Podzimní úroda přímo vybízí k zavařování. Můžete se držet osvědčených receptů, nebo pro tentokrát zkusit něco jiného. Zavařeniny nemusí chutnat pokaždé stejně. Nechejte se inspirovat našimi tipy na originální způsob zavařování dýní s jablky nebo červenou řepou.

Zavařování není příliš složité, na druhou stranu nelze říct, že by nebylo pracné. Osvěžující kompot nebo marmeláda uprostřed zimy však za to úsilí stojí. Narozdíl od kupovaných produktů víte, co vaše zavařeniny obsahují. Aby se zavařování zdařilo, je třeba se držet základních pravidel, které lze shrnout následovně – čistota, kvalita surovin a dobrý recept.
Nejdůležitější pravidla pro úspěšné zavařování
- Při zavařování je nejdůležitější dodržovat čistotu. Sklenice i víčka musí být dokonale umyté (nejlépe i vyvařené) a zavařované plody důkladně očištěné. Sklenice necháme volně oschnout, neutíráme je.
- Nejčastěji používáme víčka typu Omnia s nalisovaným gumovým těsněním, které se ke sklenici zafixují pomocí zavařovací hlavy. Další alternativu představují víčka se šroubovacím uzávěrem, která ale před vložením sklenice do zavařovacího hrnce nesmíme úplně dotáhnout.
- Ovoce ani zelenina by neměly být přezrálé a už vůbec ne napadené či nahnilé.

- Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu na přibližně 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.
- Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími klešťěmi a pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.
- Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu. Každou sklenici je vhodné před uskladněním opatřit popiskem, důležité je především datum výroby.
Zavařování mimo sklenici: Horké nalít, zavíčkovat, obrátit dnem vzhůru
Tato metoda se uplatňuje především u džemů, sirupů apod., které po uvaření plníme rovnou horké co nejrychleji do předehřátých sklenic. Ihned zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Po ochlazení by víčka měla být vtažena spíše dovnitř podobně jako při klasickém zavařování.
Dýně: Zdravá podzimní zelenina s všestranným použitím
Dýně podobné těm dnešním se v Evropě pěstují již po staletí. Jejich tradice sahá až k dobám objevných plaveb k americkým břehům, kde je původně pěstovali místní indiáni. Dobře vyzrálé, nepoškozené plody dýní se dají na chladném, temném a sušším místě skladovat celé měsíce. Pokud ale potřebujeme dýně zpracovat a uchovat na později, nabízí se zavařování jako jasná volba. Dýně se často zavařují na sladko jako ovocné kompoty, připravují se z nich chutné džemy, ale na kostičky pokrájená dýně se může stát i součástí na slano zavařené zeleniny např. různé obměny klasického leča.

Do sladkých dýňových zavařenin je možné přidat i nějaké podzimní ovoce (nejčastěji jablka). Pro okyselení se přidávají citrony a pomeranče, někdy též kyselina citronová. Velmi oblíbenou klasikou jsou dýňové kompoty s ananasovou příchutí tzv. falešný ananas. Příchutě ananasu se v tomto případě dosahuje přidáním ananasové šťávy, tresti nebo kompotu.
Červená řepa: Zdraví prospěšná a krásně barevná podzimní lahůdka
Červená řepa také patří mezi všestrannou podzimní zeleninu s výrazně pozitivními účinky na lidské zdraví. Červená řepa je ale navíc mimořádně chutná plodina. Pečená na plátky s kořením a olivovým olejem se řepa stane vyloženě pochutinou. Výborná je také pro přípravu nejrůznějších typů polévek (nejen klasického boršče). Syrová bývá oblíbenou součástí zeleninových pickles, kterým propůjčí svoji charakteristickou barvu i chuť. Řepa se dá také smažit či sušit, ale snad každý zná řepu konzervovanou v kyselém nálevu s fenyklem či křenem, což je u nás jedna z nejčastějších úprav červené řepy vůbec. Řepu však můžeme sterilovat také méně tradičně v kombinaci s dalšími druhy zeleniny.