fbpx

Podzim je ideální doba pro založení záhonů. Jak na to?0

Důvodů, proč pěstovat vlastní zeleninu může být mnoho. Ceny potravin stoupají a zelenina ze zahrádky může být dobrým přilepšením. Pěstování vlastní zeleniny je ale užitečný skill – dozvíte se při něm hodně o fungování přírody i vlastní mysli a protáhnete si tělo. Máte někde kousek volné půdy? Přeměňte ji na záhon! Ukážeme vám, jak na to.

Ilustrační foto: Pixabay.com

Důležité je vybrat vhodné umístění záhonu. Mělo by se jednat o místo chráněné před větrem, kam zároveň po většinu dne svítí slunce. Stejně důležitá je kvalita půdy. Pro pěstování je nejvhodnější hlinitopísčitá zemina. Těžkou a nepropustnou půdu lze zlehčit promísením s pískem, do písčité půdy přidejte kompost.

Záhon nejprve vyměřte a vyznačte provázkem a kolíky. Při rytí se drn obrátí směrem dolů, a tak většina trávy do jara odumře. Lepší je však drn strhnout, vyklepat z něho hlínu a dát ho na kompost, kde se rozloží. V kompostu ale drny skládejte kořeny vzhůru.

Hnůj nad zlato

Na podzim během rytí můžete záhon vyhnojit. Čerstvý hnůj není možné zarýt až na jaře, protože by rostliny spálil. Takže ho do pudy vpravte na podzim a do jara bude mít dost času na rozložení. Nejlepší je samozřejmě hnůj koňský, není-li však jiná možnost, dobře funguje i hnůj granulovaný. Ale zkuste obejít své okolí – chovatelů koní přibývá a často mají hnoje nadbytek. Kdo má kompost, přidá kompost. A klidně hodně.

S dokonalým promísením vám pomůže kultivátor. „Kultivátor nejenže zvládne do půdy zapracovat kompost a hnojiva tak dokonale, jak to ručně není možné zvládnout, ale také ulehčí zdlouhavé a namáhavé pravidelné rytí a rozkopávání drnů, a navíc zkrátí na zlomek času. V malých záhonech vystačíte s lehkým elektrickým kultivátorem, velké rozlehlé záhony zvládne výkonnější motorový stroj,“ říká produktový specialista Petr Tichý, zástupce sítě prodejen Hecht – specialista na zahradu. I malý akumulátorový kultivátor zvládne v záhonech práci za 10 lidí.

Rytí provádějte na hloubku rýče, případně na maximální hloubku, jakou umožní kultivátor. Po zrytí rýčem je nutné rozkopat hroudy a záhon uhrabat do roviny, aby půdu nesplavovala voda. S kultivátorem je práce snazší, ten půdu pomele na drobná zrnka, a tak stačí záhon jen lehce srovnat hráběmi

Nezapomeňte na cestičky nebo nášlapy

Pokud nevytváříte pole pro pěstování brambor, vyplatí se záhon rozdělit na menší záhonky oddělené cestičkami tak, abyste pohodlně dosáhli na kterékoli místo v záhonku. Není od věci dát kolem záhonů betonové obrubníky. Jsou prakticky nezničitelné, dokonale oddělí záhon a zabrání splavování zeminy ze záhonu při deštích a zalévání. Podobnou službu zajistí i dřevěné obrubníky, je však nutné použít kvalitní tvrdé dřevo, jinak vydrží jen pár sezón. Životnost lze prodloužit tak, že je od zeminy oddělíte fólií. Pokud budete prkna mořit nebo chránit nátěrem, používejte jen takový lak, který nekontaminuje půdu.

Kvalitně připravený záhon poznáte příští rok na dobré úrodě. Foto: autor

Na cestičky můžete použít také prkna, ale jak už jsme si řekli, dlouho nevydrží. Lepší volbou jsou betonové dlaždice. „Dobrá volba je například záhony olemovat betonovými obrubníky a cesty vysypat štěrkem, ten je odolný a propouští vodu. Chcete-li mezi záhony nechat trávník, pamatujte na to, že jej budete muset sekat, a tak se mezi záhony musíte vejít se sekačkou,“ doporučuje Petr Tichý.

A nakonec mulč

Pokud máte půdu pohnojenou a zkultivovanou, můžete ji také zamulčovat. K tomu vám poslouží třeba netkaná textilie, ale mnohem lepší je využít karton nebo nějaký přírodní materiál, třeba posekanou trávu nebo slámu. Karton položte na záhon a klidně na to ještě naházejte další organický materiál. Pokud jste na větrné hůrce, hoďte na to ještě pár cihel. A máte prozatím hotovo. Na jaře pak do zpola rozloženého kartonu uděláte díry a do nich zasadíte předpěstovanou zeleninu.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi