fbpx

Co je dobré vědět o pasivních domech?2

Z pohledu komfortu bydlení a ceny energií je v současné době nejvýhodnější stavět pouze domy v pasivním standardu. Co je to pasivní dům a proč se vám vyplatí?

Jako pasivní domy se často staví dřevostavby, ale není to pravidlo. Pasivní dům může být i zděný. Foto Centrum pasivního domu

Když se řekne pasivní dům, mnozí z nás vlastně nemají příliš jasnou představu, o co jde. Povětšinou slyšíme něco o „chytrém a úsporném domě“, který je svým obyvatelům schopen poskytnout velmi příjemné prostředí pro život. To je bezesporu pravda, nutno však doplnit, čím je tento komfort vykoupen. Pasivní dům je totiž stavbou, u níž platí: čím vyšší náklady při počáteční investici, tím nižší náklady při provozu. Samotný provoz domu je velmi levný a ekonomický, stojí za tím ovšem nejmodernější technologie, které se mohou prodražit.

Pasivní dům se díky malé spotřebě tepla pro vytápění obvykle obejde bez klasického topení.“

Na druhou stranu je pasivní dům stavbou, která mnohé starosti vyřeší za nás. Za náklady srovnatelné se stavbou běžného nízkoenergetického domu nebo maximálně zhruba o 15 % vyšší si tak lze pořídit o mnoho příjemnější a pohodlnější bydlení, než jaké znáte z běžných developerských katalogů. Pojďme se podívat, co nám může pasivní dům nabídnout a jak vychází ze srovnávacího klání s běžnou současnou výstavbou.

Reklama

Pasivní dům: Stavba nenáročná na vytápění

Čím konkrétně se pasivní dům liší od běžné novostavby? Pasivní dům je stavba, která má velmi malé tepelné ztráty. Teplo, které běžně dům spotřebuje při vytápění, se udává v kilowatthodinách na metr čtvereční vytápěné plochy. U pasivního domu se tato hodnota pohybuje pod 15 kWh/m2, zatímco u běžného domu je to zhruba 80 až 140 kWh/m2. Rozdíl 65 až 125 kWh/m2 znamená až 90% úsporu na energiích za rok.

Extrémně nízké náklady na vytápění tak ročně činí pouze něco okolo 2 000 až 5 000 Kč podle velikosti vytápěné plochy a konkrétních tepelných ztrát. Teplo, které pasivní dům ročně spotřebuje k zajištění tepelné pohody, je natolik malé, že zde není třeba instalovat žádnou otopnou soustavu.

Kvalitní izolace: Nezbytnost pasivního domu

Hlavním důvodem malých tepelných ztrát pasivního domu je velmi kvalitní zateplení. Silná vrstva izolace, dobré utěsnění a minimalizace tepelných mostů je předpokladem, abychom dům nemuseli vytápět a přitom se v něm cítili příjemně. Jako izolační materiál se používají běžně dostupné materiály –minerální či skelná vata, PPS apod. V závislosti na volbě materiálu se šířka izolace pohybuje od 200 do 400 mm. Zapomenuty ale nesmějí zůstat ani ostatní plochy –ať už okenní či dveřní otvory. I zde musí nárok na prostup tepla splňovat náročně požadavky, tedy být nižší než 0,85 W/(m2K).

U pasivních domů se preferují jednoduché tvary. Různé vikýře a výklenky totiž zvětšují tepelné ztráty. Totéž platí pro střešní okna. Foto: Centrum pasivního domu

Okna navíc v pasivní stavbě získávají svůj další rozměr. Nejenže prosvětlené plochy v domě působí dobře na naši psychiku, z technického hlediska je sluneční záření pro pasivní dům doslova „nabíječkou baterek“. Energie ze slunce, která se dostává skrze okna do interiéru, totiž zůstává uvnitř a ohřívá stavbu. Díky bohatě dimenzovanému zateplení teplo neuniká, ale příjemně prostor vyhřívá. Velmi důležitá je proto u pasivních staveb orientace ke světovým stranám – obytné části budovy by vždy měly směřovat k jihu.

Často je ale u pasivních domů nutné vyřešit také stínění proti nadměrným slunečním ziskům. Většinou se to řeší pomocí venkovních žaluzií, nebo přesahem střechy. Obecně lze říci, že pasivní dům nemusí mít příliš malá okna, ale velká plocha oken je také na škodu, protože dům se pak za slunečného počasí více zahřívá.

Jak se ale stavba ohřeje v době, kdy slunce na obloze nesvítí? Tento problém řeší právě kvalitní zateplení, které stavbě zajišťuje výbornou schopnost tepelné stability. Znamená to, že teplota uvnitř klesá jen velmi pomalu – několik chladných dní tak znamená teplotní pokles pouze o několik málo stupňů. Navíc lze vzduch uvnitř dohřívat prostřednictvím větrací jednotky. Obyvatelé pasivních domu proto příliš topit nemusí – kdyžtak třeba jen malým elektrickým topným tělesem.

Větrání s rekuperací tepla

Dům máme utěsněný, teplo zajištěno, ale jak to udělat, abychom uvnitř mohli dýchat stále čerstvý vzduch? Pokud jsme tak dokonale utěsňovali okna, máme je zase otevírat, aby nám při tom uteklo vzácné teplo?  I tato otázka je v inteligentním pasivním domě předem vyřešena. Větrání a přívod čerstvého vzduchu zde totiž zajišťuje tzv. systém vytápění s rekuperací.

Větrání s rekuperací je soustava, které zajišťuje neustálé nasávání čerstvého vzduchu zvenku. Ten je postupně zbaven škodlivin ve filtrech a před vstupem do místnosti se ve výměníku ohřeje na pokojovou teplotu. Filtry jsou navíc schopny zachytit i takové nečistoty, jako jsou pyly a prach, a tak je pobyt v  domě vhodný i pro alergiky.

Účinnost moderních rekuperací je okolo 95 %, což znamená, že pouze zhruba 5 % vzduchu musí být nějak dohříváno.

Kvalitní projekt: První krok k úspornému bydlení

Pro stavbu funkčního pasivního domu, který svým majitelům bude schopen poskytnout příjemné prostředí k životu, je prvním nejdůležitějším předpokladem kvalitní projekt. Velmi důležitý je potažmo i výběr projektanta, příp. ateliéru, který bude dům navrhovat. Nelze například příliš věřit developerským firmám, které nabízí své běžné katalogové domy i v pasivním provedení. Pasivní dům je totiž vždy (nebo téměř vždy) projektován do konkrétního místa, s konkrétními požadavky investora.


Nejvíce prosklenou fasádu má pasivní dům k jihu – slunce je zde důležitým zdrojem světla i tepla. Dům je ale nutné chránit před letním přehříváním.

Aby se dům skutečně mohl nazývat pasivním, musí splňovat některé důležité hodnoty. Kromě již uvedeného tepla spotřebovaného při vytápění, je to například také hodnota konečné spotřeby všech energií domu (na vytápění i krytí celkové potřeby elektrického proudu) a zároveň hodnota celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů. Aby nebyla poslední jmenovaná hodnota překročena, je u pasivních domů vhodné krýt alespoň část energetických výdajů z obnovitelných zdrojů energie. Mohou to být třeba fotovoltaické panely vyrábějící elektřinu nebo solárně-termické kolektory, které ohřívají vodu.

Za kolik lze pasivní dům pořídit?

Zdá se tedy, že v pasivním domě musí vše být předem promyšleno do nejmenších detailů. Nebude taková stavba ale pro investora znamenat přemrštěné nároky na pořizovací náklady? Náklady navíc na pasivní dům by bez případné dotace neměly přesáhnout 10 % oproti běžné výstavbě. Při vhodném návrhu je navíc cena pasivního domu srovnatelná s cenou běžné nízkoenergetické stavby.

Kvalitní zateplení je jedním ze základních předpokladů pro dobré fungování pasivního domu .

Na stavbu pasivního domu je ale možné získat dotaci ve výši až 550 000 Kč v programu Nová zelená úsporám.

Pasivní dům versus novostavba

 
Charakteristika
potřeba tepla na vytápění (kWh/(m2a))
zdroj vytápění
tloušťka izolace (mm)
větrání
 
 
pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce
 
 
 
 
méně než 15
 
 
 
teplovzdušné vytápění s rekuperací
 
 
 
 
200–400
 
 
 
větrání s rekuperací
 
 
Novostavba
klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, konstrukce na úrovni požadavků normy
 
 
 
 
80–140
 
 
klasická otopná soustava
 
 
 
 
70–150
 
 
otevření okna

Úvodní foto: Michal Hučík, rodinný dům v Blažovicích u Brna

Autor: Redakce Nazeleno.cz