Průkaz energetické náročnosti budov – co nás čeká?0

Známe už harmonogram jednotlivých kroků a vznikajících povinností v souvislosti s průkazem energetické náročnosti budovy. Jak bude probíhat přechod k domům s (téměř) nulovou spotřebou energie?

Na semináři sdružení CALLA v Českých Budějovicích zazněly konkrétní informace o legislativní situaci a technických možnostech postupného přechodu k budovám s nízkými energetickými nároky. Seminář se mimo jiné zabýval některými aspekty poněkud rozporné novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií. Jen pro zajímavost: Prezident Klaus řadí tento zákon „k vůbec nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším, o jejichž podpis byl jako prezident republiky kdy požádán“. Vetoval jej, poslanecká sněmovna veto přehlasovala a novelizovaný zákon bude platit od 1. 1. 2013.

Státní finanční podpora úspor energie v budovách bude výhodná pro občany, firmy i pro stát samotný

Zákon obsahuje povinnost opatřit prodávané či nově pronajímané domy, byty či kanceláře průkazem energetické náročnosti. U bytového domu stačí jen jeden průkaz pro celou budovu. Ten pak mohou poté využívat všichni vlastníci bytů nebo členové bytového družstva. Součástí průkazů budou i doporučení na opatření, kterými lze energetickou náročnost nemovitosti snížit. Definitivní podobu průkazu stanoví až vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Úspory budou značné

Pan Holub ze sdružení Šance pro budovy ve své přednášce probral důvody, které nás vedou ke snižování energetické spotřeby. Ty jsou celkem jasné a zde asi žádná kontroverze není. Zaujalo nás však, že finanční efekt spojený se snižováním energetické náročnosti budov v ČR je i při relativně malých růstech cen energií značný (viz následující obrázek). Pokud bychom se tedy na přechod k vyšším energetickým standardům budov dívali jako na pojištění na zvyšující se ceny energie, je možné bez problémů říci, že zajistí vlastníky domů před cenovými šoky na trhu s energií mnohem lépe než jiné druhy investic.

Závislost celkových finančních toků spojených s růstem ceny energií. Zdroj: Seminář CALLA

Přibližný časový harmonogram změn je následující:

Pro novostavby:

• Od 2013 požadavky na stavbu na tzv. nákladově optimální úrovni – tedy na takové domy, u nichž jsou v průběhu ekonomické životnosti na modelových případech nejnižší celkové náklady
• Od 2018 pro budovy nad 1500 m2. Bude vyžadována výstavba ve zmíněném „téměř nulovém standardu
• Od 2019 bude platit to samé pro budovy mezi 350 a 1500 m2
• Od 2020 pak i pro budovy menší než 350 m2
• Pro budovy orgánů veřejné moci a jimi zřizovanými institucemi jsou termíny posunuty o dva roky dříve

Zákon se týká i renovací starších objektů

Od roku 2013 bude platit požadavek na energetickou kvalitu renovace na „nákladově optimální úrovni“. Je to proto, aby nebyla část potenciálu úspor energie neefektivně “uzamčena” až do příští renovace, která typicky proběhne až za 30-40 let.

Není zde ale požadavek na rozsah renovace, protože by to mohlo na vlastníky působit nemotivačně. Stavebník si také bude moci vybrat, zda splní požadavky na energetickou náročnost celé budovy, nebo pouze měněných stavebních či technologických prvků.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je hlavně nástrojem ochrany spotřebitele. Ten pak s nemovitostí nekupuje “zajíce v pytli”, jehož provoz se mu následně prodraží. Průkaz by měl být co nejjednodušší a jednoznačný. Jeho konečná podoba zatím není určena, stanoví ji vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Od kdy budou průkazy energetické náročnosti budovy potřeba:

Pro jednotlivé byty či kanceláře platí:

• Od 2013: potřeba PENB při prodeji jednotlivých bytů a kanceláří
• Od 2016: potřeba PENB při novém pronájmu. Platí rovnice „PENB na byt = PENB na dům“. Jako náhradu je možné použít vyúčtování energie (elektřina, plyn, teplo) za poslední tři roky

Bytové domy a administrativní budovy musí mít průkaz:

• od 2015 pro budovy nad 1500 m2
• od 2017 pro budovy nad 1000 m2
• od 2019 pro budovy pod 1000 m2

Budovy užívané orgány veřejné správy:

• od 1. července 2013 pro budovy nad 500 m2
• od 1. července 2015 pro budovy nad 250 m2

V některých případech však budou průkazy zbytečné

Vyžadovat PENB u starých bytových domů v soukromém vlastnictví nepovažujeme za optimální, protože jejich zhotovení bude v mnoha případech obtížné a tedy drahé. Často není k dispozici stavební dokumentace a na mnohých domech proběhly četné a často nezdokumentované stavební úpravy. Navíc z průkazu energetické náročnosti pro celou budovu nelze v některých případech bez odborného vyhodnocení vyvodit relevantní údaje o jednotlivých bytech. Pokud například nějaký byt má jen jednu ochlazovanou vnější stěnu a jiný – rohový v nejvyšším patře – má ochlazované dvě stěny a strop, pak jeho potřeba tepla může být i dvojnásobná.

Označování energetické náročnosti budovy v praxi. Foto: autor

Program bude pro stát výhodný

V závěru byla zmíněna i finanční podpora úspor energie v budovách. Uvažuje se o využití výnosů z aukcí emisních povolenek v rámci EU ETS v obchodovacím období 2013–2020. Ve hře je i možnost financování dodavateli energie (implementace směrnice o energetické účinnosti po roce 2014). Zatím ale není jasné, jakou by to mohlo mít konkrétní podobu.

Podle studie studie členů NERVu M. Zámečníka a T. Lhotáka je dobře nastavený program pro stát ekonomicky výhodný. Na investovanou 1 mld. Kč stát získá na daních zpět 0,97 až 1,21 mld. Kč. Absorbční kapacita programu je v období 2013–2020 přibližně 100 mld. Kč. Roční investice státu 10 až 12 mld. Kč přinese příspěvek k ekonomickému růstu až 1 % HDP.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.

Více článků od autora