Příjemnější vnitřní klima a nižší výdaje
Teploměry instalované na šesti místech budovy trvale monitorovaly teplotu uvnitř domu. Graf níže ukazuje průměr měřených hodnot.
Podle výsledků měření teplota v zatepleném domě mnohem méně kolísá
ReklamaLze vidět, že výrazné snížení teploty v zateplené budově bylo méně časté. Na základě těchto údajů můžeme říci, že zateplený dům, spolu s nižší spotřebou energie zajistí i přívětivější klima pro rodinu, která v něm žije.
Co se děje se starší stavbou po zateplení – tepelné mosty
Říká se, že rekonstrukce stávající budovy je často náročnější než stavba nového domu. Situace je stejná i v případě tepelných izolací: je mnohem těžší správně zvolit tloušťku izolace, vyprojektovat a ošetřit prostupy v konstrukcích a různé detaily, které se ve starším domě nacházejí. Je nutné plánovat optimální nebo téměř optimální řešení s ohledem na tepelné ztráty, vnitřní teploty povrchů a vlhkostní toky. Právě kroky vedoucí k úsporám energie ve většině případů znamenají zvýšení vzduchotěsnosti budovy, což v případě nedostatečného větrání a absence konstrukčních nebo mechanických řešení může vést k problémům s ochranou konstrukce před vlhkostí.
Dodatečné zateplení je starého domu je vždy náročné
Případným komplikacím můžeme snadno předejít při navrhování a plánování zateplení. Především bychom měli zohlednit difuzní vlastnosti konstrukcí, zdroje vlhkosti a její proudění, atd. Jakékoli nežádoucí situace vzniknou pouze v případě opomenutí výše uvedených vlastností, ke kterým mohou být starší stavby náchylné. Rozhodně to však není důvod nechat se od zateplení odradit.
V projektu reálného srovnání dvou takřka totožných domů v Maďarsku jsme použili počítačové modely tepelných mostů. Všechna místa, kde by mohlo dojít ke vzniku tepelných mostů, jsme pak důkladně ošetřili pomocí zateplení ostění současných dveří a oken a důkladným řešením detailů části styku zateplené fasády a půdy (to obnášelo drobnou rekonstrukci okapů a štítů). Pokud by se právě tyto detaily nevyřešily, došlo by k vytvoření nežádoucích tepelných mostů a následně k tepelným ztrátám.
Teplota vnitřních povrchů a komfort bydlení
Zateplení mělo za cíl také zvýšení teploty vnitřních povrchů domu. Lidské tělo je nejen v tepelném spojení s okolním vzduchem, ale také s povrchy předmětů. Právě kontakt se studeným povrchem může u člověka způsobovat nepříjemný pocit chladu. Takzvané nekomfortní zóny jsou v domě zpravidla v blízkosti vnějších stěn, rohů a samozřejmě kolem oken. Lidé, kteří žijí v domě se „studenými“ stěnami, si pocit chladu kompenzují zvýšením teploty vzduchu, což znamená, že zapínají topení víc a víc.
Při zateplování staršího domu je nutné izolaci správně navrhnout z hlediska vlhkostních poměrů ve zdivu. Izolace obvykle výrazně zpomaluje difuzi vodních par skrze stěny. (Foto: Thinkstockphotos.com)
Právě vnější zateplení obvodových stěn má vedle snížení spotřeby energie za důsledek zvýšení teploty vnitřních povrchů konstrukce domu. Důležité je věnovat pozornost detailům v blízkosti různých konstrukčních spojů. Po provedení zateplení nekomfortní zóny zmizí a teplota vnitřních povrchů se dostane do bodu, kdy je zajištěno příjemnější vnímání prostoru uvnitř domu i při nižších teplotách. Zbytečně vysoké náklady na ohřívání vzduchu se tak mohou výrazně snížit.
Vlhkostní bilance domu po zateplení
Při plánování zateplení testovaného domu bylo důležitou částí technické provedení detailů z pohledu vlhkosti. Na první pohled vypadá zateplení jednoduchých omítnutých stěn z cihel a trámového stropu s rámy snadno. Potenciální potíže se ale skrývají v detailech. Technický průzkum stavby a test průvzdušnosti ukázaly, že je nutné právě vzduchotěsnost domu výrazně zvýšit. Kritické byly hlavně dřevěné podlahy a negativní proudění kolem nástěnných radiátorů.
Na jednu stranu bylo třeba tuto neřízenou ventilaci snížit a na druhou stranu ohlídat, aby příležitostné místní poškození vzduchotěsnosti nenarušilo izolaci. S difuzí vodní páry mezi vnitřním a vnějším prostředím každý projektant počítá. Se zateplením se však tento tok výrazně zpomalí. Proud vzduchu, který by potom unikal případným poškozením, by s sebou nesl díky rozdílu v tlaku několikanásobně více vlhkosti – tzv. konvekcí – prouděním v malé mezeře z velkými rozdíly hodnot na obou jejích stranách. Zateplení navíc půdy vyžadovalo také zohlednění nedokonalého těsnění střechy proti pronikání vody, která představovala další vlhkostní zátěž a možný zdroj nebezpečí pro izolaci.
Zdroj: Knauf Insulation
