Okénko Nazeleno: Zázračná řešení většinou nepomáhají0

Málokdo rozumí technologii tepelných izolací, málokdo je schopen rozhodnout, jak velkou vrstvu použít a jestli vůbec se například polystyrén aplikovaný na zdi domů vyplatí. Komplikovanost občas vede k tomu, že raději uvěříme zázračným řešením. I v oblasti stavebnictví a úspor energií jich je dostatek. Nevěříte?

Sir Francis Bacon kdysi napsal, že vědění je moc a já si dovolím parafrázovat jeho výrok – „Knowledge is power, ignorance is danger“. To, co nás dnes ohrožuje, není ani tak nedostatek „znalostí“, ale spíše záplava „ignorance“, přesně řečeno neschopnost či neochota většiny lidí samostatně, racionálně a kriticky uvažovat.

„Schopnost racionálního, nezávislého a kritického myšlení  je tou nejdůležitější zbraní naší civilizace a má možná větší význam než vlastnictví atomových zbraní.“

Co tím mám na mysli a co mne k tomuto tématu přivedlo? Před časem jsem poskytoval konzultace výstavě věnované převážně vytápění (v Lysé nad Labem). Když jsem ve chvílích volna procházel výstavu, místy jen nevěřícně vrtěl hlavou nad argumenty, které prodejci předkládali a lidé, často bez jakýchkoli námitek, přijímali. Někteří klienti pak za mnou přicházeli s „úžasnými“ (bohužel zpravidla zcela nepoužitelnými), nápady jak ušetřit za vytápění. Zde je několik konkrétních příkladů mýtů, s nimiž se poradci opakovaně setkávají:

Mýty a pověry

„Pěnový polystyrén na stěně způsobí, že dům nedýchá a když jej dám na stěny, tak mi dům zvlhne“ – je překvapující, že někdo se může vážně domnívat, že skrz 30 nebo 50 cm silnou cihlovou stěnu a přes dvě vrstvy omítky projde nějaké znatelné množství vzduchu a vodní páry? Čistý vzduch a přiměřená vlhkost se přece zajišťují větráním.

Půvabnou variaci na toto téma přinesl jeden klient, kterému stavební firma navrhla, ať nedává tak silnou vrstvu polystyrénu na stěnu, nebo mu to bude vlhnout. Je to přesně naopak! Stěna vlhne právě tehdy, když je vrstva PS příliš tenká, teplota ve stěně klesá pod rosný bod a ve stěně dochází ke kondenzaci vodní páry. Pokud je vrstva izolace dostatečná, ke kondenzaci zkrátka nedojde.

V mém domě, kde jsou stěny z plných cihel o tloušťce 45 cm s 15cm vrstvou pěnového polystyrenu je teplota cihlové stěny i v největších mrazech spolehlivě nad teplotou rosného bodu. Po zaizolování dokonce zmizela plíseň, která se dříve objevovala v rozích za nábytkem, kde byla povrchová teplota příliš nízká.

Nátěr lepší než polystyrén!

Další krásný příklad je tepelná izolace Thermoshield – prodejci slibují, že místo nalepování tlustých desek PS stačí natřít fasádu „izolačním“ nátěrem v tloušťce zhruba milimetr. Dovolím si citovat „Thermoshield – fasádní nátěr na bázi akrylátové pryskyřice, který společně s pojivem – borosilikátovými kuličkami – tvoří unikátní materiál. Jeho tepelné vlastnosti jsou zcela srovnatelné s jinými systémy jako je např. zateplení polystyrenem.“ Tohle je náhodou docela pravdivé tvrzení, ono to opravdu má srovnatelný efekt jako několik milimetrů pěnového polystyrénu, tj. téměř zanedbatelný!

Dále se lze dočíst „Návratnost vložených prostředků na vytápění a klimatizaci či další potřeby k provádění změn teploty v domech je u Thermoshieldu kolem 3 let. Při použití vrstvy 6 cm polystyrenu se tato doba pohybuje kolem 10 let!“

“ThermoShield je jednostranně prodyšný (membrána) a má tak sanační vlastnosti, kdežto polystyren vám stavbu dokonale uzavře!”

Srovnávat ovšem tento nátěr s 6cm PS je už značně zavádějící, a pokud jde o to uzavření, je zcela irelevantní. Ostatně, dnes už se i toho polystyrenu dává na stěnu podstatně více než 6 cm. Představa, že vrstvou „něčeho“ v tloušťce milimetr snížíme tepelnou ztrátu starého domu na úroveň požadovanou současnými normami, je přinejmenším naivní.

Abychom ale Thermoshieldu nekřivdili, k tomu na co byl původně navržen tj. zábrana letního přehřívání, se v zásadě hodí docela dobře, jen je bohužel znatelně dražší než jiné bílé nátěry se srovnatelnými vlastnostmi. Kdo chce, může se podívat na diskuzi na TZB info.

Mohl bych pokračovat sálavými topnými panely, které dramaticky sníží spotřebu elektřiny na vytápění (ale jen v domě s energetickou spotřebou několikanásobně převyšující současné normy) a určitě by se našlo mnoho dalších příkladů. Zdálo by se, že každý člověk, který absolvoval fyziku na základní škole a který je ochoten chvíli hledat na internetu, musí přece zjistit, že v těchto argumentech jsou základní vady, že to tak prostě být nemůže. Nebo alespoň, že systém v praxi není využitelný a pouze z něj někdo tahá peníze.

Nejde jen o energetiku či stavebnictví

Zdaleka se to netýká jen izolací nebo vytápění, takové horoskopy, astrologie, homeopatie, to jsou všechno příklady iracionality, kterou těžko můžeme svádět na nedostatek informací. Doporučuji podívat se na stránky Klubu Sysifos, kromě jiného tam najdete opravdovou perlu „Výchova dětí podle znamení“ (rozuměj znamení zvěrokruhu).

To, že lidé mají zarážející mezery ve vzdělání, že neumí kriticky uvažovat, věří šarlatánům, rozhodují neracionálně, podléhají manipulaci, není nic nového, podobné nastavení existuje odedávna odedávna a dnes situace nebude o moc horší. Jenže dnes už není omluvou nedostatek informací, ale paradoxně spíše jejich nadbytek, s nímž se musíme vyrovnat. 

Schopnost správně vyhodnotit informace a racionálně se rozhodovat je čím dál důležitější. Absence této vlastnosti může být za jistých okolností smrtelně nebezpečná. Tak jak se rozvíjí naše civilizace, jak roste počet lidí na Zemi a enormně vzrůstá složitost a vzájemná provázanost (globalizace) naší společnosti, stále méně si můžeme dovolit nesprávná rozhodnutí.

Pokud ovšem bude většina lidí jen pasivně konzumovat vymoženosti civilizace, pokud se nebude namáhat pochopit principy, na nichž je její fungování postaveno, pokud jim dokonce přijde zatěžko i trochu přemýšlet, pak prostě nemáme šanci si svůj blahobyt a bezpečí dlouhodobě udržet.

S jistou nadsázkou si dovolím tvrdit, že právě schopnost racionálního, nezávislého a kritického myšlení  je tou nejdůležitější zbraní naší civilizace a má možná větší význam než vlastnictví atomových zbraní, je to ta pověstná „tenká červená linie“ mezi naší civilizací a barbarstvím (podívejte se do Wikipedie, jak vzniklo rčení „thin red line“).

Autor má bohaté zkušenosti v oblastech úspor energií a obnovitelných zdrojů. Působí jako lektor a pedagog. Na kontě má řadu odborných a populárně naučných publikací z oblasti obnovitelných zdrojů. S jeho pracemi se můžete setkat také na Nazeleno.cz – např. seriál Solární energie.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora