fbpx

Okénko Nazeleno: Kdy mají obnovitelné zdroje smysl?0

Problém je v úsporách

Biopaliva pro dopravu

Podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot by se měl zvýšit do roku 2020 o 10 %. V poslední době se ozývají hlasy, že tyto cíle jsou nesplnitelné a že pěstování plodin pro výrobu biopaliv zvyšuje ceny potravin (k tomu zvýšení přispívají myslím i jiné vlivy). Souběžně s tím se mluví o tom, že na výrobu biopaliv se spotřebuje příliš mnoho energie z fosilních paliv.

„Na snížení spotřeby energie na vytápění se již pilně pracuje a je jen otázkou času, kdy bude většina nových domů stavěna v pasivním standardu.“

Asi nejznámějším případem je asi studie Davida Pimentela z Cornell University, který došel k závěru, že spotřeba energie z fosilních paliv při výrobě bioethanolu nebo bionafty je podstatně vyšší než jejich energetická hodnota. Naštěstí to není tak zlé, podle jiných autorů (Trvale udržitelná výroba bioetanolu, Response to David Pimentel) jsou ve studii chyby v energetické bilanci, nicméně i když energetická bilance biopaliv zůstane více méně pozitivní, ekonomicky na tom zatím moc dobře nejsou.

Například ethanol z cukrové řepy, který vyrábí společnost Agroetanol TTD, nebude asi tak levný, jak se předpokládalo. Kolem povinného přidávání metylesteru řepkového oleje do nafty se také zvedla diskuze, zda nebude mít nepříznivý vliv na motory… Zkrátka najednou vše naznačuje, že smysluplné zahrnutí do energetického mixu nebude snadné.

Budoucnost mají elektrické motory

Můj názor je, že náhrada části ropy biopalivy je jen přechodový stupeň k náhradě spalovacích motorů v dopravě motory elektrickými a k předefinování toho co se požaduje od automobilu. Snažit se takto vyřešit problém závislosti na dovážené ropě nebo výrazně snížit emise CO2 z dopravy, je při hustotě obyvatelstva v ČR asi nereálné. Nalévat bionaftu do nádrží nenasytných, několikatunových SUV se spotřebou přes 12 litrů na 100 kilometrů, je pošetilost, biomasa se dá využívat účelněji.

Automobil se do dnešní podoby vyvinul v průběhu 20. století, v době energetické hojnosti. Asi bude rozumnější přizpůsobit konstrukci automobilu energetickým zdrojům 21. století, než plýtvat těmito zdroji na existující automobily. Šanci na úspěch mají malé a lehké elektromobily. Elektrický pohon umožní obejít hlavní nevýhody spalovacího motoru, tj. malou účinnost a relativně velkou hmotnost konstrukce. Pokud by se například biomasa použila k výrobě vodíku, nebo methanolu (v případ, že palivové články budou schopny jej využít), dalo by se dosáhnout větší účinnosti než při pěstování řepky nebo obilí.

Navíc bychom mohli využít nepotravinářské plodiny a dosáhnout větších výnosů. Spotřeba energie pro elektromobily bude podstatně menší. Myslím, že pokud by se podařilo dosáhnout snížení spotřeby energie na dopravu na jednu čtvrtinu současné hodnoty (to by s elektromobily mohlo jít) a současně by bylo možné využívat širší spektrum biomasy, bude celý problém vyřešen. Výrazným snížením spotřeby se z nevýznamného zdroje může stát zdroj významný.

Biomasa pro vytápění

V poslední době se mi v mé poradenské praxi mnohokrát stalo, že klienti nesouhlasili s mým doporučením pořídit si kotel na pelety. Většinou odpověděli, že to je to sice hezké, ale není vůbec jisté, zda pelety dostanou koupit v době, kdy je budou potřebovat. Prý se někde na dodávku musí čekat několik týdnů a nedostatek také pochopitelně zvyšuje cenu. Sám s tím nemám osobní zkušenost, nicméně přehled diskusních příspěvků na toto téma mne přesvědčil, že na tom asi něco bude.

S podobným problémem jsem se setkal před lety, kdy mi klient z Červeného Kostelce řekl, že v oblasti stoupla cena dřeva a nastaly potíže s jeho sháněním poté, co si většina lidí v okolí koupila kotle na dřevo. Podobně prý funguje spoluspalování biomasy v elektrárnách – „vysaje“ veškeré zdroje biomasy v okruhu 50 kilometrů okolo elektrárny.  Pavel Bláha z divize Technologie společnosti Skanska zastává názor, že „spoluspalování biomasy v kondenzačních elektrárnách je technický, ekologický a ekonomický omyl“.

Ekologické závazky? Nereálné

Firma ČEZ naproti tomu soudí, že „spalování biomasy spolu s uhlím – přestavuje nejefektivnější, z hlediska životního prostředí nejpřijatelnější, zejména však nejreálnější způsob, jak podpořit plnění závazku přijatého Českou republikou“. V současné době nevypadá splnění závazku do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 procent v porovnání s rokem 1990 a energetickou spotřebu Unie krýt z 20 % obnovitelnými zdroji jako reálně splnitelný.


Sehnat pelety může být v některých místech v topné sezóně údajně problém

Chápu, že s tím může mít potíže průmysl, nicméně v oblasti vytápění domů jde o problém celkem triviální. Situace je tu mnohem lepší než u energie pro dopravu, protože v zásadě lze stavět domy s nulovou spotřebou energie na vytápění. Pokud by se například všechny domy stavěly ve standardu pasivního domu (<15kWh/m2.rok), a měly zhruba 10x menší spotřebu energie na vytápění než je dnes běžné, pak by patrně žádné problémy s nedostatkem biomasy nenastaly a pelety by možná byly tím nejvýhodnějším zdrojem energie pro vytápění.

Naštěstí se zdá, že na snížení spotřeby energie na vytápění se již pilně pracuje a je jen otázkou času, kdy bude většina nových domů stavěna v pasivním standardu.

Solární energie pro výrobu elektřiny

Výroba elektřiny ze solární energie je asi nejzajímavější a nejkontroverznější problém. Je jasné, že elektřina je základní a nejdůležitější formou energie pro naši civilizaci a že právě přímá přeměna slunečního záření na elektřinu pomocí fotovoltaických článků má největší potenciál. Přesto se elektřiny vyrobí tímto způsobem podstatně méně než třeba spalováním biomasy.

Hlavním problémem je vysoká cena potřebného zařízení, tj. především fotovoltaických modulů. Zatím se vše řeší pomocí vysoké výkupní ceny (13,46 Kč/kWh bez DPH, která by ovšem měla podle návrhu Energetického regulačního úřadu pravděpodobně klesnout), aby se výroba vyplatila. Zvýšenou cenu pochopitelně zaplatí odběratelé elektřiny, což ale zatím nikomu moc nevadí, protože podíl fotovoltaické elektřiny na celkové vyrobené elektřině je velmi malý.

Nevynechejte další Okénka Nazeleno!

  • Ideální auto do města

    Jakou spotřebu má rodinný dům?

    Chemie vs. příroda

    Vyhazovat staré věci není úsporné

    Člověk = energeticky náročný stroj

Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby podíl elektřiny z fotovoltaických článků dosahoval 50 % (při současné výkupní ceně). Cena elektřiny by byla znatelně vyšší a je velmi pravděpodobné, že by se její spotřeba zmenšila. Zatím se stále čeká na technologický pokrok, který by výrazně snížil cenu fotovoltaických panelů.

Pokud k němu dojde, patrně nastane výrazný rozvoj a výkupní ceny půjdou dolů a přiblíží se k cenám elektřiny z klasických zdrojů. Pro úspěšné uplatnění sluneční energie k výrobě elektřiny je tedy významné snižování spotřeby stejně jako snižování ceny fotovoltaických panelů a zvyšování jejich účinnosti; pokud spotřebujeme polovinu kWh, pak nám nevadí jejich dvojnásobná cena.

Co tedy z výše uvedených příkladů plyne?

  • Obnovitelné zdroje energie nemají potenciál plně nahradit současné (převážně fosilní a jaderné) zdroje energie.
  • Nadějné je přímé využití solární energie, zatím je ale značně ekonomicky nevýhodné. Levné fotovoltaické články by mohly změnit situaci.
  • Existuje poměrně velký potenciál pro snížení spotřeby energie (speciálně v dopravě a ve sféře bydlení).
  • Výrazné snížení spotřeby energie významně usnadní zvýšení podílu OZE.

Karel MurtingerAutor má bohaté zkušenosti v oblastech úspor energií a obnovitelných zdrojů. Působí jako lektor a pedagog. Na kontě má řadu odborných a populárně naučných publikací z oblasti obnovitelných zdrojů. S jeho pracemi se můžete setkat také na Nazeleno.cz – např. seriál Solární energie.

 

 

 

Profilový obrázek

Autor: Redakce Nazeleno.cz