fbpx

Olkiluoto soutěží s Temelínem0

Startují prakticky současně. Kdo vyhraje? Začnou vyrábět elektřinu dřív nové bloky v české jaderné elektrárně Temelín, anebo má lepší šance čtvrtý reaktor ve finském Olkiluotu?

V obou zemích jsou vláda i veřejnost zajedno v tom, že jaderná energetika představuje spolehlivý ekologický zdroj relativně levné elektřiny, a proto je potřeba ji rozvíjet. Česko je ale v poněkud složitější situaci – zejména proto, že dva jeho sousedi, Rakousko a Německo, se jaderné energetiky vzdali a svou protijadernou politiku se snaží exportovat.

Reklama

Dalším silným důvodem, proč Česko i Finsko připravují stavbu dalších bloků, je snaha o omezení energetické závislosti a z toho plynoucí posílení suverenity i bezpečnosti. Na konci desetiletí má ve Finsku běžet celkem sedm jaderných bloků ve třech elektrárnách Loviisa, Olkiluoto a Hainikivi. Instalovaný výkon se oproti dnešku téměř ztrojnásobí na zhruba 8000 MW. Atomové bloky budou vyrábět přes polovinu finské elektřiny. Na stejný podíl atomové elektřiny se chce dostat i Česko v roce 2025 po dokončení nových temelínských bloků.

Společným rysem obou investičních záměrů je i zájem dodavatelů. Potvrzuje, že na spočítání zemí schopných za rozumnou cenu a s maximálními garancemi spolehlivosti a bezpečnosti vyrobit atomovou elektrárnu, stačí prsty jedné ruky. Poté, co v důsledku transformačních a privatizačních chyb 90. let z této elitní společnosti vypadl československý strojírenský průmysl, opouští skupinu výrobců jaderné technologie i Siemens a další německé firmy. Zůstávají v ní a svou světovou pozici naopak posilují společnosti z USA, Ruska, Francie, Japonska a Jižní Koreje.


Vizualizace jaderné lokality na jihofinském ostrově Olkiluoto: Vpravo první a druhý blok (po 510 MW), vlevo dokončovaný třetí blok EPR (1720 MW), za nimi čtvrtý blok. Mezi silnicí z elektrárny a jezerem se buduje trvalé úložiště jaderného odpadu Onkalo. První kontejnery s odpadem z Loviisy se tam uloží kolem roku 2020. Snímek: TVO

O temelínskou zakázku se usilují francouzská Areva s reaktorem EPR, americký Westinghouse s reaktorem AP-1000 a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropres s reaktorem MIR (VVER-1200)

Potenciálními uchazeči o finskou zakázku jsou podle nukleární agentury NucNet francouzská Areva (EPR), jihokorejská Hydro & Nuclear Power s APR-1400 a japonský Mitsubishi s pokročilým reaktorem APWR, což jsou všechno tlakovodní reaktory, a dva dodavatelé varných reaktorů: americko-japonský GE Hitachi s hospodárnějším ESBWR a japonská Toshiba s pokročilým reaktorem ABWR.

Další informace
Finsko v současnosti dováží, v první řadě z Ruska, plných 11 procent z 87,7 TWh domácí spotřeby proudu. Po rozšíření jaderných zdrojů bude především z klimatických a ekonomických důvodů postupně odstavovat uhelné bloky (20 procent výroby). Současným masivním rozvojem atomové energetiky se země s velkým předstihem připravuje na ukončení provozu čtyř nejstarších reaktorů v Olkiluotu Loviise postavených koncem 70. let minulého století, které dnes dodávají veškerou finskou jadernou elektřinu.

Autor: Jana Poncarová