Německo stojí v čele zemí usilujících o radikální snižování emisí CO2 a patří k největším výrobcům elektřiny z větrných a fotovoltaických elektráren. Přesto masivně buduje nové uhelné a plynové elektrárny. Proč?
Spolková energetická agentura (dena) v únoru aktualizovala studii, která se zabývá rozvojem elektroenergetiky do roku 2030. Z výsledků je patrné, že na Německo tvrdě dopadá politické rozhodnutí Schröderovy vlády SPD a Zelených z roku 2000 o odstoupení od jaderné energetiky.
„Německo nebude schopné zajistit dostatečný počet nových obnovitelných zdrojů a „čistých“ uhelných a plynových elektráren jako náhradu za odstavení jaderných reaktorů.“
ReklamaProgram odstavování jaderných elektráren
Je stále v platnosti a studie jej samozřejmě respektuje. Podle aktualizovaných informací bude poslední provozovanou německou jadernou elektrárnou „Kernkraftwerk Emsland“, která bude odstavena v průběhu roku 2023.
Program odstavování jaderných elektráren v Německu do roku 2025. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Program odstavování jaderných elektráren v Německu do roku 2025. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Program budování obnovitelných zdrojů energie
Je logické, že výkon odstavovaných jaderných elektráren musí být něčím nahrazen. Agentura dena samozřejmě reflektuje státní politiku rozvoje obnovitelných zdrojů energie, a proto „nakrmila“ matematické modely příslušnými daty ze Spolkového ministerstva životního prostředí, které předpokládá grandiózní rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rozsahu 3,7-násobku instalovaného výkonu v roce 2030 (102,8 GW) oproti roku 2005 (27,6 GW).
Program budování obnovitelných zdrojů energie v Německu do roku 2030. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Program výstavby uhelných a plynových elektráren
Zároveň s budováním obnovitelných zdrojů energie je nutné zajistit stabilitu elektrizační soustavy a spolehlivost dodávek elektřiny, což rezultuje ve výstavbu nových uhelných a plynových elektráren, určených především pro pološpickový a špičkový provoz v rámci denního diagramu zatížení. Dalším důležitým faktorem je realizovaná politika radikálního snižování emisí CO2, v jejímž důsledku jsou odstavovány staré fosilní zdroje a budovány nové „čistší“, které splňují náročné technické požadavky, především z hlediska celkové účinnosti tepelného cyklu a veškerých emisí.
Realizovaná výstavba popř. rekonstrukce uhelných a plynových elektráren v Německu s plánovaným zprovozněním do roku 2012. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Studie dena předkládá aktualizovaný seznam realizovaných projektů tzv. „kategorie A“ (tj. v současné době ve výstavbě). V únoru 2010 se celkem jednalo o 16 projektů s celkovým instalovaným výkonem 12,1 GW. Pro srovnání: jeden blok elektrárny Temelín odpovídá 1 GW.
Obnovitelné zdroje energie |
– Výkupní ceny elektřiny v ČR klesnou– Kolik platí za elektřinu domácnosti v EU?– Biomasa v ČR: Kolik vyrábíme elektřiny?– Německé větrníky komplikují situaci v ČR– Kolik čisté energie vyrábí Německo? |
Kde je problém aneb scénáře nevychází
Ačkoliv dena zadala jako jeden ze vstupů extrémně ambiciózní model rozvoje obnovitelných zdrojů energie dle podkladů ministerstva životního prostředí a zohlednila realizované projekty výstavby nových uhelných a plynových elektráren (kategorie A), včetně dalších plánovaných fosilních projektů s vysokou pravděpodobností realizace (kategorie B), byly ve scénářích v uvažovaném roce 2020 vyčísleny chybějící výrobní kapacity v následujícím rozsahu:
- scénář „Klesající spotřeba elektřiny“: – 10,6 GW;
- scénář „Konstantní spotřeba elektřiny“: – 14,2 GW.
Scénář „Klesající spotřeba elektřiny“. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Původní studie z dubna 2008 obsahovala více variant, především modely vzrůstající spotřeby elektřiny, které jsou podle osobního názoru autora realističtější (myšleno po doznění ekonomické krize) než modely klesající popř. stagnující spotřeby. V těchto modelech byly v uvažovaném roce 2020 vyčísleny chybějící výrobní kapacity v následujícím rozsahu:
- scénář „Vzrůstající spotřeba a prodloužení provozu jaderných el.“: – 4,5 GW;
- scénář „Vzrůstající spotřeba a odstoupení od jaderné energetiky“: – 21 GW.
Scénář „Konstantní spotřeba elektřiny“. Zdroj: Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Obnovitelné zdroje se vybudovat nestihnou
Výsledky (řady) studií dena nejsou pro německou odbornou veřejnost ničím překvapivým. Energetici formulovali jednoznačné stanovisko již před lety: souběžná realizace programu odstoupení od jaderné energetiky dle dohody z roku 2000 a programu radikálního omezování emisí CO2 překračuje ekonomické a technologické možnosti německého energetického sektoru.
Scénář Scénář „Vzrůstající spotřeba elektřiny a prodloužení provozu jaderných elektráren“. Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Jinými slovy: ani průmyslová velmoc Německo nebude schopna financovat, investičně připravit, vybudovat a zprovoznit dostatečný počet nových obnovitelných zdrojů a „čistých“ uhelných a plynových elektráren jako náhradu za odstavení sedmnácti – v současné době provozovaných – jaderných reaktorů.
Dovoz elektřiny nebo uhelné elektrárny?
Znamená to, že v Německu budou výrobní kapacity chybět a bude muset elektřinu dovážet? Podle studií dena ano. Jak by mohl být tento problém řešen? Východiskem by bylo prodloužení provozu starších a „špinavějších“ fosilních elektráren s nižší účinností, což by znamenalo mj. zvýšené emise CO2 nebo-li problémy s dodržováním ambiciózních limitů a vyšší požadavky na nákup emisních povolenek, jejichž cena se ve svém důsledku promítne do ceny elektřiny pro koncové zákazníky.
Scénář „Vzrůstající spotřeba elektřiny a odstoupení od jaderné energetiky“. Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Dalším možným řešením je prodloužení provozu jaderných elektráren až o dvacet let, o kterém nyní uvažuje stávající pravicová vláda Angely Merkelové. Samozřejmě v mnohých sdělovacích prostředcích jsou tyto snahy o řešení komentovány nikoliv jako počin vypořádání se s objektivní fyzikální realitou, ale jako servilní postoj pravicové koalice k jaderné lobby.
| „Zajištěný výkon“ energetických zdrojů | |
| Jaderná energie | 93% |
| Hnědé uhlí | 92% |
| Geotermální energie | 90% |
| Přečerpávací vodní | 90% |
| Biomasa | 88% |
| Černé uhlí | 86% |
| Kombinovaná výroba (plyn, ropa) | 86% |
| Velké KVET (> 20 MW) | 86% |
| Střední a malé KVET (> 50 kW < 20 MW) | 86% |
| Malé a mikro KVET (< 50 kW) | 78% |
| Spalovací turbíny | 42% |
| Průtočné vodní | 40% |
| Větrná energie | 5 – 10% |
| Fotovoltaika | 1% |
Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010 Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)
Kardinální problém německé elektroenergetiky spočívá v tom, že strůjci politiky odstoupení od jaderné energetiky a explozivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie nehodlají přiznat nepříjemnou pravdu o budoucím nedostatku zdrojů a s pomocí masmédií již celá léta ohlupují veřejnost environmentální propagandou. Navíc někteří z nich zřejmě dodnes pořádně nepochopili, co vlastně znamenají ony barevné omalovánky ve studiích dena a jaké z nich vyplývají technické důsledky. Natož aby přiznali, že německý program rozvoje obnovitelných zdrojů energie a obměny flotily uhelných a plynových elektráren s sebou nese gigantické ekonomické náklady, které velmi výrazně přispívají k vysoké ceně elektřiny v Německu a potažmo v celé Evropě.
Zajištěný versus instalovaný výkon |
| Tzv. „Zajištěný výkon“ elektráren je nutné odlišovat od instalovaného výkonu (jedná se o rozdílné veličiny). Čím více je zdroj provozně nespolehlivý a „nepředvídatelný“, tím je jeho zajištěný výkon nižší v procentuálním porovnání s instalovaným výkonem. Například u konvenčních zdrojů jsou v hodnotě zajištěného výkonu zohledněny ztráty výroby způsobené vlastní spotřebou a provozními odstávkami, u průtočných vodních elektráren ještě navíc možné snížení hladiny v období sucha nebo zamrznutí v zimě, u větrných a solárních elektráren možný vliv počasí, který je u těchto typů zdrojů velmi výrazný, mnohdy zcela rozhodující (fotovoltaika). Hodnoty zajištěného výkonu použité pro jednotlivé energetické zdroje v odkazované studii jsou uvedeny v předchozí tabulce. |
