Srovnávat energeticky úsporné domy s klasickými stavbami je z pohledu šetrnosti k životnímu prostředí a celkovým nákladům na stavbu a provoz zbytečné. Stále se však najde mnoho těch, kteří jsou k nim skeptičtí.
Pojďme si proto představit hlavní důvody, proč se úsporné bydlení pomalu stává standardem, jež nezatěžuje okolí, čerpá z místních zdrojů a využívá materiály s nízkou energetickou náročností bez zdravotně závadných složek. Zároveň jde o materiály snadno recyklovatelné a při jejichž likvidaci nevznikají zbytečné škodliviny.
Ekonomická stránka pasivního bydlení
Tím pravděpodobně nejdůležitějším kritériem všech, kteří se rozhodnou pro stavbu nebo rekonstrukci svého bydlení jsou náklady na projekt. A to jak na stavbu, tak i na samotný provoz.
Jako příklad si vezměme dům s užitnou plochou 100 m2. V takovém případě se u rodinného domu postaveného klasickým způsobem bavíme o stavebních nákladech okolo 2,3 mil. Kč, u nízkoenergetického domu o 2,5 mil. Kč a v případě pasivního domu se dostáváme na částku okolo 2,7 mil. Kč. Počítejme však dále.
Po odečtení dotací z pořizovací ceny domu ve výši 550 tisíc Kč se na první místo v hodnocení dostává dům pasivní, u kterého se náklady rázem snížily na 2,15 mil. Tím naše počty stále nekončí.
Představme si, že všechny tři domy již stojí a nyní řešíme jejich provozní energetickou náročnost v následujících deseti letech. Náklady u pasivního domu činí 40 tisíc – celková cena tedy dosahuje na 2,19 mil. Kč. Nízkoenergetická stavba je s výsledkem 2,72 mil více než o půl milionu dražší a klasická stavba se díky celkovým otopným nákladům převyšujícím hranici 500 tisíc dostává až na 2,8 mil. Kč.
Co dodat? Pokud vás o volbě pasivního domu nepřesvědčila jeho ekonomická výstavba a náklady na vytápění v desetiletém výhledu, pak si zkuste vypočítat celkové náklady všech variant v časovém horizontu 20 let.
Jak poznáte pasivní dům
Pasivní dům je budova s tak nízkými energetickými nároky, že není zapotřebí navrhovat aktivní topný systém. K vytápění stačí předehřát vzduch používaný k větrání. Spotřeba v praxi u RD s 100 m2 plochy činí asi 0,8 m3 dřeva, nebo taky cca. 1000 až 1500 kWh za 1 rok.
Úsporné budovy můžete stavět pouze za předpokladu, že budou větrány vzduchotechnikou s rekuperací. Neznamená to však, že si nebudete moci otevírat okna dle své libosti – při stavbě se totiž používá rovnotlaké větrání, kterému „je to jedno“.
V pasivních domech je také ve srovnání s klasickými stavbami nesrovnatelně vyšší kvalita vzduchu a odhlučnění. Díky použitým stavebním materiálům a zabudované filtraci vzduchu a zařízení na zachytávání pevných částic jsou tyto budovy vhodné i pro život v blízkosti frekventovaných dopravních komunikací a míst se zhoršenou smogovou situací.
Stavby v pasivním standardu
Společnost Xella vyrábí stavební materiály Ytong, který splňuje přísná kritéria potřebná pro domy s klasifikací pasivní dům. Díky tomu se Ytong stal podporujícím členem sdružení Centrum pasivního domu, které si klade za cíl popularizaci a podporu pasivního stavění. K vidění jsou desítky realizací z materiálu Ytong po celé ČR. Jako jediný výrobce vyrábí Xella stavební materiál, který je vhodný pro stavby PD i bez dodatečného zateplení.