fbpx

Řešení fotovoltaická krize: Proč nenásledujeme Německo?0

Připojování fotovoltaických elektráren do sítě je v současnosti zastaveno. Problém to ale určitě nevyřeší. Jaké existují návrhy na řešení fotovoltaické krize? Budou se za výkon solárních zdrojů platit zálohy ve výši desítek tisíc korun? Lze se inspirovat třeba německým příkladem? + MOŽNÉ VARIANTY

Krize ve fotovoltaice, kterou rozpoutal stop stav novým solárním a větrným elektrárnám, se prozatím nevyřešila. Téměř každý den informují média o nových nápadech, jak řešit otázku solární energie v České republice. Situace kolem fotovoltaiky se stává poněkud nepřehlednou. Jaké návrhy na řešení celé situace existují ? Co navrhují poslanci nebo Energetický regulační úřad?

Krize ve fotovoltaice na Nazeleno.cz

   – Konec solárních elektráren v Česku!

   – ČEPS k fotovoltaice: Chceme jednat

   – Fotovoltaika: Rezervace neznamená realizaci

   – SPECIÁL: Krize fotovoltaiky!

   – Fotovoltaické elektrárny končí (komentář)

Varianta 1: Zakázat připojení fotovoltaických elektráren

V únoru vyzval provozovatel přenosové soustavy ČEPS distribuční společnosti, aby přestaly vydávat kladná stanoviska k připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren. Výzva ČEPS byla motivována obavou, že je rezervováno velké množství výkonu nových solárních a větrných elektráren a pokud by nadále zájem investorů o tyto zdroje narůstal, nemusela by přenosová soustava nápor zelené elektřiny zvládnout.

Reklama

ČEPS si nechal zpracovat studii od vědeckovýzkumné společnosti EGÚ a.s., podle níž bylo pozastavení vydávání kladných stanovisek oprávněné. Podle studie byl součet potenciálního výkonu fotovoltaických a větrných elektráren k 31. lednu 8 063 MW.

Stop stav fotovoltaickým elektrárnám je dlouhodobě neudržitelný
Stop stav fotovoltaickým elektrárnám je dlouhodobě neudržitelný

Studie EGÚ tvrdí, že problém není ve stavu české přenosové soustavy. O co tedy jde? Sluneční i větrná energie patří mezi nestabilní (neregulovatelné) zdroje. Pro připojený výkon těchto zdrojů musí být v provozu také odpovídající množství tzv. regulační zálohy, aby bylo možné reagovat na výkyvy výroby a spotřeby a byla zajištěna plynulá dodávka elektřiny. Pro dodávku z neregulovatelných zdrojů je podle studie limitující hodnota 1 650 MW pro roky 2010–2012 a 2 000 MW pro léta 2013–2015. Distribuční společnosti ale předpokládají, že v roce 2010 bude nainstalováno 1 985 MW.

Je tedy potřeba zajistit, aby síť byla schopná reagovat na nadměrnou výrobu elektřiny ze solárních nebo větrných elektráren, resp. aby existovaly záložní zdroje, které „převezmou“ výrobu elektřiny v době, kdy nebude dostatek větru nebo slunce.

Pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojení nových fotovoltaických i větrných elektráren se setkalo s nepochopením řady odborníků, kteří převážně poukazují na skutečnost, že ne všechny elektrárny, které mají rezervovanou kapacitu, se skutečně postaví a budou do sítě připojeny.

Hodnocení

  Neudržitelné

A především, rezervace výkonu je pouze jedním z mnoha kroků, který výstavbu fotovoltaické nebo větrné elektrárny doprovází. Protože je fotovoltaika díky výhodným výkupním cenám zajímavým byznysem, objevila se řada spekulantů, kteří obchodují s nemovitostmi s rezervovaným výkonem, aniž by měli zájem solární elektrárnu skutečně stavět.

To však nic nemění na neudržitelnosti současného stop stavu. Stát by jistě musel čelit mnoha žalobám investorů, kteří vložili do solárních projektů velké peníze a znemožnění připojit elektrárny do sítě by jejich investici zmařilo. Prodlužování platnosti opatření by samozřejmě zasáhlo i zájemce z řad běžných osob, kteří instalovali na svou střechu fotovoltaické panely (jejich běžné náklady jsou přitom zhruba 700 000 Kč).

Varianta 2: Poplatky za rezervaci

Jak se vypořádat se spekulanty, kteří rezervují dopředu obrovská množství vyrobené energie, aniž by reálně uvažovali o postavení všech navrhovaných elektráren?  Energetický regulační úřad přišel s nápadem, že by bylo dobré zpřísnit pravidla pro rezervaci výkonu, a proto pracuje na návrhu vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Ta by měla nabýt účinnosti 1. dubna 2010.

Za předpokládaný instalovaný výkon nového zdroje by se dopředu měly platit zálohy. Podle informací, které přinesl serverAktuálne.cz, by se mělo jednat až o desítky tisíc za každý instalovaný MW.

Hodnocení

  Ďábel může být skryt v detailech

Podnikatel, který si zarezervuje výkon, bude muset také dodržet harmonogram výstavby fotovoltaické elektrárny, jinak o rezervaci přijde. Jaká odchylka od plánu bude ještě přípustná a jaká nikoli, není zatím jasně stanoveno. Předpokládá se však, že se návrh vyhlášky bude ještě měnit. Ministerstvo životního prostředí by se například rádo zasadilo o to, aby bylo zakázáno obchodování s rezervovaným výkonem. Iniciativa, která by zabránila v přílišných spekulacích s instalovanými výkony, by mohla být přínosem (instituce by měly k dispozici přesnější čísla a mohly by reagovat na případné problémy sítě v předstihu). Zůstává však otázkou, jaké přesné podmínky případná legislativní norma ponese a jak to ovlivní zájemce o domácí solární elektrárny.

Zůstane podpora jen velkým fotovoltaickým elektrárnám a klesne pro domácí solární zdroje? I to je jeden z návrhů, jak řešit fotovoltaickou krizi
Zůstane podpora jen velkým fotovoltaickým elektrárnám a klesne pro domácí solární zdroje? I to je jeden z návrhů, jak řešit fotovoltaickou krizi

Varianta 3: Snižme výkupní ceny malým

Snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky by měla umožnit novela zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. Investice do fotovoltaiky by pak už nebyla tak výhodná a pravděpodobně by poklesl zájem o výstavbu solárních elektráren.

Ne všem fotovoltaickým zdrojům by se však mělo měřit stejným metrem. Alespoň podle poslance za ODS, Ondřeje Plašila. Ten připravil pozměňovací návrh, který předpokládá, že by se snížení výkupních cen nedotklo velkých fotovoltaických elektráren s instalovanou kapacitou nad 20 MW, dokončených do dubna 2011. Státní podpora zelené elektřiny by tak byla delší dobu zachována pro velké investory, jako je například ČEZ, který plánuje stavbu velkých solárních zdrojů. Naopak by klesly výkupní ceny pro drobné majiteledomácích solárních elektráren.

Hodnocení

  Nejabsurdnější, problém neřešící

Návrh je v rozporu se snahou omezit boom fotovoltaických elektráren, protože pro českou přenosovou soustavu znamenají nápor především velké solární zdroje, nikoli malé elektrárny. Ve většině zemí EU je tomu právě naopak: více se platí za elektřinu vyrobenou v malých elektrárnách. Například v Rakousku dostávají malé solární zdroje o 50 % vyšší podporu než ty velké.

Varianta 4: Plošné snížení výkupních cen

Jako nejreálnější, dlouhodobé a udržitelné řešení fotovoltaické krize se jeví snížení výkupních cen zelené elektřiny na úroveň odpovídající skutečným nákladům na pořízení solárních panelů. Investice do nich totiž během poslední doby klesly až o 40 %. Se snížením souhlasí dle vyjádření do médií i zástupci firem, specializující se na instalace fotovoltaických elektráren.

Pro tento rok byly výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky sníženy oproti minulému roku o 5 %, což je maximální možné snížení, které dovoluje zákon. Změnu by měla přinést novela zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna. Novela počítá s tím, že Energetický regulační úřad bude moci snižovat výkupní ceny o více než 5 %, pokud návratnost investice do elektrárny bude kratší než 11 let. To podle odborníků solární elektrárny splňují.

Hodnocení

  Nejvíce realistická varianta, bohužel pozdě

O kolik výkupní ceny elektřiny skutečně klesnou, není zatím zřejmé. Jasné je pouze to, že výkupní ceny zelené elektřiny neklesnou dříve než od roku 2011. Energetický regulační úřad předpokládá, že pro solární zdroje nad 30 kWh instalovaného výkonu by mohla výkupní cena klesnout na 9 Kč za kWh. Přesná výše podpory pro rok 2011 však bude známa až koncem letošního roku.

Co se ve skutečnosti realizuje?

Klíčová pro řešení současného problému se solárními elektrárnami a jejich vysokými nároky na elektrickou síť je definice role, jakou mají tyto zdroje v naší energetice hrát. Vysoké výkupní ceny jednoznačně splnily svůj původní účel a stlačily výrazně náklady na výrobu. Nyní je třeba rozhodnout se co dál. Podpora obnovitelných zdrojů je do budoucna nevyhnutelná (Česká republika se koneckonců zavázala k dohodám v rámci EU, podle nichž se má do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů až na 20 %), nemusí jít samozřejmě ale jen o fotovoltaiku, ale i třeba o biomasu.

Je jasné, že současné výkupní ceny (a zelený bonus) musí výrazně klesnout. Kromě toho ale lze pomocí jejich výše (a dalších kroků) definovat, zda například existuje poptávka po velkých solárních parcích anebo by měly výkupní ceny spíše motivovat běžné spotřebitele k instalaci elektráren na střechy svých domů. V Německu by se výkupní ceny pro elektrárny „na zelené louce“ a na „střechách“ měly od sebe oddělit (velké elektrárny na polích by měly získávat menší podporu), uvažuje se dokonce i o konci podpory pro velké solární projekty.

Problémem České republiky je, že na rozdíl od západního souseda nedokázala reagovat na změnu situace a řeší situaci značně nestandardním způsobem. Místo klidného snížení výkupních cen v předstihu vše dospělo do stádia, které dělá ze všech solárních projektů parazity na státu a obrací spotřebitele proti fotovoltaice (přitom spojovat podporu obnovitelných zdrojů s nárůstem cen elektřiny je vzhledem k jejich současné výši nevhodné).

Paradoxně tedy příliš nezáleží na tom, zda se pouze sníží ceny, nebo se zavedou i poplatky za rezervace (pokud budou nastaveny rozumné podmínky). Důležitějším výsledkem bude, zdali se podaří nastavit a do budoucna rozumně a v předstihu udržovat jasné a srozumitelné podmínky, které povedou k rozumným cílům i na mezinárodní úrovni. Aby se opět z člověka, který investoval několik set tisíc korun do elektrárny na střeše, nestal přes noc zlý spekulant, jež nám všem zdražuje elektřinu.

Autor: Jan Morkes, šéfredaktor magazínu Nazeleno.cz

 

Autor: Jana Poncarová