Sušené chipsy z červené řepy a celeru místo nezdravých brambůrek. Příprava je snadná0

Smažené bramborové lupínky patří mezi oblíbené, ale dosti nezdravé pochutiny. Máme nějakou zdravější alternativu pro večerní mlsání u televize? Vyzkoušeli jsme přípravu sušených chipsů z červené řepy a celeru v domácí sušičce. A jaký byl výsledek? + RECEPT

Obliba zdravějších potravin a pochutin všeho druhu v posledních letech roste. Ne všechny jsou však tak zdravé, jak výrobci na obalech uvádějí. Každý ví, že běžné bramborové lupínky příliš zdravé nejsou. V obchodech se tak začaly objevovat různé druhy smažených zeleninových chipsů, které mají nalákat zájemce o zdravý životní styl, reálně si však s klasickými bramborovými v ničem nezadají. Opravdu zdravější alternativu brambůrek představují chipsy sušené, které obsahují minimum tuku a soli. Najdeme je v prodejnách zdravé výživy a jsou několikanásobně dražší než běžné chipsy. Jedná se však kvalitativně o něco zcela jiného. O jejich přípravu se můžeme pokusit i doma, čímž pořizovací cenu výrazně snížíme.

Proč jsou smažené bramborové i zeleninové lupínky nezdravé?

Klasické smažené brambůrky obsahují velké množství soli a tuku, proto bychom je neměli konzumovat příliš často. Obsah tuku v některých výrobcích tohoto druhu může dosahovat až 40 %. Brambůrky také bývají často přesolené. Kdo chce zhubnout, měl by se podobným potravinám zcela vyhýbat. Smažené lupínky mohou také zvyšovat krevní tlak vzhledem k vysokému obsahu soli a zhoršovat problémy srdce a cév. Při smažení se v nich dokonce mohou tvořit rakovinotvorné látky. Brambůrky také určitě nejsou vhodné pro děti.

Reklama

Příchutě bramborových lupínků jsou velmi dobře promyšleny, aby nebylo snadné s mlsáním přestat. Obvyklá je určitým způsobem vyvážená kombinace slané, sladké a někdy i kyselé chuti, která je skoro návyková. Málokdo dokáže načatý sáček s brambůrkami zavřít a odložit na později, příchutě přitom mohou rovněž obsahovat rizikové látky jako je např. glutamát sodný.

Zeleninové smažené lupínky na tom bývají ve všech parametrech velmi podobně. Je otázka jestli řepa, celer nebo mrkev v roli vstupní suroviny, představuje po usmažení a osolení nějakou podstatnější zdravotní výhodu oproti bramborám. Některé zeleninové chipsy zaostávají za bramborovými i chuťově, někdy bývají dokonce nahořklé, což svědčí o nevhodném způsobu smažení či nekvalitním oleji.

Sušené zeleninové lupínky nejen pro vitariány

Současná módní vlna syrové stravy (raw food, vitariánství) s sebou přinesla celou řadu neobvyklých receptů, které bychom rozhodně neměli nechávat stranou. Zvýšení podílu syrových potravin v celkovém jídelníčku prospěje každému. Na internetu se to obdivuhodně kreativními recepty ze syrových ingrediencí jen hemží, stačí jen chvilka hledání. S trendem vitariánského stravování roste zájem o šetrné domácí sušení potravin při teplotě do 42 °C.

Jsou zeleninové sušené chipsy z domácí sušičky raw food?

Mezi syrové potraviny neboli raw food patří takové suroviny, které nebyly zahřáté nad teplotu cca 42 °C, kdy dochází ke znehodnocení aktivních enzymů, některých vitamínů apod. U domácích sušiček je tedy rozhodující, jestli disponují přesnou regulací teploty. U sušiček bez regulace se dá předpokládat, že se tomuto teplotnímu požadavku bude nejvíce blížit nejnižší nastavitelný stupeň provozu, teplota sušení však bývá často i na tento stupeň o dost vyšší. Pokud je tedy pro vás dodržení určité teploty rozhodující, bude sušička s přesnou regulací teploty nezbytná.

Zeleninové chipsy se nemusí smažit, ale mohou se jen sušit. V domácí sušičce či elektrické troubě s ventilátorem je zvládne připravit každý. Obzvláště chutné jsou chipsy z kořenové zeleniny jako je řepa nebo celer.

Recept: Sušené chipsy z červené řepy a celeru

Ingredience:

• 4 – 5 středně velkých bulviček červené repy
• polovina menšího celeru
• 50 ml vody
• 50 ml jablečného octa (ideálně nepasterizovaného v bio kvalitě)
• 1 lžíce olivového oleje
• sůl (ideálně himalájská nebo mořská)
• koření dle chuti (použili jsme čerstvě mletou směs čtyř druhů pepře)

Zeleninu oloupeme, očistíme a nakrájíme na velmi tenké plátky (optimálně cca 1 mm). V míse smícháme vodu, ocet a olej, vložíme plátky zeleniny a důkladně promícháme. Necháme 15 minut v míse uležet. Plátky klademe na síta sušičky (neosušujeme je). Když je síto pokryté lehce posolíme a okořeníme. Dáme sušit (pokud nám nejde o striktní dodržení maximální teploty 42 °C, potom sušíme první hodinu na vyšší teplotu a následně snížíme). Průběžně kontrolujeme, délka sušení závisí na konkrétní sušičce, teplotě sušení a síle plátků.

Množství zeleniny je orientační, můžeme si je přizpůsobit dle svých požadavků a dostupné kapacity místa pro sušení. Výše uvedené množství zabralo 8 sušicích sít běžné kruhové sušičky. Množství marinády z octa, vody a oleje by vystačilo i v případě, kdybychom ještě nějakou další zeleninu přidali.

Chuť takto připravených chipsů příjemně překvapila. Vlivem dehydratace se objem plátků výrazně zmenší (z důvodu nadšeného ochutnávání v průběhu sušení se množství výsledného produktu rovněž zredukovalo). Hlavní úskalí spočívá v nestejnoměrném ručním plátkování, které ovlivňuje délku sušení jednotlivých plátků. Nejtenčí plátky se usušily během 4 hodin a chutnaly jako lahodný, křehký papír. Plátky, které se nepodařilo ukrojit tak tence, se sušily o několik hodin déle, jejich konzistence byla méně křupavá a vyžadovala více žvýkání. Hotové nejtenčí plátky, které se v ústech přímo rozplývají, bylo nutné v průběhu sušení postupně odebírat, aby se zcela nepřesušily. Pokud disponujete nějakým typem plátkovače, se kterým dosáhnete stejnoměrných a opravdu tenkých plátků, určitě jej použijte.