fbpx

Partneři sekce

Nové uhelné elektrárny v Německu: Obnovitelné zdroje nestačí0

Německo stojí v čele zemí usilujících o radikální snižování emisí CO2 a patří k největším výrobcům elektřiny z větrných a fotovoltaických elektráren. Přesto masivně buduje nové uhelné a plynové elektrárny. Proč?

Spolková energetická agentura (dena) v únoru aktualizovala studii, která se zabývá rozvojem elektroenergetiky do roku 2030. Z výsledků je patrné, že na Německo tvrdě dopadá politické rozhodnutí Schröderovy vlády SPD a Zelených z roku 2000 o odstoupení od jaderné energetiky.

„Německo nebude schopné zajistit dostatečný počet nových obnovitelných zdrojů a „čistých“ uhelných a plynových elektráren jako náhradu za odstavení jaderných reaktorů.“

Reklama

Program odstavování jaderných elektráren

Je stále v platnosti a studie jej samozřejmě respektuje. Podle aktualizovaných informací bude poslední provozovanou německou jadernou elektrárnou „Kernkraftwerk Emsland“, která bude odstavena v průběhu roku 2023.


Program odstavování jaderných elektráren v Německu do roku 2025. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)


Program odstavování jaderných elektráren v Německu do roku 2025. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Program budování obnovitelných zdrojů energie

Je logické, že výkon odstavovaných jaderných elektráren musí být něčím nahrazen. Agentura dena samozřejmě reflektuje státní politiku rozvoje obnovitelných zdrojů energie, a proto „nakrmila“ matematické modely příslušnými daty ze Spolkového ministerstva životního prostředí, které předpokládá grandiózní rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rozsahu 3,7-násobku instalovaného výkonu v roce 2030 (102,8 GW) oproti roku 2005 (27,6 GW).


Program budování obnovitelných zdrojů energie v Německu do roku 2030. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Program výstavby uhelných a plynových elektráren

Zároveň s budováním obnovitelných zdrojů energie je nutné zajistit stabilitu elektrizační soustavy spolehlivost dodávek elektřiny, což rezultuje ve výstavbu nových uhelných a plynových elektráren, určených především pro pološpickový a špičkový provoz v rámci denního diagramu zatížení. Dalším důležitým faktorem je realizovaná politika radikálního snižování emisí CO2, v jejímž důsledku jsou odstavovány staré fosilní zdroje a budovány nové „čistší“, které splňují náročné technické požadavky, především z hlediska celkové účinnosti tepelného cyklu a veškerých emisí.


 Realizovaná výstavba popř. rekonstrukce uhelných a plynových elektráren v Německu s plánovaným zprovozněním do roku 2012. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Studie dena předkládá aktualizovaný seznam realizovaných projektů tzv. „kategorie A“ (tj. v současné době ve výstavbě). V únoru 2010 se celkem jednalo o 16 projektů s celkovým instalovaným výkonem 12,1 GW. Pro srovnání: jeden blok elektrárny Temelín odpovídá 1 GW.

Obnovitelné zdroje energie

   – Výkupní ceny elektřiny v ČR klesnou

   – Kolik platí za elektřinu domácnosti v EU?

   – Biomasa v ČR: Kolik vyrábíme elektřiny?

   – Německé větrníky komplikují situaci v ČR

   – Kolik čisté energie vyrábí Německo?

Kde je problém aneb scénáře nevychází

Ačkoliv dena zadala jako jeden ze vstupů extrémně ambiciózní model rozvoje obnovitelných zdrojů energie dle podkladů ministerstva životního prostředí a zohlednila realizované projekty výstavby nových uhelných a plynových elektráren (kategorie A), včetně dalších plánovaných fosilních projektů s vysokou pravděpodobností realizace (kategorie B), byly ve scénářích v uvažovaném roce 2020 vyčísleny chybějící výrobní kapacity v následujícím rozsahu:

  • scénář „Klesající spotřeba elektřiny“:       – 10,6 GW;
  • scénář „Konstantní spotřeba elektřiny“:  – 14,2 GW.


Scénář „Klesající spotřeba elektřiny“. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Původní studie z dubna 2008 obsahovala více variant, především modely vzrůstající spotřeby elektřiny, které jsou podle osobního názoru autora realističtější (myšleno po doznění ekonomické krize) než modely klesající popř. stagnující spotřeby. V těchto modelech byly v uvažovaném roce 2020 vyčísleny chybějící výrobní kapacity v následujícím rozsahu:

  • scénář „Vzrůstající spotřeba a prodloužení provozu jaderných el.“:  – 4,5 GW;
  • scénář „Vzrůstající spotřeba a odstoupení od jaderné energetiky“:  – 21 GW.


Scénář „Konstantní spotřeba elektřiny“. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Obnovitelné zdroje se vybudovat nestihnou

Výsledky (řady) studií dena nejsou pro německou odbornou veřejnost ničím překvapivým. Energetici formulovali jednoznačné stanovisko již před lety: souběžná realizace programu odstoupení od jaderné energetiky dle dohody z roku 2000 a programu radikálního omezování emisí CO2 překračuje ekonomické a technologické možnosti německého energetického sektoru.


Scénář Scénář „Vzrůstající spotřeba elektřiny a prodloužení provozu jaderných elektráren“. Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Jinými slovy: ani průmyslová velmoc Německo nebude schopna financovat, investičně připravit, vybudovat a zprovoznit dostatečný počet nových obnovitelných zdrojů a „čistých“ uhelných a plynových elektráren jako náhradu za odstavení sedmnácti – v současné době provozovaných – jaderných reaktorů.

Dovoz elektřiny nebo uhelné elektrárny?

Znamená to, že v Německu budou výrobní kapacity chybět a bude muset elektřinu dovážet? Podle studií dena ano. Jak by mohl být tento problém řešen? Východiskem by bylo prodloužení provozu starších a „špinavějších“ fosilních elektráren s nižší účinností, což by znamenalo mj. zvýšené emise CO2 nebo-li problémy s dodržováním ambiciózních limitů a vyšší požadavky na nákup emisních povolenek, jejichž cena se ve svém důsledku promítne do ceny elektřiny pro koncové zákazníky.


Scénář „Vzrůstající spotřeba elektřiny a odstoupení od jaderné energetiky“. Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Dalším možným řešením je prodloužení provozu jaderných elektráren až o dvacet let, o kterém nyní uvažuje stávající pravicová vláda Angely Merkelové. Samozřejmě v mnohých sdělovacích prostředcích jsou tyto snahy o řešení komentovány nikoliv jako počin vypořádání se s objektivní fyzikální realitou, ale jako servilní postoj pravicové koalice k jaderné lobby.

„Zajištěný výkon“ energetických zdrojů  
Jaderná energie 93%
Hnědé uhlí 92%
Geotermální energie 90%
Přečerpávací vodní 90%
Biomasa 88%
Černé uhlí 86%
Kombinovaná výroba (plyn, ropa) 86%
Velké KVET (> 20 MW) 86%
Střední a malé KVET (> 50 kW < 20 MW) 86%
Malé a mikro KVET (< 50 kW) 78%
Spalovací turbíny 42%
Průtočné vodní 40%
Větrná energie 5 – 10%
Fotovoltaika 1%

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Kardinální problém německé elektroenergetiky spočívá v tom, že strůjci politiky odstoupení od jaderné energetiky a explozivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie nehodlají přiznat nepříjemnou pravdu o budoucím nedostatku zdrojů a s pomocí masmédií již celá léta ohlupují veřejnost environmentální propagandou. Navíc někteří z nich zřejmě dodnes pořádně nepochopili, co vlastně znamenají ony barevné omalovánky ve studiích dena a jaké z nich vyplývají technické důsledky. Natož aby přiznali, že německý program rozvoje obnovitelných zdrojů energie a obměny flotily uhelných a plynových elektráren s sebou nese gigantické ekonomické náklady, které velmi výrazně přispívají k vysoké ceně elektřiny v Německu a potažmo v celé Evropě.

Zajištěný versus instalovaný výkon

Tzv. „Zajištěný výkon“ elektráren je nutné odlišovat od instalovaného výkonu (jedná se o rozdílné veličiny). Čím více je zdroj provozně nespolehlivý a „nepředvídatelný“, tím je jeho zajištěný výkon nižší v procentuálním porovnání s instalovaným výkonem. Například u konvenčních zdrojů jsou v hodnotě zajištěného výkonu zohledněny ztráty výroby způsobené vlastní spotřebou a provozními odstávkami, u průtočných vodních elektráren ještě navíc možné snížení hladiny v období sucha nebo zamrznutí v zimě, u větrných a solárních elektráren možný vliv počasí, který je u těchto typů zdrojů velmi výrazný, mnohdy zcela rozhodující (fotovoltaika). Hodnoty zajištěného výkonu použité pro jednotlivé energetické zdroje v odkazované studii jsou uvedeny v předchozí tabulce.
Článek vyšel na blogu autora. Další články si můžete přečíst zde.  

Autor: Redakce Nazeleno.cz