Schválená a prezidentem podepsaná novela energetického zákona sice zbavila budoucí zájemce o instalace malých obnovitelných zdrojů administrativní zátěže v podobě nutnosti zažádat o licenci u ERÚ, ale zároveň uvalila povinnost pro současné i nové provozovatele obnovitelných zdrojů platit daň z elektřiny. Tato podmínka nejenže představuje zbytečnou zátěž pro zájemce o výrobu elektřiny, ale ani nemá ekonomické opodstatnění. Ročně částka nepřesáhne 300 korun za jednu střešní instalaci o výkonu do 10 kilowatt.
Nejde až tak o peníze, jako o velkou administrativní náročnost
Původním záměrem novely bylo umožnit nový rozvoj malých zdrojů do 10 kilowattů výkonu, které podle zákona nebudou potřebovat licenci od ERÚ a to i za předpokladu, že budou připojeny do distribuční soustavy. Na druhou stranu novela učinila z majitelů malých solárních elektráren plátce daně. „Provozovatelům nejen malých střešních systémů tak vznikne registrační povinnost k dani z vyrobené elektřiny. Povinnost měsíčně podávat daňové přiznání a platit daň ze spotřebované elektřiny bude znamenat novou administrativní bariéru dalšího rozvoje šetrné energetiky v Česku. U malých instalací půjde o desítky korun měsíčně, takže toto opatření nepřinese nic státu, jen zatíží úředníky,“ upozorňuje na možné důsledky výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.
ReklamaDaň z elektřiny nemá ekonomický smysl. Jde o šikanu provozovatelů domácích elektráren
Zavedení nové administrativní bariéry ohrožuje oživení zájmu o solární energetiku. „Vláda ve svém programovém prohlášení přislíbila podporu malých solárních zdrojů. Přesto je rozvoj solárního průmyslu již více než rok na bodu mrazu a první vstřícný krok v podobě zrušení licenční povinnosti byl anulován novou bariérou. Nestabilní legislativní prostředí ohrožuje především malé instalační společnosti, které bojují o udržení se na trhu a čekají na nová legislativní pravidla,“ dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace. Na tento nesystémový krok upozorňovaly obě asociace i část senátorů již během schvalování novely energetického zákona v květnu 2015.
Daň z elektřiny sice není moc vysoká, ale představuje pro provozovatele malých elektráren velkou a zbytečnou administrativní zátěž. Stát na této dani navíc mnoho nevydělá. (Foto: 123rf.com)
Kdy se dočkáme net-meteringu?
Další překážkou pro růst malých zdrojů energie může být nová tarifní struktura, kterou aktuálně připravuje Energetický regulační úřad. Hrozí, že se zvýší pevné platby na odběrné místo (jistič) a zájemci o obnovitelné zdroje přijdou o možnost finanční úspory vlastní výrobou elektřiny. AliES i CZEPHO proto chtějí otevřít v rámci dalšího legislativního procesu diskuzi o dalším odstraňování bariér nebo zavedení nefinančního mechanismu podpory, například formou tzv. net-meteringu.
Domácí fotovoltaika na Nazeleno.cz: |
|
Jeho podstatou je právo na výrobu energie pro krytí vlastní spotřeby a právo využívat rozvodné sítě podle dohodnutých pravidel. Pokud solární elektrárna vyrobí více, než v dané době rodinný dům spotřebuje, elektřina přeteče do sítě a spotřebuje se v sousedství s minimálními přenosovými ztrátami a zatížením rozvodné sítě. V případě, že vyrobí méně, rodinný dům může čerpat elektřinu ze sítě jako dosud. Ve stanoveném zúčtovacím období má majitel elektrárny právo odebrat ze sítě přesně tolik, kolik do ní dodal případně o něco méně a rozdíl distribuční společnosti pokryje související náklady. Systém má samoregulační efekt. Rodině se vyplatí mít jenom tak velkou elektrárnu, která vyrobí tolik, kolik rodinný dům spotřebuje. Za nadvýrobu totiž majitel nedostane nic, elektřina propadne distribuční společnosti. Veškerá elektřina, která je dodaná v režimu net-metering je využívaná distribuční společností ke krytí ztrát v síti a není předmětem obchodu s elektřinou.
Zdroj: AliES
