Zatímco v západní Evropě jsou střechy ze slámy nebo rákosu poměrně oblíbené i u novostaveb, v Česku na jejich rozšíření zatím čekáme a doškové střechy většinou najdeme pouze ve skanzenech. A to je škoda. Došková střecha má dobré tepelně-izolační vlastnosti, dlouhou životnost a navíc dobře vypadá.
Střechy ze slaměných nebo rákosových došků na první pohled zaujmou hlavně svými měkkými liniemi a přírodním vzhledem. Hlavně ty rákosové pak upoutají i docela nadčasovou a trochu strohou, přesto však přívětivou estetikou. Až jednoho napadne, proč se tato krytina neobjevuje na střechách novostaveb častěji. A že by mohla! Střechy ze slaměných nebo častěji rákosových došků, jsou velmi oblíbené třeba v Holandsku, Německu, ale třeba i v Maďarsku, kde je tento materiál tradiční. U nás tento typ střechy najdeme hlavně u rekonstrukcí historických lidových staveb.
Sláma nebo rákos
Tradiční doškové střechy se v Česku stavěly z žitné slámy – potřeba jsou stonky dlouhé zhruba 140 cm. Většinou je nutné použít speciální odrůdy žita, které tuto dlouhou slámu poskytují. Té ale nebývá zrovna dostatek, proto se nyní doškové střechy častěji staví z rákosu.
ReklamaRákos se u nás pěstuje na mokřadních plochách. Je nutné ho sklízet v zimním období, poté se rákosová stébla suší a třídí. Kvalitnější rákos na střechy se ale často dováží z Maďarska, kde mají pro jeho pěstování lepší geografické i klimatické podmínky.
Rákos se na střeše lépe tvaruje. Rákosovou krytinu je možné dobře seříznout na ostřejší hranu a výsledkem je esteticky ostřejší a více strohý tvar. Je to dáno také tím, že rákosové došky získají spíš šedou barvu, naproti tomu došky ze slámy jsou typicky béžovo-hnědé.
Výhody doškových střech
Přírodní materiál, který je střecha pokryta, má mnoho výhod. Došky ze lámy i rákosu dobře izolují teplo, v létě se proto podkroví tolik nepřehřívá a v zimě je naopak pod střechou tepleji. Došková střecha je poměrně silná – 350 mm a více dutých stébel – materiál proto dobře tepelně izoluje. Další velkou výhodou je paropropustnost. Díky tomu by mělo být v podkroví pod doškovou střechou příjemné klima. Dobré tepelně-izolační vlastnosti doškových střech potvrdila i měření, která proběhla Německu a Maďarsku.
Ačkoli to nemusí být na první pohled patrné, došková střecha má dlouhou životnost – střechy z rákosových došků běžně vydrží 40 a více roků. Navíc ani jejich údržba není složitá. Obvykle se uvádí, že častější údržbu potřebují pouze hřebeny, které je nutné jednou za pár let zkontrolovat a materiál zde případně doplnit.
No a samozřejmě jde o ekologický a klimaticky neutrální stavební materiál. Po skončení životnosti je možné staré došky třeba zkompostovat.
Náročné na realizaci
Došky ale mají také některé nevýhody a specifika. Jako mnoho dalších přírodních stavebních materiálů vyžaduje stavba doškové střechy velký podíl ruční práce. Staří sedláci si samozřejmě takové střechy stavěli sami, svépomocná stavba je ale časově a fyzicky náročná a firem, které by takovou střechu uměli postavit, není mnoho.
Došková střecha také potřebuje optimální sklon – minimálně 45 °. U střech s menším sklonem hrozí, že do nich bude voda zatékat a životnost došků se sníží. Hůře se také realizují různé stavební detaily a prostupy, které vyžadují velkou řemeslnou zručnost.
Lidé se také mohou bát hořlavosti slámy a rákosu. Pravdou je, že riziko požáru doškové střechy bylo dříve docela velké. V současnosti se ale došky napouští vodním sklem, které slouží jako ochrana proti požáru. Zevnitř pak vrstvu došků chrání obvykle vrstva hliněné omítky.
No a samozřejmě cena. Speciální žitná sláma na došky se špatně shání. Rákos od maďarských dodavatelů je dostupnější, musíte ale počítat s náklady na dopravu. A pak je samozřejmě potřeba zaplatit šikovný tým doškařů, kterých v Česku není mnoho a mají plné ruce práce s rekonstrukcemi památkově chráněných domů.
I přes výše popsaná úskalí je ale možné, že doškové střechy (hlavně ty rákosové) se u nás dočkají většího rozšíření. Nejen že jsou krásné, ale nabízí i dobré užitné vlastnosti.
