ANALÝZA Co se stalo za posledních pěti letech v české energetice? Zažili jsme boom i pád fotovoltaiky. Vláda chce méně podpory pro obnovitelné zdroje, podle ní zvyšují ceny. Česko by podle nové energetické koncepce mělo zůstat jadernou velmocí.
Novou státní energetickou koncepci chce vláda představit v srpnu 2012. Některé části zveřejnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Podle něj obnovitelné zdroje už stát podporovat nechce a od roku 2014 omezí jejich podporu. Energetika je v mnoha ohledech zvláštní odvětví: Technologie se překotně vyvíjí, uvedení do praxe ale trvá nesmírně dlouho. Stavby elektráren a vedení trvají roky a plánují se na desetiletí.
„Zatím neexistuje politická shoda, jak by česká energetika měla vypadat.“
ReklamaNávratnost investic je nesmírně dlouhá a každý projekt stojí desítky až stovky miliard. V málokterém odvětví má tak silnou roli stát, bez kterého by nešlo rozsáhlejší projekty uskutečnit. Proto je nutné, aby vláda měla jasný „jízdní řád,“ která se nebude měnit s každými volbami. Česká republika svou koncepci ale teprve hledá.
Česko zůstává jadernou velmocí. Foto: Thinkstock.com
Vzestup a pád solární energetiky
Česká republika se zavázala, že do roku 2020 bude vyrábět 13 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Toho se mělo dosáhnout formou garantovaných výkupních cen, které se promítnou do cen elektřiny. Podle politiků mělo jít o desetikoruny až stokoruny ročně pro jednu domácnost. Už tehdy ale někteří poslanci varovali, že to může být mnohem více.
V roce 2008 (také díky podobné podpoře na celém světě) klesla cena fotovoltaických panelů o třetinu. Ze solárních parků se stal supervýnosný byznys. V tuto chvíli ještě mohl parlament zasáhnout a zákony změnit, jenže začátkem roku 2009 padla vláda a všichni měli spoustu jiných starostí.
Chcete využít solární energii? |
|
Vzpamatovala se až nová vláda v létě 2010. Razantně snížila podporu a na dlouho zablokovala připojování nových elektráren. Zavedla také takzvanou solární daň: Výkupní ceny nelze snížit zpětně, majitelé elektráren tedy dostanou svých cca 12 Kč za kWh. Z toho čtvrtinu okamžitě vrátí na daních a za vybrané peníze se sníží cena elektřiny.
Skupina senátorů zákon napadla u Ústavního soudu, ten však postup potvrdil: Vláda má právo v případě významné změny podmínek (zlevnění technologie o 30%) reagovat, pokud je zásah přiměřený – tedy pokud nebude pro investory likvidační a pokud zůstane zachována původně slíbená 15-letá návratnost investice.
– Přečtěte si víc: Solární daň platí dál, rozhodl Ústavní soud
Někteří investoři se prohrou u soudu nenechali odradit a uvažují o mezinárodních arbitrážích. Vláda naopak uvažuje o prodloužení daně pro další roky. Takzvaná solární krize značně poškodila obraz o obnovitelných zdrojích energie v očích veřejnosti. A další osud podpor je proto nejistý. Nějaký čas se uvažovalo o přesměrování podpor do biomasy, dnes se chystá novela, která umožní od roku 2014 podpory nových zdrojů zcela zrušit. „Hospodářství se propadá a tady vlastně nutíme české podnikatele a domácnosti platit miliardy. Tím ohrožujeme průmysl,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu Kuba.
ERÚ – vzniká superúřad
V loňském roce výrazně posílilo postavení regulátora českého trhu s elektřinou, Energetického regulačního úřadu. Ten může nově rozhodovat spotřebitelské spory, převzal pravomoci Energetické inspekce, získal větší finanční nezávislost. Současně byla do čela úřadu jmenována Alena Vitásková, která se záhy projevila jako výrazná bojovnice proti obnovitelným zdrojům.
– Přečtěte si víc: Konec podpory obnovitelným zdrojům. ERÚ ji chce zrušit do roku 2014
Vitásková má značný respekt díky zkušenostem z energetiky. Její odpůrci to však považují zároveň za její hlavní slabinu: Až donedávna pracovala pro plynárenské podniky, které teď má kontrolovat. Bude skutečně nestranná? Nečekaně rychlá výměna v čele úřadu vyvolala řadu spekulací. Jedná se přitom o klíčovou osobu, která bude mít značný vliv na výkupní ceny OZE, případně i dostavbu Temelína.
Zoufalé snahy o koncepci
„Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství.“ To říká zákon. Skutečnost je trochu jiná. Současná koncepce vznikla v roce 2004 a nikdo ji nebere příliš vážně, každý ministr má jiné priority. V České republice neexistuje politická shoda, jak by energetika měla vypadat.
Ministři pracují na „aktualizacích“ „nových koncepcích“ a „koncepcích koncepcí“. Zatím nejambicióznější byl ministr Kocourek, který přišel s plánem na stavbu deseti nových jaderných reaktorů. To bylo kritizováno jako nereálné a ministr později od těchto plánů ustoupil.
Milníky v české energetice |
|
Současný ministr Kuba svolal komisi, která v červnu přišla s novou koncepcí: Sice už nehovoří o deseti reaktorech, ale podíl jádra má i tak stoupnout na 50 %. Obnovitelné zdroje energie (OZE) budou spíše klesat. A prolomení těžebních limitů uhlí není vyloučeno. Podle kritiků je tato koncepce vítězstvím „koalice jádra a uhlí.“ Například podle Hnutí Duha by se měla víc zaměřit na úspory a OZE. Upozorňují i na to, že komise byla složena z odborníků na genetiku (Václav Pačes), ionizující záření (Dana Drábová) či geologii (Václav Cílek), nikoliv energetiku. A koncepci vypracovali ve svém osobním volnu bez nároku na odměnu za tři měsíce. Neměli tedy jen zaštítit předem danou politickou linii?
– Podrobný rozbor dokumentu: Česko jako jaderná velmoc. Bez uranu a uhlí to nejde?
Koncepce ještě nebyla schválena a už se mluví o dalších úpravách, především co se týče využití zásob surovin a těžebních limitů.
Vedle oficiální koncepce vznikla celá řada dalších dokumentů:
Už v roce 2008 vznikla takzvaná Nezávislá energetická komise (NEK) pod vedením profesora Václava Pačese. Výsledkem její práce byl podrobný dokument, který pracoval s několika scénáři. Základní doporučení? Opustit v českých klimatických podmínkách nevhodnou podporu sluneční a větrné elektřiny, nerozšiřovat těžbu uhlí a soustředit se na jádro (50 % výroby) a biomasu, zbytek pokrýt z dosluhujících uhelných elektráren, vodních zdrojů a plynových generátorů. Studie také velmi podrobně mapovala stav a nutné úpravy rozvodné sítě.
Mnohem radikálnější vizi přineslo hnutí Greenpeace a jejich „Energetická (r)evoluce“. Podle představy Greenpeace se Evropa má vzdát uhlí a jádra. Veškerou výrobu pokryjí solární elektrárny ve Středomoří, větrné parky u Baltu a zbytek zajistí paroplynové a vodní elektrárny a kotle na biomasu ve střední Evropě. Koncepce však počítá s masivními úsporami (30 % celkové spotřeby), zatím zatím neexistujícími technologiemi (vysoce účinné solární panely) a neřeší uspokojivě některé otázky, například jak zajistit přenos elektřiny přes celý kontinent. Studie zatím čeká na podrobnější odbornou oponenturu.
Česko – jaderná velmoc
Zatím se zdá, že politici se shodnou pouze na podpoře jaderné energie. Jádro má v Česku dlouhou tradici (patříme mezi země s nejvyšším podílem na světě – 33 %), podporu politiků i občanů. Tu nezměnila ani nehoda ve Fukušimě.
O úplně nových elektrárnách se zatím pouze diskutuje. Naproti tomu rozšíření Temelína je téměř jisté. O stamiliardovou zakázku se ucházejí ruské, americké i francouzské společnosti, v nejbližších měsících by se mělo rozhodnout o vítězi. Do dvou let budou zahájeny stavby, reaktor však nezačne pracovat dříve než v roce 2020. To je také hlavní argument pro dostavbu, i když máme elektřiny dost. Životnost uhelných elektráren končí a zásoby uhlí docházejí. Podle ministra bychom bez posílení jádra už v roce 2020 museli elektřinu dovážet.
Poslední velká jaderná stavba ve Finsku se proměnila v ekonomické fiasko. „Já jsem ve Finsku byl a informoval jsem se, že náklady vznikly proto, že projekt byl nedostatečně připraven. To je chyba, kterou neuděláme,“ řekl ministr v neděli v diskusním pořadu České televize.
A co dál?
Dnes za energetiku odpovídá ministr Martin Kuba. Za posledních pět let již čtvrtý.
Pro budoucnost definoval tři priority:
- Rozvoj jádra, realistický, postavený na reálných ekonomických základech. „Jádro je v českých klimatických podmínkách jediný zdroj schopný zajistit stabilní dodávky za rozumnou cenu s minimálními emisemi,“ uvedl ministr.
- Zmapování zásob uhlí a ujasnění jeho postavení v budoucí energetické koncepci. Do konce srpna by měla být předložena tzv. surovinová koncepce, která vyřeší mj. otázku územních limitů.
- Podpora obnovitelných zdrojů energie, ovšem rozumná, aby nezvyšovala ceny. Už by to neměly být výkupní ceny a přímé dotace. Do budoucna se mají spíše uvolnit podmínky pro menší projekty (ostrovní systémy, střešní instalace, projekty energeticky soběstačných obcí…). Klíčová bude podpora výzkumu. Jinak řečeno, OZE mají být životaschopné i bez dotací.
Ekologická hnutí tento směr jednoznačně odmítají: podle nich je možné budoucí růst spotřeby pokrýt úsporami, navíc upozorňují na nepředvídatelné náklady, které může jaderná energie přinést. Ministr však jakékoliv „zelené daně“ a další výdaje na obnovitelné zdroje odmítá: V době, kdy Evropu ničí ekonomická krize a konkurence z Asie, není možné české podniky dále zatěžovat.
– Čtěte dál: Plné znění Zákona o podporovaných zdrojích energie
Jistým ústupkem má být zvýšení poplatku za přeshraniční přenos a odvodu za vytěžené uhlí. Tím chce ministr snížit spotřebu domácího uhlí i nároky na životní prostředí.
Řádně fungující energetika vyžaduje jasné a dlouhodobé koncepce, které budou nezávislé na volebním cyklu. Ty však v ČR zatím chybí. Není vyjasněný postoj k obnovitelným zdrojům i těžebním limitům uhlí. Jedinou jistotou je tedy jaderná energie, která má podporu napříč stranami.
