fbpx

Průkaz energetické náročnosti budov: Kdy ho potřebujete a kdy naopak ne?0

Pokud prodáváte či pronajímáte dům nebo byt, nemine vás povinnost nechat si vyřídit takzvaný průkaz energetické náročnosti budovy neboli energetický štítek. Uvádět byste jej měli již v inzerátu, nejpozději při podpisu smlouvy jej pak musíte předat kupci. Pokuta za nevyřízení energetického štítku může vyšplhat až ke 100 tisíci korunám.

Foto: Pixabay.com

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je doklad, který vypadá podobně jako energetický štítek spotřebiče. Lidově se mu tak i říká, byť toto označení není zcela správné. PENB uvádí, kolik energie daná nemovitost ročně spotřebuje. Při jeho výpočtu se zahrnují náklady na vytápění, ohřev vody, osvětlení, chlazení, větrání a případně i úpravu vlhkosti. Naopak výpočet nijak nehledí na spotřebu energie pro spotřebiče, jelikož ta se logicky mění podle nároků obyvatel budovy.

Podle získaných údajů o spotřebě energií se pak nemovitost zařadí do kategorie A (mimořádně úsporná) až G (mimořádně nehospodárná). Za dobrý výsledek lze považovat i kategorii B, v níž se dnes staví většina novostaveb.

Potřeba klasifikace budov dle energetické náročnosti vznikla ze dvou hlavních důvodů. Prvním důvodem je lepší informovanost a ochrana kupujících. Při prodeji či pronájmu nemovitosti totiž mohou být doložené účty za energie zavádějící. Je jasné, že rodina s dětmi bude mít ve stejné nemovitosti mnohem větší spotřebu než například senior bydlící sám.

Druhým důvodem je pak potřeba nějak srozumitelně klasifikovat a hlídat energetickou náročnost staveb a tedy i ekologické dopady jejich používání.

Prodáváte nebo pronajímáte dům? Průkazu energetické náročnosti se nevyhnete

Povinnost nechat si zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy má dle zákona č. 406/2000 Sb. každý majitel, který prodává či pronajímá nemovitost nebo její ucelenou část. Do roku 2015 přitom platila tato povinnost pouze pro prodejce. Energetický štítek musí mít navíc každá novostavba (je to podmínkou pro získání stavebního povolení), veřejná budova a budova, u které proběhla rekonstrukce alespoň čtvrtiny takzvané obálky budovy (střecha, podlaha, fasáda, okna, vstupní dveře).

V případě bytové jednotky nese odpovědnost za zpracování PENB společenství vlastníků jednotek (SVJ), jelikož se energetický štítek vydává vždy pro celý bytový dům, nikoli pro jednotlivé byty. Pokud se chystáte na prodej či pronájem bytové jednotky a SVJ vám ani po písemné žádosti průkaz energetické náročnosti budovy neposkytne, můžete jej v procesu převodu nahradit vyúčtováním energií za poslední tři roky.

PENB vypracuje energetický specialista

Vydat platný průkaz energetické náročnosti budov může pouze energetický specialista, který je k tomu oprávněn na základě certifikátu vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Cena energetického štítku záleží na velikosti budovy, průměrně dosahuje 3 až 7 tisíc korun. Náklady navíc až v desetitisících korun však může přinést osobní návštěva energetického specialisty, který je často nutná u starších domů, u nichž chybí projektová dokumentace a další údaje nutné k výpočtu.

Průkaz energetické náročnosti domu obvykle stojí 3 – 7 Kč, pokud ale nemáte projekt domu, může se dost prodražit.

Platnost energetického štítku poté činí 10 let. V případě, že u budovy proběhne výměna oken nebo rekonstrukce fasády, střechy či podlahy, je potřeba úpravu štítku konzultovat se specialistou ještě před uplynutím jeho platnosti.

Pokuta za absenci energetického štítku? Až 100 tisíc. Kdy ho nepotřebujete?

Energetický štítek musí být součástí inzerátu nemovitosti a může tedy ovlivnit její kupní cenu. Jestli jej do inzerátu majitel nedodá, hrozí mu pokuta. A to dost vysoká – porušením povinnosti nechat si zpracovat energetický štítek hrozí majiteli (fyzické osobě) pokuta do výše 100 000 Kč, v případě právnické osoby – například společenstva vlastníků jednotek – pak až 200 000 Kč.

Existuje několik výjimek, kdy energetický štítek nepotřebujete. Jde například o sezónní rekreační objekty, jejichž spotřeba energie nepřesahuje 25 % předpokládané spotřeby při celoročním užívání, budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2 a dále také o budovy postavené před rokem 1947, u nichž po roce 1947 nedošlo k výrazné stavební úpravě. Zde ovšem platí podmínka, že s absencí energetického štítku musí kupující písemně souhlasit.

PENB není nutný ani u kulturních památek a budov nacházejících se v památkové rezervaci, budov využívaných pro náboženské účely, vojenských objektů, průmyslových objektů a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok. Výjimku mají rovněž družstevní byty, u nichž se nejedná o prodej nemovitosti, ale o prodej družstevního podílu.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi