fbpx

Partneři sekce

Biomasa: Co je dobré vědět, než ji začneme spalovat0

Biomasa ve formě dřeva patřila v minulosti k hlavním zdrojům energie, fosilní paliva ji však zatlačila do pozadí. Dnes se biomasa opět vrací do módy. Tradiční kusové dřevo si získalo své příznivce snadno, zatímco moderní ekopaliva si cestu do našich kamen stále hledají Jak můžeme biomasu využít? Jaké jsou její výhody a nevýhody?

Biomasa je pojem, který média skloňují ve všech pádech. Málokdo má ale zatím s biomasou vlastní zkušenost. Kotle na biomasu nejdou na odbyt tak, jak by si vzhledem ke svým vlastnostem zasluhovaly. Proti bioplynovým stanicím se sepisují petice a podíl bioložky v benzínu a naftě znamená pro většinu z nás jen díru v peněžence. Co biomasa v českých podmínkách nabízí? Proč vidí odborníci v biomase velký potenciál?

„Pokud nezačneme biomasu cíleně pěstovat ve větším měřítku, závazky v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie budou ohroženy.“

Reklama

Biomasa jako zdroj energie

Biomasa bývá v encyklopediích definovaná jako hmota organického původu, zahrnuje tedy rostlinné i živočišné organismy. Pro energetické účely se využívá především rostlinná biomasa, zpracovávají se ale také odpady živočišné produkce nebo komunální organický odpad. Ať už zvolíme jakékoli kritérium pro rozdělení biomasy, podstatné je, že biomasu lze cíleně pěstovat (energetické plodiny, energetické lesy), ale i využívat zbytky a odpady nejrůznějších odvětví (zemědělská výroba, dřevozpracující průmysl apod.).

Biomasa na Nazeleno

   – Kotel na biomasu a dotace

   – Řepka – kvůli ní pole zežloutla

   – Biomasa v ČR a výroba elektřiny

   – Kotle na  biomasu v obci Měňany

Biomasa nás doslova obklopuje a v tuzemských podmínkách představuje obnovitelný zdroj energie, který by mohl v budoucnu zčásti nahradit ztenčující se zásoby uhlí a dalších dovážených fosilních paliv. Dřevo a dřevní hmota (lesní odpad – větve, pařezy, kůra; odpad dřevařských provozů – odřezky, piliny, hobliny) jsou materiály vhodné pro spalování v domácnostech (kotle, kamna a krby na kusové dřevo, brikety či pelety), ale i v průmyslových komplexech (např. spalování štěpky v elektrárnách). Spalovat se dají i rostliny a rostlinné zbytky (alternativní a směsné brikety a pelety, sláma).

Kvašením odpadů živočišného původu (hnůj, kejda) nebo např. kukuřice se v tzv. bioplynových stanicích získává bioplyn, který slouží k výrobě elektřiny a tepla. Ekologické pohonné látky vznikají jednak při kvašení cukru (cukrová řepa, kukuřice, obilí nebo brambory), kdy vzniká bioethanol, a jednak při esterifikaci olejů lisovaných z řepky, kdy je vyráběna bionafta.

Energetické plodiny

Energetické plodiny získaly v tuzemsku ještě dříve, než byl podstatnějším způsobem využit jejich potenciál, punc něčeho nežádoucího. Z našich přírodních podmínek je ale zřejmé, že pokud nezačne Česká republika biomasu cíleně pěstovat ve větším měřítku, jen těžko se nám podaří dostát závazků v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci Evropské unie (v letošním roce 8,9% podíl obnovitelných zdrojů energie, 2030 pak 15,7 %). Velké rezervy vidí odborníci v pěstování energetických plodin. Které rostliny a stromy lze u nás pěstovat?

Nejznámější energetickou plodinou v tuzemsku je řepka olejná
Nejznámější energetickou plodinou v tuzemsku je řepka olejná. Zdroj: Istockphoto.com

Největší tradici z energetických plodin má v České republice řepka olejná, zdroj vhodný nejen k pohonu automobilů, ale i k vytápění (např. pelety). Na potenciál ostatních rostlin (jako je šťovík, lesknice, kostřava, psineček, ovsík či ozdobnice čínská) se zaměřil výzkum Ministerstva životního prostředí, jehož cílem je – vedle aspektů ekologických – určit také ekonomickou dostupnost pěstování biomasy. Důkazem toho, že energetické plodiny skutečně mohou dobře sloužit je například obec Měňany, kde je šťovík vedle dřevního odpadu zdrojem tepla pro obec.

Energetický les je pro mnohé záhadný pojem, ale nejde o nic jiného než o porost, ve kterém jsou cíleně pěstovány rychlerostoucí dřeviny. Pro české podmínky jsou vhodné topoly, vrby, olše, jasany a další. Ty poskytují dostatečně rychlý růst ve spojení s dobrou výhřevností a patří mezi dřeviny odolné proti škůdcům. Prostor pro energetické lesy je ale v Česku omezen, jde tedy pouze o doplňkové řešení k rozšířenějšímu pěstování energetických plodin.

Výhřevnost energetických dřevin

Druh dřeva
Výhřevnost [MJ/kg]
Výhřevnost [MJ/kg]
Třída tvrdosti dřeva
(vlhkost 20 %)
(vlhkost 25 %)
Vrba
16,9
12,8
velmi měkké
Olše
16,7
12,9
měkké
Akát
16,3
12,7
tvrdé
Jasan
15,7
12,7
tvrdé
Bříza
15,0
13,5
měkké
Topol
12,9
12,3
velmi měkké

Zdroj: ekoWATT, tzb-info

Elektřina a teplo z biomasy

Nejvyšší účinnosti při využívání biomasy dosáhneme, pokud je produktem teplo (i více než 90 %). Také kombinovaná výroba elektřiny a tepla nabízí v závislosti na použité technologii dobrou účinnost (cca 50–90 %). Naopak při výrobě elektřiny bez využití tepla se účinnost pohybuje nejníže (pod 50 %). V České republice se z hlavních distributorů výrobou elektřiny z biomasy (popř. kombinovanou výrobou elektřiny a tepla) zabývá společnost ČEZ, která tak zvyšuje podíl biomasy mezi obnovitelnými zdroji energie (podíl cca 30 %, potenciál až 75 % z obnovitelných zdrojů energie). Teplo z biomasy využívají také domácnosti (kotle, krby a kamna na biomasu) a výraznější podíl získávají i bioplynové stanice.

Biomasu můžeme spalovat ve formě pelet
Biomasu můžeme spalovat ve formě pelet. Zdroj: Istockphoto.com

Bioplynové stanice

V bioplynové stanici se z biomasy vyrábí bioplyn bohatý na methan, který se spaluje v kotlích. Vzniklým teplem lze vytápět budovy, popř. ohřívat vodu. V provozu jsou i zařízení, kde dochází ke kombinované výrobě tepla a elektřiny v tzv. kogenerační jednotce. Bioplynové stanice jsou u nás především zemědělské (zpracovávají živočišný odpad a zemědělské plodiny), komunální typ převládá např. v sousedním Německu. V současnosti je v provozu v ČR více než 100 stanic (pro srov. 2008 – cca 20 stanic, přehled bioplynových stanic najdete zde) a do roku 2015 by mohl být jejich počet cca 400.

Kamna na biomasu se mohou stát zajímavým doplňkem interiéru
Kamna na biomasu se mohou stát zajímavým doplňkem interiéru. Zdroj: Istockphoto.com

Vytápění biomasou

Vytápění domácností biomasou není v České republice žádnou novinkou. Dřevo se však častěji využívá jako doplňkový zdroj tepla, kdy je spalováno v  krbech (popř. kamnech). Běžně se dřevo spaluje i v tradičních kotlích na tuhá paliva s nižší účinností a vyššími emisemi. Moderní kotle na biomasu a s nimi i ekopaliva (brikety, pelety) teprve český trh dobývají. Pomoci jim v tom mohou dotační programy. Například program Zelená úsporám zvýhodňuje automatické kotle na biomasu. Na podporu vytápění biomasou byla na serveru Biom.cz spuštěna nedávno rubrika Pelety a brikety, kde zájemci o biomasu najdou řadu potřebných informací.

Výhody a nevýhody biomasy pro vytápění

Výhody:
  • vysoká účinnost (až 95 % – pelety)
  • příznivá cena (kusové dřevo – nejlevnější)
  • dotace na kotle (nejvyšší pro automatické kotle)
  • nízký obsah popelovin a emisí (moderní kotle a krby)

Nevýhody:

  • nároky na skladovací prostory (pelety, brikety – nižší nároky)
  • manipulace s topivem a popelem (minimální u automatických kotlů)
  • náklady spojené s přepravou paliva

Biomasa jako pohonná látka

Nejvíce diskutovanou oblastí využití biomasy je výroba pohonných látek – biopaliv. Pro produkci bioethanolu a bionafty se totiž využívaly a využívají plodiny, jejichž primární uplatnění bylo v potravinářství (kukuřice, cukrová řepa, brambory a jiné) – tzv. první generace biopaliv. Přímý dopad na cenu potravin (potažmo problematiku hladu v zemích třetího světa) znamenal příklon k využívání odpadů a energetických rostlin. Bohužel ani tzv. druhá generace biopaliv se nezbavila negativního hodnocení (problém emisí). Velké naděje jsou vkládány do nových ekopaliv z řas nebo bakterií.

V rámci Evropské unie, a tedy i v ČR je podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách stanoven procentuálně. Do roku 2020 se má zvýšit na 10 %, přičemž v letošním roce u nás došlo k navýšení u benzínu o 1 % (z 3,5 na 4,5 %) a u nafty téměř o 2 % (z 4,5 na 6,3 %). Zvýšení procentuálního zastoupení biopaliv bohužel znamená ve výsledku také zvýšení ceny pohonných hmot. Zdražení vyvolalo další negativní reakci, a tak biopaliva pro pohon benzínových a naftových motorů představují ve využití biomasy nadále černou ovci.

Autor: Redakce Nazeleno.cz