fbpx

Panelák 2.0? Díky centrálnímu větrání s rekuperací tepla0

Při běžném zateplení starých paneláků se po letech v bytech mohou rozšířit plísně. Nová centrální jednotka ATREA ale zajistí optimální větrání všech bytů a rekuperaci tepla.

V posledních letech se v Česku hojně opravují staré panelové domy výměnou oken a zateplením. Zkušenosti z užívání takto opravených domů jsou ale rozporuplné. Obyvatelé sice zaplatí méně za vytápění, na druhou stranu se ale v domě zhorší vnitřní prostředí. V interiérech se často tvoří plísně, děti jsou pak náchylnější k alergiím. Zapomíná se totiž na několik zásadních okolností. Nový větrací systém ATREA na ně ale pamatuje.

Ve starých panelácích nebylo potřeba řízeně větrat. Bylo převětráno

Reklama

Pokud je vůbec funkční, společný ventilátor na střeše domu vytváří podtlak v centrálních  stoupačkách, na které jsou připojeny koupelny, záchody i kuchyně. Z nich se vzduch odsává společně s pachy a vlhkostí. S přívodem vzduchu je to už složitější. Vždy se počítalo, že vzduch do domu proudí netěstnostmi konstrukcí, hlavně spárami oken. V panelácích paradoxně dříve býval velmi suchý vzduch, hlavně ke konci února. Říkávalo se, že beton vysušuje. Přitom beton byl viněn neprávem, dokonce částečně pomáhal. Díky netěsným oknům do bytů trvale proudilo často neuvěřitelné množství vzduchu, od 150 do 250 m3 za hodinu. Přitom přívod pro jednu osobu je doporučován kolem 25 m3 za hodinu.

V říjnu, listopadu nebo ještě i v prosinci nebyla situace tak kritická, podzimní mlhy a předvánoční úklid zajišťovaly dostatek vlhkosti. Krize nastala při nejnižších venkovních teplotách – na konci ledna a v únoru, kdy k nám proudí studený arktický vzduch z vnitrozemí Ruska. Podle měření tak díky vysoké výměně vzduchu chybí v interiéru za den až 20 litrů vlhkosti. Část deficitu pokrývají sice betonové konstrukce, které do sebe ve vlhčích obdobích vodu absorbovaly a nyní ji odevzdávají. Jejich kapacita ale není neomezená. Člověk takový pokles vlhkosti v bytě velmi citlivě vnímá. Dochází k vysoušení sliznic a dalším zdravotním komplikacím. Ve starých panelácích tak nebylo potřeba řízeně větrat, naopak bylo převětráno.

Do dětského pokoje či ložnice se čerstvý vzduch nedostává

Při dnešním pojetí oprav panaláků se ale osazují okna s výrazně vyšší těsností, termofasáda také vzduchotěsnost zvýší. Podle měření je v takových domech vzduchotěsnost horší, než se doporučuje (n50≤ 4, resp. 0≤ 2 pro nucené větrání). Přesto je přívod vzduchu infiltrací nedostatečný. Do bytů tak vzduch proudí jinudy – přes netěsné vchodové dveře, kudy se nasává ze společných prostor. Takový vzduch ale určitě nelze považovat za čerstvý. Přímým odvodem z koupelny a záchodu je provětrávána pouze vstupní chodba bytu. Kudy se ale dostane vzduch do kuchyně? Obvykle kolem netěsných stoupaček v šachtě, čímž se přivádí vzduch z okolních bytů, ten ale také není kvalitní.

Čerstvý vzduch se do obytných místností, ložnic a dětských pokojů, kde jej nejvíce potřebujeme, dostává minimálně – přes okno o rozměrech 1,6*1,6 m je to jen asi 1m3 za hodinu. Prostředí uvnitř pokojů tak není pro uživatele příznivé. Kromě vysokých koncentrací CO2 se výrazně zvyšuje vzdušná vlhkost, projevující se kondenzací na chladnějších konstrukcích, a to i na nových oknech. Před několika lety se dokonce objevily fotografie, zachycující obdobně rekonstruované paneláky v bývalém Východním Německu. Plísně se usadily na spodních částech oken, dokonce i na sklech. Nyní máme stejné fotky i od nás. V televizi se objevují během topné sezóny reklamy na různé typy odvlhčovačů s mottem „nedělejte ze svého domu houbu“. Jiné firmy nabízejí dezinfekční prostředky, které plísně hubí. Potlačujeme tak ale následek, neřešíme příčiny. O příčinách se začíná diskutovat na konferencích zaměřených na bydlení nebo rekonstrukce. A možnosti pro zajištění komfortního vnitřního prostředí včetně úspory tepla už existují.

Systém bytového větrání ATREA: vychytaný mozek celého paneláku

Nový systém větrání funguje jinak. Na střeše paneláku je centrální vzduchotechnická jednotka, zajišťující řízené větrání pro několik bytů zároveň. Vzduch je přiváděn jednou společnou stoupačkou k bytům, druhou stoupačkou je odváděn. Centrální jednotka zajistí filtraci vzduchu, rekuperaci (předehřev venkovního vzduchu energií vzduchu odpadního), dohřev po rekuperaci i řízení výkonu podle požadavků konkrétních bytů. Pro každý byt ze společných šachet jsou odbočky přívodu a odvodu, na kterých je umístěný regulační bytový box. Ten je plně pod kontrolou uživatelů bytů.

Každý byt má možnost nastavení větracího výkonu podle svých aktuálních potřeb – rozsvícením světla na záchodě nebo v koupelně se zvýší výkon větrání, stejně tak i při vaření v kuchyni. Dají se taky připojit automatická čidla CO2, čidla pohybu a další doplňky, které zajistí nastavení potřebné výměny vzduchu. Obyvatelé bytů si mohou nastavit vlastní týdenní program větrání a řídit ho i dálkově přes web. Přiváděný vzduch v bytech je trasami přiveden do místností, kde je dýzou přes stěnu vháněn směrem na okna. Centrální vzduchotechnická jednotka pracuje jako synchronizovaný mozek celého domu. Komunikuje s jednotlivými bytovými boxy a nastavuje takový výkon, který dokonale odpovídá aktuálním požadavkům bytů. Všechny tyto vlastnosti a několik dalších splňuje centrální systém bytového větrání ATREA.

Větrání s rekuperací nešetří jen peníze, taky chrání zdraví

Srdcem systému je vzduchotechnická jednotka ATREA – DUPLEX 1600 FLEXI, která jako první český výrobek tohoto typu získala osvědčení certifikace Passiv House Institute – Darmstadt. Její příkon na maximální větrání pro 8 bytů je asi 650 W, pro minimální noční větrání pak cca 40W. To je míň, než kolik potřebují dohromady kuchyňské digestoře v bytech. Účinnost rekuperace tepla této jednotky se pohybuje kolem 85 %. Díky tomu je možné ušetřit  asi 15 200 kWh energie zpětným ziskem tepla, tak zvanou rekuperací. Při ceně tepla 800 Kč/GJ se tak ušetří zhruba 42 tisíc korun ročně.

Ale výhody systému ATREA nekončí jen výpočty peněz. Instalování centrálního systému řízeného větrání s rekuperací tepla také zlepší vnitřní prostředí, lidem se v bytech lépe odpočívá a jsou méně náchylní k nemocem. A takové výhody se nedají penězi ocenit. Vzhledem k tomu, že ceny energií neustále rostou, počáteční pořizovací náklady se poměrně rychle vrátí zpět. Provedení rozvodů v bytech není tak náročné, jak se na první pohled může zdát. Obyvatele bytů omezí minimálně.

Panelová škola se mění na moderní bydlení. S větráním ATREA

Jak vypadá taková rekonstrukce panelového domu v praxi, je právě teď k vidění v Dubňanech na Hodonínsku. Panelová škola z roku 1989 se tam nyní mění na energeticky pasivní dům s 27 byty. A větrání s rekuperací tepla tu zajistí centrální systém. Díky němu se sníží tepelná ztráta celé budovy na 38,8 kW, náklady na vytápění bytů budou od 880 až 1920 korun za rok.

Ve vzorovém bytě mohou případní zájemci po domluvě i přespat, aby zažili na vlastní kůži pobyt v pasivním domě. Ale taky poznali, jak pracuje centrální systém s rekuperací tepla.

Autor: Redakce Nazeleno.cz