Zemědělská půda ubývá: Stanou se pole ohroženým druhem?0

V České republice každý den nenávratně zmizí 15 ha zemědělské půdy – nejčastěji pod vrstvou betonu. Jaké jsou příčiny a rizika tohoto trendu? Co bude dál? Stanou se pole ohroženým druhem? Jak se k celé situaci postaví nová vláda?

15 hektarů – to je plocha, o kterou denně přichází zemědělský půdní fond v ČR. Tempo, jakým zemědělské plochy ubývají, se přitom v posledních deseti letech výrazně zvýšilo – zatímco v roce 2000 činil meziroční úbytek 0,04 %, v roce 2008 to již bylo 0,12 %. Mezi lety 2000 a 2008 tak ČR přišla o 195 km2 zemědělské půdy. Pro lepší představu dodejme, že se jedná o plochu přibližně 32 000 fotbalových hřišť. Čistý úbytek od roku 1990 do roku 2006 dosáhl rozlohy 537 km2 – to odpovídá ploše větší, než je rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích.

„Úbytek zemědělské půdy od roku 1990 do roku 2006 odpovídá ploše větší, než je rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích.“

Tyto obrovské plochy samozřejmě nemizí beze stopy. Jsou pouze odepsány ze zemědělského půdního fondu, protože je čeká přeměna – některé, zvláště ty v okrajových částech republiky, na pastviny nebo lesní půdu. Ty v atraktivnějších lokalitách jsou pak zastavovány. Tuny ornice jsou odváženy a na místě, kde donedávna rostla pšenice nebo řepka, vyrůstají sklady, domy, silnice, parkoviště. Například z 5 226 hektarů, které ubyly v roce 2007, bylo 15 % pro bytovou výstavbu, 23,7 % pro průmyslovou výstavbu, 25,5 % pro těžbu nerostů, 11,8 % pro dopravu a sítě. Pouhých 7,8 % bylo pro následné zalesnění.

Nedostatek zemědělské půdy

Jak uvádí Jiří Horák ze Společnosti pro ochranu půdy v ČR, pokud by tento trend pokračoval, mohli bychom se dopracovat k situaci, která je dnes např. v Číně. Stát, který nemá dostatek zemědělské půdy, přestane být soběstačný v řadě oblastí zemědělské výroby a je pak nucen kupovat a obdělávat zemědělskou půdu v jiných státech (v případě Číny v Africe), nebo dovážet potraviny ze zahraničí.

Problémem nedostatku půdy vhodné k obdělávání to však nekončí. Podle Petra Skleníčka z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity mohou být jedním z důsledků také povodně. Zatímco na území porostlém vegetací se 95 % srážek vsákne, na zastavěných betonových plochách dochází k minimálnímu vsaku a 90 % vody odteče. Již dnes přitom v České republice zabírají zcela zpevněné plochy (tedy plochy pokryté asfaltem, betonem nebo jiným nepropustným povrchem) plochu odpovídající velikosti Lucemburska.

Zemědělská půda v ČR ubývá, jedním z důvodů je zástavba atraktivních lokalit

Jak zástavba, tak liniové struktury silničních tahů ovlivňují také funkčnost krajiny jako celku. Krajina je liniemi fragmentována, rozdrobována na stále menší plošky, které jsou pro rostlinné a živočišné druhy těžce překonatelné. Zmenšování těchto plošek pod určitou hranici má vliv na schopnost dlouhodobého přežití organismů.  Zůstávají druhy tolerantní a hojné a krajina tak přichází nejen o své druhové bohatství, ale také o svůj specifický charakter a identitu. Také zemědělství je závislé na fungování celého ekosystému, zajišťujícího např. v podobě opylovačů služby, které jsou pro úspěšnou sklizeň klíčové.

Ochrana zemědělské půdy je nedostatečná

Půda je v České republice chráněna na základě zákonů o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního zákona, což je navíc podpořeno Evropskou úmluvou o krajině, kterou ratifikovala také ČR. Stávající zákony však dnes v praxi nezajišťují ochranu dostatečně.

Neproblematičtější je samotný zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten ukládá poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, které by měly činit stavbu na zelené louce nevýhodnou. Výše poplatků však zůstává stejná jako v roce 1992, kdy byl zákon vytvořen a díky inflaci je dnes velmi nízká (u půdy nejvyšší bonity je to průměrně 69 413 Kč/ha). Navíc je půda v České republice v porovnání se zbytkem Evropy velmi levná, takže stavba na místě dnešních polí se investorům vyplatí.

 
Ochrana zemědělské půdy není v ČR dostatečná

Stále se zrychlující tempo záborů půdy by tedy mohla zpomalit novela zákona, která by ukládala vyšší poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Takovou novelu se již snažily prosadit předchozí dvě vlády. První komplexní novelu představil v roce 2009 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. O prosazení novely zákona do letošních voleb se snažil také bývalý ministr Jan Dusík. Bohužel neúspěšně.

Novela, která padla pod stůl letos na jaře ve 2. čtení v poslanecké sněmovně, navrhovala až desetinásobné zvýšení odvodů za zábor těch nejkvalitnějších půd a trojnásobné zvýšení odvodů za zábor těch méně kvalitních. Kromě toho zjednodušovala proces vyjímání půdy na nezastavěných pozemcích uvnitř obcí, což mělo obcím usnadnit povolování nových domů tam, kde nebudou zasahovat do volné krajiny. Zaváděla také povinnost neohrožovat a nepoškozovat půdu a její funkce erozí a řešila kompetenci v oblasti kontroly hospodaření s půdou a ochrany půdy, kterou měla svěřit České inspekci životního prostředí.

Zemědělská půda: Co chystá nová vláda?

Novely se však snad v dohledné době dočkáme – snaha o účinnou ochranu půdy je jedním z bodů programového prohlášení nové vlády a mezi své priority zařadili ochranu půdy také ministr životního prostředí Pavel Drobil a ministr zemědělství Ivan Fuksa. Na počátek září je připravena schůzka obou ministrů, po které by měly být představeny záměry ohledně novely zákona. Podle tiskového oddělení ministerstva životního prostředí však půjde již v těchto dnech verze novely zákona č. 334/1992 Sb. připravená ministerstvem životního prostředí do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení.

Ochrana zemědělské půdy je prioritou nového ministra životního prostředí

Tato verze novely obsahuje jisté změny oproti novele připravené bývalým ministerstvem, její hlavní body jsou však opět ochrana proti erozi a před nepřiměřenými zábory. Jak uvedl ministr Drobil na tiskové konferenci, kde představil priority ministerstva, obrana proti nepřiměřeným záborům se dotkne nejen výstavby skladišť a průmyslových hal, ale také výstavby fotovoltaických elektráren. Právě jejich stavba tzv. na zelené louce je trnem v oku oběma ministrům a hodlají zemědělský půdní fond před tímto typem aktivit účinně bránit.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora