fbpx

Okénko Nazeleno: Čím budeme topit v roce 2020?0

Plyn, elektřina nebo snad biomasa? Jaká surovina je nejvýhodnější pro topení? A která z nich má největší budoucnost do dalších desetiletí? Přečtěte si zajímavý pohled odborníka na problematiku v novém seriálu jen na Nazeleno.cz.

V mé poradenské praxi patří otázka „čím topit?“ mezi nejfrekventovanější a dost mne trápí, že neumím dát nějakou jednoduchou odpověď. Například spousta klientů chce instalovat tepelné čerpadlo, existuje na něj totiž celkem výhodný tarif. Já se ale obávám, aby to nedopadlo jako s přímotopy, které původně lákaly zákazníky na nízké ceny, které se ovšem v průběhu několika let podstatně zvedly. U tepelného čerpadla, za které jsme dali nějakých 150 000 Kč by to bylo, mírně řečeno, dost nepříjemné.

„Výhodné tarify pro tepelná čerpadla jsou sice lákavé, ale bojím se, aby se neopakovala situace s přímotopy.“

Reklama

Podívejme se tedy blíže na jednotlivé možnosti a zkusme udělat nějaké odhady. Myslím, že v tomto století bude jednou z nejpodstatnějších věcí otázka produkce skleníkových plynů (speciálně CO2 a CH4 ), což určitě bude mít na naši otázku významný vliv.

1. Menší spotřeba

Jednou věcí jsem si celkem jist, rozhodně budeme topit podstatně méně! Vzhledem k zpřísňování norem pro tepelnou ochranu budov a k vývoji v oblasti tepelně-izolačních materiálů a okenního zasklení si myslím, že dojde ke značnému poklesu spotřeby energie na vytápění. Tím, že klesne spotřeba, se také otevřou větší možnosti pro pasivní využití solární energie i pro některé moderní vytápěcí systémy, jako jsou kondenzační kotle či tepelná čerpadla.

2. Zemní plyn nebude nejlevnější

Zemní plyn je dnes velmi oblíbené palivo, v nedávné minulosti se plyn zavedl i do malých vesnic. Současný růst cen ale naznačuje, že to rozhodně už nikdy nebude palivo levné. Základní výhoda plynu je jeho relativní dostatek a také to, že ze všech fosilních paliv produkuje nejméně CO2. Plyn také umožňuje kombinovat výrobu tepla a elektřiny (kogenerace) i ve velmi malých kogeneračních jednotkách (pro rodinný domek).

Pokud by se vývoj ubíral tímto směrem, tak by se dosáhlo výrazného snížení emisí CO2 prostě tím, že by ubylo klasických kondenzačních tepelných elektráren, které vypouští 2/3 energie z paliva jako odpadní teplo. Zemní plyn se bude pochopitelně využívat i v elektrárnách s paroplynovým cyklem, které mají účinnost přes 50% a při kombinované výrobě tepla a elektřiny (zde je účinnost až 90%).

Čím budeme topit v roce 2020?

3. Kde brát elektřinu?

Elektřina – to je velká neznámá. Používat elektřinu vyrobenou v kondenzačních tepelných elektrárnách na vytápění je „termodynamické barbarství“. Pokud ale budou existovat jaderné elektrárny a tím i přebytky mimošpičkové elektřiny, tak je například akumulační elektrické vytápění akceptovatelným řešením (rozhodně lepší než používat noční přebytky k osvětlování dálnic). Myslím si ale, že elektřina se bude používat spíše na pohon tepelných čerpadel, leccos již tomu nasvědčuje.

V České republice vypadají možnosti využití elektřiny pro vytápění zatím celkem optimisticky. Pokud dojde k výše zmíněnému snížení energetické spotřeby domů a bude-li pokračovat vývoj směrem k účinnějším kompresorům u tepelných čerpadel, tak to může být z hlediska snižování emisí CO2 celkem příznivé. Pokud by se ale vývoj ubíral spíše směrem k využití plynu (a nikoli jaderné energie) pro výrobu elektřiny, tak by přebytky prakticky neexistovaly a nebyly by ani levné tarify pro vytápění .

4. Alternativní zdroje

Solární energie ze své povahy je pouze doplňkový zdroj (nepočítáme-li s velkými systémy pro celoroční ukládání tepla). Myslím, že žádné zásadní změny se asi nedají očekávat a v našich podmínkách se budou aktivní solární systémy (kolektory) používat převážně na ohřev vody. Velký potenciál pro snížení spotřeby energie v domech má pasivní využití solární energie a zde bych si troufl předvídat zajímavý vývoj.

5. Biomasa zapojená do kombinace

Biomasa (dřevo, brikety, pelety) – zde došlo v poslední době k pozitivnímu vývoji, kdy si firmy uvědomily, že v nových domech se prostě nedají jejich 20kW kotle provozovat a začaly k nim nabízet akumulační nádrže. Osobně považuji za výhodnou kombinaci kotel na dřevo + nádrž + elektrické akumulační vytápění (jako doplněk).

Ještě elegantnější možností je spalování pelet, které lze lisovat jak ze dřeva, tak i z odpadů nebo z cíleně pěstované biomasy. Navíc je s peletovými hořáky možné vyrábět podstatně menší a lépe regulovatelné kotle. Když by se začala pěstovat rychle rostoucí biomasa na nevyužité zemědělské půdě a s použitím štědrých zemědělských dotací, výsledky by mohly být zajímavé. Otázkou ale zůstává, jak dlouho ještě budou nějaké zemědělské dotace a zda bude dost nevyužívané půdy.

6. Uhlí není mrtvé!

Uhlí – jakkoliv pokládám spalování hnědého uhlí za barbarské (emise SO2), musím přiznat, že dnes nabízené automatické kotle ( například kotel Ekoefekt) produkují podstatně méně emisí než kotle klasické a dají se lépe regulovat. Radost z toho nemám, nicméně vypadá to, že toto palivo ještě nějakou dobu přežije, zvláště pokud by se „prolomily“ současně platné těžební limity.

Elektřina a vytápění – jaké je ideální řešení?

Pokud bych měl říci, co považuji pro 21. století za nejperspektivnější (co bych si sám udělal, kdybych stavěl dům), preferoval bych nízkoenergetické nebo pasivní domy, tj. domy  s nadstandardní tepelnou izolací a vysokým využitím pasivních solárních zisků, v nichž se zbývající (velmi malá) potřeba tepla kryje tepelným čerpadlem nebo kotlem či kachlovými kamny na dřevo .

Karel Murtinger Autor má bohaté zkušenosti v oblastech úspor energií a obnovitelných zdrojů. Působí jako lektor a pedagog. Na kontě má řadu odborných a populárně naučných publikací z oblasti obnovitelných zdrojů. S jeho pracemi se můžete setkat také na Nazeleno.cz – např. seriál Solární energie.

 

 

 

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz