V souvislosti s „okurkovou kauzou“ vyvstává otázka, jestli můžeme věřit zelenině z dovozu. Co se s ní děje, než se dostane na náš stůl? Podívejte se na 10 tipů, jak předcházet možnému nebezpečí ze zeleniny!
„Okurková panika“ se prohnala Evropou jako tajfun a ačkoli se nakonec prokázalo, že okurky ze Španělska neobsahují toxické bakterie, celá kauza za sebou zanechala otázku, jak postupovat v případě zeleniny z dovozu a jak se do budoucna vyhýbat nebezpečným potravinám.
„Nejvíce zeleniny dovážíme z Nizozemí a ze Španělska.“
ReklamaVe středu se prokázalo, že španělské okurky zdrojem nákazy v Německu nejsou. Na okurkách byl sice zjištěn výskyt bakterie Escherichia coli, nikoli však její toxické varianty O104, která vyvolala epidemii krvácivého průjmu, jíž v Německu podlehlo už 14 lidí.
Biopotraviny na Nazeleno |
– Mýty o biopotravinách – Lze kontrole bio důvěřovat?– 6 nej biopotravin ČR– K čemu je listová zelenina?– Pěstujte biozeleninu doma |
V pátrání po bakterii E.coli tak nová stopa zatím chybí, ale podle nejnovějších zjištění se infekcí lze nakazit i z nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa. Vědci z univerzitní kliniky v německém Münsteru již vyvinuli rychlý test, který umožní u pacientů prokázat výskyt smrtící bakterie během pár hodin. S testem bude navíc možné prověřovat i potraviny.
Zvýší se zájem o domácí zeleninu?
V Česku trvala „okurková panika“ přesně 3 dny. Ve čtvrtek jsme se dozvěděli, že 120 biookurek ze Španělska dovezených do ČR firmou Country Life nebezpečné bakterie způsobující krvácivé průjmy neobsahovalo. „Velmi pečivě si vybíráme své dodavatele a německý velkoobchod Dennree, ze kterého část zeleniny odebíráme, patří k těm nejspolehlivějším a nejserioznějším. Nikdy dříve a ani v průběhu této kauzy jsme s nimi neměli žádné problémy, nevíme o ničem, kde by pochybili,“ dodává k vyústění „okurkové aféry“ Lubomíra Chlumská ze společnosti Country Life.
Okurky ze Španělska dovezené do ČR firmou Country Life nebezpečné bakterie způsobující krvácivé průjmy neobsahovaly. Zdroj: Country Life
Je možné, že celá kauza obrátí pozornost od levnějších potravin z dovozu k domácím. Čeští pěstitelé i obchodníci jsou však zatím vůči tomu spíše skeptičtí. Incident se španělskými okurkami vedl totiž podle mnoha informací k poklesu zájmu Čechů o zeleninu celkově.
Na druhou stranu ale obchody potvrzují, že lidé se začali více zajímat o původ veškeré zeleniny. Když už ji kupují, chtějí českou. „Doufáme, že současná aféra povede ke zvýšenému zájmu spotřebitelů o tuzemské biopotraviny,“ uvedl ředitel Country Life Otakar Jiránek. Česká zelenina však paradoxně v důsledku podpory exportu zemědělských výrobků z evropských zemí bývá často za vyšší cenu než ta z dovozu.
Zelenina teď prochází přísnou kontrolou
Česká republika rozhodně nepatří k zemím, které by se mohly chlubit vysokou produkcí zeleniny. Pěti největšími producenty zeleniny v Evropě jsou Itálie, Španělsko, Polsko, Francie a Nizozemí. Nejvíce zeleniny se k nám dováží z Nizozemí a ze Španělska. Jen ve srovnání s podobně velkým Nizozemím produkuje ČR osmnáctkrát méně zeleniny ročně! Navíc prodej české zeleniny v posledních letech neustále klesal, nyní stagnuje.
V každém případě nyní Státní zemědělská a potravinářská inspekce zvýšila kontrolu dováženého ovoce a zeleniny, hlavně ze Španělska a Německa, Nizozemí a Dánska, ale i z Bulharska a Rumunska. „Platí zde samozřejmě logika – z čím větší vzdálenosti k nám ovoce a zelenina putovaly, tím více lidí s nimi pravděpodobně manipulovalo a potraviny se nacházely na více místech. To přirozeně zvyšuje riziko, že někde může dojít k nějakému pochybení,“ doplňuje Lubomíra Chlumská.
Podle některých zdrojů procházejí domácí potraviny ještě přísnější kontrolou než ty z dovozu. Například českou biozeleninu kontroluje kromě potravinářské inspekce ještě i zkušební ústav.
10 tipů, jak předejít nebezpečí ze zeleniny |
|
Mimo sezónu se dováží až 80 % biozeleniny
Dovoz zeleniny a ovoce úzce souvisí s požadavky zákazníků. Například společnost Country Life sice dodává v sezóně na trh zhruba 75 % biozeleniny od tuzemských ekofarmářů, mimo sezónu však až 80 % biozeleniny dováží. Na našem trhu totiž zelenina není v tuto dobu k dispozici, ale je po ní stále poptávka. „V současnosti spotřebitelé sami požadují plodiny z dovozu tím, že očekávají, že najdou ovoce a zeleninu na pultech prodejen po celý rok. Pokud na jaře chtějí okurky, nelze to řešit jinak než dovozem – v našem podnebném pásu se v tomto období okurky prostě nedají vypěstovat,“ vysvětluje Lubomíra Chlumská.
Zeleninu před konzumací umyjte. Zdroj: Thinkstockphoto.com
Pro každý druh tuzemského ovoce a zeleniny je zkrátka určitá sezóna, kdy je možné je zde bez problémů vypěstovat. Například sezóna okurek je od června do září, a v tomto období je pro nás také konzumace tohoto druhu zeleniny nejpřirozenější. Stejně tak v únoru je přirozenější dát si jablka, které se tradičně skladují po celou zimu, než například dovážené papriky či rajčata. Přestože se třeba jedná o biopotraviny, které nejsou chemicky ani jinak upravovány, naše tělo si zkrátka vezme více vitamínů a minerálů z potravin, které jsou pro něj přirozené.
Krvácivý průjem a jeho rizika |
Nemoc se projeví po 10 inkubačních dnech, a to krvavým průjmem, prudkým zvracením a v některých případech i selháním ledvin, které může vést až ke smrti. Onemocnění toxickou variantou bakterie E.coli však podle lékařů neznamená automaticky smrtelnou chorobu. |
Dovoz potravin se může odrazit v jejich kvalitě
Běžně se k nám vozí česnek z Číny, cibule z Austrálie nebo jablka z Nového Zélandu. To však může způsobovat nemalé problémy v kvalitě potravin. Pro dlouhou cestu je totiž většinou nutné použít chemickou úpravu pro zachování čerstvosti, nemluvě o častém používání pesticidů a herbicidů při pěstování konvenčních plodin. Dochází dokonce k případům, kdy zelenina a ovoce uměle dozrávají teprve až během cesty.
Přednost dávejte sezónní zelenině a ovoci. Zdroj: Country Life
Cestování na vzdálenosti i několika tisíc kilometrů také vyžaduje prodloužení trvanlivosti některých druhů zeleniny a ovoce, což se dohání přidáním různých látek, které mají například za cíl zabránit plísním. Plodiny se popřípadě povrchově ošetřují, aby zachovaly barvu a nevysychaly.
Zemědělské produkty ze zahraničí jsou často šlechtěny tak, aby měly silné slupky, méně cukrů a vody, což se pak také odráží v jejich kvalitě. Výzkum, který před sedmi lety provedli Rakušané, prokázal, že ve čtvrtině případů má zelenina dovážená přes půl kontinentu méně živin než mražená.