Na počátku listopadu byla do provozu oficiálně uvedena první větev ruského plynovodu Nord Stream. Nové potrubí znamená pro středoevropské státy Evropské unie více energetické bezpečnosti.
Přibližně před rokem a půl sledoval v baltské zátoce Portovaja slavnostní svařování prvních trubek budoucího plynovodu Nord Stream sám ruský prezident Dmitrij Medveděv. V úterý 8. listopadu se společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou zúčastnil v Lubmene jeho slavnostního spuštění.
„Nord Stream znamená pro země Unie více energetické bezpečnosti ve smyslu diverzifikace tranzitu.“
ReklamaPodmořské potrubí v hodnotě 7,4 miliardy euro dokáže do Německa a dalších zemí přepravit ročně až 27,5 miliardy kubíků zemního plynu po přímé trase. Příští rok by měla být dokončena druhá větev, která přepravní kapacitu zdvojnásobí.
TÉMA: Energetika |
– Německo vývozcem elektřiny? Nesmysl!
|
Gazprom snižuje svou závislost
Projekt konsorcia Gazpromu a německých společností E.ON Ruhrgas a Wintershall přináší do evropského plynárenství několik změn. První se dotýká přímo ruského monopolu, který se může cítit více nezávislý na politických náladách Ukrajiny či Běloruska. Dosavadní soustava na přepravu plynu z Ruské federace do středoevropského regionu má maximální roční přepravní kapacitu 90 miliard kubíků přes síť slovenského přepravce „eustream“ a dalších 33 miliard kubíků přes polskou větev. Plná míra dodávky přes obě větve je však odkázána na funkčnost tranzitu na straně Ukrajiny a Běloruska.
Nord Stream posiluje energetickou bezpečnost středoevropských států EU. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Není tajemstvím, že Nord Stream je odpovědí Gazpromu na komplikované vztahy Moskvy s Kyjevem a Minskem. Pokud se říká, že Slovensko a další země unie jsou strategicky závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska, je také třeba zdůraznit, že plynulost ruských dodávek je existenčně odkázána na ochotu nebo neochotu ukrajinské a běloruské vlády plnit smluvní závazky.
Více energetické bezpečnosti pro Unii
Ve světle historie rusko-ukrajinských a rusko-běloruských plynárenských vztahů znamená Nord Stream jako přímá trasa pro země Unie více energetické bezpečnosti. Ne ve smyslu diverzifikace zdroje, ale diverzifikace tranzitu.
V roce 1992 ukrajinský premiér Fokin začal od Ruska požadovat platby za přepravený plyn v západních měnách. Ukrajinský prezident Kravčuk přidal hrozbu komplikací pro vývoz dílců pro plynovody a ropovody v případě, že se Moskva rozhodne zvyšovat ceny plynu. Za ostatní dvě desetiletí Rusko omezilo dodávky plynu Ukrajině pro špatnou platební disciplínu několikrát.
Gazprom pro nezaplacené účty zakročil podobně i vůči Bělorusku. Strany se snažily řešit nezaplacené účty barterový smlouvami nebo odpisy dluhu z tranzitních poplatků. Dodávky plynu pro Ukrajinu se na tři dny zcela zastavily v roce 2006. V té době Ukrajina dlužila Gazpromu 1,3 miliardy dolarů. Pro zvyšující se dluh (1,5 miliardy dolarů) hrozilo stopnutím dodávek i k 1. lednu 2008. Nejvážnější situace nastala 1. ledna 2009, kdy se hovořilo o “plynové krizi„.
Nord Stream dokáže v současné podobě nahradit více než pětinu maximální přepravní kapacity přes Ukrajinu a Bělorusko. Po dostavění druhé větve bude tento podíl přibližně 45 %. Z pohledu energetické bezpečnosti odběratelů v EU je to klíčový příspěvek, a to i za cenu technologicky daných vyšších provozních nákladů podmořského potrubí. Energetická bezpečnost však není zadarmo.
Nord Stream, Česká republika a Slovensko
V kontextu reverzního toku z České republiky je nový plynovod určitě příspěvkem k energetické bezpečnosti Slovenska. Přes Českou republiku vede nejkratší trasa, kterou by se plyn z Nord Stream mohl fyzicky dostat na Slovensko.
Z pohledu hospodářského zájmu Slovenska není odpověď jednoznačná. Zákonitě musí přijít k jistému poklesu výnosů z přepravy na straně slovenského přepravce „eustream“. Oficiální odhad firma zatím nevydala. Zda se její zisk v horizontu několika let sníží pouze o několik jednotek, nebo až desítek procent, to bude záviset na komplexnější změny smluvních vztahů v evropském plynárenském byznysu. Před výstavbou potrubí musely existovat určité minimální závazné rezervace kapacit ze strany hráčů na trhu, ale smluvní detaily jsou zpravidla předmětem obchodního tajemství.
Nord Stream je odpovědí Gazpromu na komplikované vztahy Moskvy s Kyjevem a Minskem. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Nejednoznačnost také souvisí s posílením energetické bezpečnosti. Slovenská akademie věd po skončení plynové krize z roku 2009 odhadla, že krácením dodávek plynu pro průmyslové odběratele přicházela ekonomika o 70–100 milionů euro denně ve formě hospodářských škod. Slovensko tak mohlo během krize přijít o 1,5 až dvě miliardy euro. V loňském roce vykázal přepravce „eustream“ zisk po zdanění ve výši téměř 190 milionů euro, z nichž zjednodušeně asi polovina putovala do státního rozpočtu.
Při jakémkoliv zvážení důsledků plynovodu Nord Stream pro Slovensko se nikdo nemůže vyhnout zásadnímu „pokud“; pokud již nyní k zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu (náhodou) nedojde, Nord Stream se Slovensku hospodářsky „nevyplatí“, ale pokud k zastavení přece jen dojde, z pohledu ekonomiky státu se nový baltský plynovod „vyplatí“ už i pro několik dní bez přerušení dodávek pro velké průmyslové odběratele.
Autorem je Michal Hudec, vydavatel portálu Energia.sk.
