fbpx

Počet lidí nakažených bakterií Legionelloukaždým rokem stoupá. Na vině bývají nevyhovující rozvody vody0

Podle statistikv tuzemsku dlouhodobě přibývá případů nákazy bakterií Legionellou, v letošnímroce by pak měl jejich počet dál narůstat. Dlouhodobě jsou na takzvanoulegionářskou nemoc náchylní hlavně muži. Bakterie se nejvíce množí v rozsáhlejšíchsoustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech, nejčastějiv hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Řešením může být dezinfekcevody chlorováním, UV zářením nebo vysokou teplotou či příprava teplé vodyv hygienických zásobnících.

Případů nákazy bakterií Legionellou v Česku dlouhodobě přibývá. Ukazují to souhrnné statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zatímcov roce 2008 byla evidována pouhá desítka případů, před čtyřmi lety už jich bylo téměř 50. V loňském roce pak počet případů onemocnění takzvanou legionářskou nemocí poprvé překročil stovku. Stoupající trend se zároveň potvrzuje i v letošním roce, za prvních 10 měsíců totiž SZÚ eviduje 159 případů legionářské nemoci. Kromě ní způsobuje bakterie Legionella také takzvanou pontiackou horečku. „U ní jsme však za posledních několik let nezaznamenali žádný případ,“ uvedl mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČRJiří Tráva.

Reklama

Zatímco pontiacká horečka je popisována jako lehké chřipkové onemocněnís bolestmi hlavy a svalů, malátností a zimnicí, hlavním projevem legionářské nemoci je zápal plic. Podle statistik přitom rizikovější skupinu představují spíše muži než ženy. „Mužů se týká více než ze dvou třetin, u žen je to necelá jedna třetina,“ sdělila Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní rizikovou skupinou jsou především kuřáci, dále pak osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s oslabeným organismem. „Při dostatečné expozici nebezpečnému kmeni Legionelly však může onemocnět i zcela zdravý jedinec,“ doplnilaPetrovová.

Legionella se množí především v soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech. „Základní podmínky jejího růstu jsou teplota vody mezi 25 a 50 °C, stagnace vody, biofilm tvořený přítomnými bakteriemi a usazeniny v instalaci a ohřívači,“ uvedla ředitelka Ústavu pozemního stavitelství Technické univerzity v Košicích Zuzana Vranayová. Podle ní mají soustavy rozvodů teplé vody v našich rozsáhlejších budovách mnoho společných nedostatků. Mezi nimi hraje významnou roli věk systému, materiálové složení, chybějící regulace nebo zanedbaná údržba. „Pokud však nemá Legionellavhodné podmínky, nebude se dále kolonizovat,“ řekla Vranayová.

Mezi nejčastější způsoby nákazy bakterií patří vdechnutí kontaminovaného aerosolu, například při sprchování nebo ze zapnuté klimatizace. Člověk všakmůže kontaminovanou vodu i vypít například při čištění zubů. V oboupřípadech pak bakterie napadá především dýchací cesty. Podle Vranayové docházík výskytu Legionelly nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Společným jmenovatelem rizikového prostředí jsou přitom rozlehlé a staré rozvody vody. „Příčinou však mohou být i nevhodně naprojektovanérozvody nebo špatně navržený systém přípravy vody v nových domech,“uvedl Ivo Zabloudil, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, servisem a instalací tepelné techniky.

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz