléko s mnoha zdraví prospěšnými látkami a výbornou chutí,“ říká Katja. Navíc pokud srovnáme cenu mléka z automatu (1 € za litr) a cenu trvanlivého mléka z obchodů (0,8 € za litr), zjistíme, že rozdíl v ceně není natolik velký a čerstvé mléko si tak může dovolit opravdu každý.

Mlékomaty, z nichž si každý může natočit čerstvé mléko, jsou ve Slovinsku hitem. Foto: autorka

Když třídit odpad, tak pořádně!

Třídění odpadu se stalo běžnou záležitostí i u nás. Nicméně, že by se v centru měst nebo v hlavních turistických lokalitách vyskytovaly koše na tříděný odpad, na to z českého prostředí zvyklí nejsme. Ve Slovinsku se jedná o samozřejmost!  Ať už kráčíte v samotném centru Lublaně, Mariboru, nebo se nacházíte u Bohinjského jezera uprostřed Julských Alp, všude naleznete kontejnery či koše na tříděný odpad.

Ve Slovinsku jsou kontejnery na plasty, sklo, papír a na plechovky. U rodinných domů se často setkáváme i s koši na biologický odpad. O plošném rozmístění menších košů na tříděný odpad v samotné Lublani bylo rozhodnuto v roce 2008. „Je to chytrý způsob, jak udržet město čisté a zároveň se lidé učí, že je třeba třídit odpad nejen doma, ale i venku, když se prochází městem či parkem,“ míní Katja.

Odpad na Slovinsku třídí poctivě. Koše na papír a plasty jsou i na ulicích v centru měst. Zdroj: http://beta.finance-on.net

„Pokud někdo správně netřídí odpad, může být finančně potrestán,“ upozorňuje Petra Guna, učitelka slovinštiny. „Čas od času chodí do domácností kontroly a sledují, zda je odpad správně tříděn. Nestává se to příliš často, ale ta možnost zde existuje,“ popisuje Guna.

Problém s přeplněním košů na Slovinsku nastat nemůže. Po vhození spadne odpadek do prostoru pod zem (chodník), odkud je později vyjmut popeláři a odvezen na příslušné místo.

Inspirace pro Českou republiku?

Slovinsko by se v mnoha ohledech mohlo stát inspirací pro Českou republiku. Kdo by ve svém městě neuvítal trhy s čerstvou zeleninou, ovocem a dalšími domácími produkty? Pokud má český občan zájem o bioprodukty, je v současné době velmi omezen. Bioproduktů je v obchodech poskrovnu a dojet si pro čerstvé výrobky do biofarmy také každý nemůže. Pokud by města přistoupila na myšlenku alespoň jednodenních trhů, kde by zemědělci a výrobci domácích produktů mohli prodávat své zboží, profitovali by jak samotní prodejci, tak občané. 

Přestože se třídění odpadů stalo pro mnoho Čechů samozřejmostí, někdy těžké třídit odpad, protože v centru měst nebo v turistických zónách většinou koše na tříděný odpad nenajdeme. V tomto případě se stává, že ačkoli doma nedáme na třídění odpadu dopustit, ve městě jsme ochotni hodit plastovou láhev do komunálního odpadu. Možná by stálo za to nechat se inspirovat a zavést odpadkové koše na tříděný odpad i v centrech českých měst.