Vypadá jako dekorativní bodlák, ale ukrývá v sobě léčivé přírodní látky, které podporují regeneraci jater a pozitivně působí také na lidskou psychiku. Pokud chcete pročistit svoje tělo a povzbudit duši, dopřejte si jarní očistnou kůru s ostropestřcem. S čím vám pomůže?
Ostropestřci mariánskému (Silybum marianum) se kvůli jeho vzezření přezdívá Mariánský bodlák nebo Kristova koruna, a to podle trnů, které odkazují na Kristovu korunu při jeho ukřižování. Léčivka roste hlavně ve Středomoří, Malé Asii a na Kanárských ostrovech, v Česku se ve volné přírodě téměř nevyskytuje. Pokud byste chtěli Ostropestřec pěstovat (což není těžké), počítejte s tím, že nemusí obsahovat tolik účinných látek, jako rostliny ze Středomoří.
Ostropestřec podporuje funkci jater i žlučníku
Nejúčinnější přírodní látky v Ostropestřci se souhrnně označují jako silymarin a patří mezi ně silybin, silydianin a silychristin. Právě sylibin podporuje správnou funkci jater. Ostropestřec se tedy využívá hlavně při jaterních nemocech, ať už jde o záněty nebo otravu (cirhóze) a také jako prevence. Dále obsahuje nenasycené mastné kyseliny, vitamin E a přírodní látky, které na organismus působí antioxidačně a protizánětlivě. Kromě toho má ostropestřec tyto účinky:
Reklama- Pročišťuje organismu a podporuje přirozenou obranyschopnost.
- Podporuje funkci trávicí soustavy, pomáhá vyřešit onemocnění žlučníku, sleziny nebo dvanácterníku, léčí žaludeční koliku.
- Pomáhá při vzniku žlučových kamenů.
- Využívá se taky při léčbě infekční mononukleózy.
- Podporuje regeneraci cév, křečových žil.
- Zmírňuje následky chemoterapie.
- Pomáhá pří potížích s nízkým krevním tlakem a s migrénami.
Pěstování a užívání
Ostropestřec můžete pěstovat ve venkovním záhonu, ideálně v dubnu nebo na začátku května. Vyberte co nejvíce slunečné a co nejméně větrné místo. Semínka sázejte do řádků ve vzdálenosti 40-50 cm a do 2 týdnů očekávejte první lístky. Z listové růžice se postupně začnou zvedat stvoly s ostnitými poupaty, ze kterých se časem rozvinou fialové květy. Jakmile se na květech objeví bílé chmýří, je nejvyšší čas na sklizeň. Léčivá látka silymarin se tvoří v ostropestřci průběžně, nejvíce však až na konci září ideálně při teplotách kolem 25 °C, proto ostropestřec vypěstovaný u nás nebude obsahovat takové množství silymarinu jako rostliny z oblasti středomoří. Sklizené květní stvoly se semeny sušíme na slunci na rozložené plachtě, která zachytí uvolněná semena. Poté semena nameleme, můžeme přidat cukr či med, aby se sylimarin lépe vstřebal do krve a podáváme 2 – 4 lžičky denně po dobu jednoho měsíce.
Ze semen ostropestřce je možné také udělat odvar. Postup na výrobu nejúčinnějšího odvaru je následující: Jednu nebo dvě polévkové lžíce semen rozdrťte v moždíři na prášek, ten smíchejte s 4 dl vody a vše povařte cca 10 minut. Poté vývar sceďte a vypijte. Někteří odborníci ale radí užívat přímo drcená semena v dostatečném časovém odstupu před jídlem.
