fbpx

5 iluzí o obnovitelných zdrojích – jsou opravdu čisté?0

Obnovitelné zdroje energie se těší velké politické i obecné podpoře. Jejich zapojení do energetického mixu je z dlouhodobého hlediska asi nezbytné, nicméně jsou argumenty na jejich podporu pravdivé? Jsou opravdu alternativní zdroje levné a čisté?

V prvním díle rozsáhlejšího komentáře o obnovitelných zdrojích jsme se zabývali dvěma tématy, zda jsou obnovitelné zdroje energie opravdu nevyčerpatelné a snadno dostupné. Dnes si trochu podrobněji rozebereme tvrzení o čistotě a nízké ceně.

5 iluzí o obnovitelných zdrojích

  • Jsou nevyčerpatelné

    Jsou snadno dostupné

    Jsou čisté

    Jsou levné

    V budoucnu nahradí stávají energetické zdroje

Iluze třetí: obnovitelné zdroje energie jsou čisté

Co je na tomto tvrzení iluzorního? Slunce, vítr, voda, biomasa, zemské teplo snad znečišťují životní prostředí?

Reklama

Problém je v měřítku. Pokud budeme chtít v obnovitelných zdrojích skutečně vyrábět významná množství energie, skončí romantické období miniaturních jednotek na střechách, v zahrádkách rodinných domů a jednotlivých malých výroben (někdy) nepozorovatelně zasazených do krajiny. Naopak, začne období velkoplošného nasazení všech typů zdrojů a samozřejmě rovněž velkoprůmyslová výroba energetických zařízení. Zcela nevyhnutelně se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky, respektive dopady na životní prostředí.

Jaderná elektrárna Brunsbüttel 806 MWe, Šlesvicko-Holštýnsko.
Jaderná elektrárna Brunsbüttel 806 MWe, Šlesvicko-Holštýnsko. Zdroj: Vattenfall AG

Jenom v obecné rovině připomínám nejznámější fakta:

  • Pro výrobu fotovoltaických článků je potřeba velké množství vysoce čistého křemíku, germania, nejrůznějších sloučenin a polymerů všeho druhu, které jsou vyráběny a zušlechťovány s využitím celého spektra metalurgických a chemických technologií.
  • Větrné parky obtěžují obyvatelstvo hlukem a stroboskopickým efektem
  • Pro pěstování gigantických množství biomasy by bylo nutné používat značné množství dusíkatých hnojiv a svážet biomasu do výroben ze širokého okolí dopravními prostředky spalujícími fosilní paliva. Rovněž tak v bioplynových stanicích by bylo nutné koncentrovat ohromná množství biologického materiálu, např. kejdy hospodářských zvířat. 
  • Při vrtání vrtů geotermálních elektráren může docházet k vzniku lokálních zemětřesení s magnitudou 2–4 stupně Richterovy stupnice a za jejich provozu unikají z vrtů nejrůznější plyny, především kysličník uhličitý a sirovodík. Nehledě na to, že voda v geotermálních vrtech obvykle obsahuje téměř celou periodickou tabulku prvků. 
  • Energeticky významná vodní díla vyžadují zábor velkých území a přesuny obyvatelstva. Stačí pouze připomenout například čínskou superpřehradu Tři soutěsky, která si vyžádá přesídlení přibližně 5 milionů lidí. To vše za výkon odpovídající devítinásobku dnešního Temelína.

V poslední době je rovněž velmi akcentována problematika emisí skleníkových plynů, především emisí CO2. Zajímavý průřezový materiál z několika studií analyzujících celý „životního cyklus“ energetických surovin a technologií si v roce 2006 nechala zpracovat britská vláda (The Energy Challenge, str. 117/218). Studie zohlednily z pohledu emisí CO2 veškeré vstupní suroviny a jejich technologické zpracování na stavební a konstrukční materiály potřebné pro výstavbu energetických zdrojů, dále materiály a technologie potřebné pro zpracování vlastní energetické suroviny (např. uhlí, jaderné palivo atd.) a konečně i konkrétní technologie pro výrobu energie.

Tepelná elektrárna Reuter West 2x300 MWe v Berlíně (Siemensstadt)
Tepelná elektrárna Reuter West 2×300 MWe v Berlíně (Siemensstadt) Zdroj: Vattenfall AG

Se zveřejněnými výsledky se někteří propagátoři obnovitelných zdrojů energie dodnes zcela nevyrovnali. Podle těchto studií totiž vykazují nejnižší emise CO2 za celou životnost energetických surovin jaderné elektrárny. Odpůrci jaderné energetiky totiž posledních dvacet let tvrdili, že jaderné elektrárny sice neemitují žádný CO2 v průběhu vlastního procesu výroby energie, avšak nepřímo emitují enormní množství CO2, protože pro výstavbu elektráren a těžbu a následnou úpravu uranové rudy na jaderné palivo je potřeba značné množství betonu, oceli, plastů a energie vůbec, takže rovněž i z pohledu emisí CO2 jsou značně neekologické.

Skutečnost je taková, že vzhledem k opravdu gigantické výrobě elektřiny emitují jaderné elektrárny nejmenší množství CO2 na vyrobenou kWh. Neboli jaderná elektrárna z tohoto hlediska převálcuje všechny zdroje, které jsou v dnešní době mediálně nazývány jako „nízkoemisní“ či „ekologické“.

Žádný energetický zdroj není zcela čistý a bez negativních vlivů na životní prostředí, zvláště pokud je nasazen v masivním měřítku a vyhodnocujeme-li také nepřímé dopady. Obnovitelné zdroje energie nejsou z tohoto hlediska žádnou výjimkou.

Iluze čtvrtá: obnovitelné zdroje energie jsou levné

Co je na tomto tvrzení iluzorního? Vždyť přece slunce svítí, vítr fouká, voda teče a zemské jádro hřeje skutečně zadarmo.

Tady doporučuji poněkud kritičtěji rozeznávat zbožné přání environmentálních propagandistů od reality. Vycházejme z reálného „úřednického“ příkladu. Pokud se omezíme výhradně na českou kotlinu a výrobu elektřiny a nahlédneme do cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2007, zjistíme aktuální výkupní ceny elektřiny a „zelené bonusy“ pro jednotlivé obnovitelné zdroje energie v následující výši:

   Obnovitelný zdroj energie  
    Výkupní cena elektřiny    
[Kč/MWh]
    Zelený bonus   
[Kč/MWh]
Vodní elektrárny (MVE)
2 600
1 400
Spalování biomasy
(kategorie O1)
4 210
2 930
Spalování bioplynu
3 900
2 620
Větrné elektrárny
2 460
1 870
Geotermální elektrárny
4 500
3 370
Fotovoltaické elektrárny
13 460
12 650

Nechci podrobně rozebírat ekonomické, respektive mimoekonomické aspekty cen jednotlivých zdrojů. Pouze bych chtěl vidět obličeje spotřebitelů, kdyby skutečně museli platit dodavatelům elektřiny například ceny odpovídající průměru výkupních cen výše uvedeného energetického mixu. Zvláště případ fotovoltaiky je až tragický. Je naprosto zřejmé, že stávající struktura výkupních cen elektrické energie z obnovitelných zdrojů je nastavena politickým rozhodnutím tak, aby byl podpořen jejich rozvoj, a to s vizí výrazného budoucího navýšení jejich energetické produkce a předpokládaným následným snížením cen produkované energie. Dočkejme tedy času, kdy budeme zaplaveni levnou ekologickou elektřinou…

Podle mého soudu lze rovněž i v případě obnovitelných zdrojů předpokládat vývoj, kdy vzrůstající výroba v obnovitelných zdrojích bude vyvolávat vyšší poptávku po odpovídajících energetických surovinách, což bude zároveň znamenat růst jejich cen. Například se vzrůstajícím výkonem lokálních jednotek na zpracování biomasy v Německu pozvolně ale jistě roste cena lesní štěpky.

Graf: Vývoj cen lesní štěpky v Německu od 1/2005 do 3/2008 (ceny v Euro/t; šedá: průměrná cena)

Graf: Vývoj cen lesní štěpky v Německu od 1/2005 do 3/2008

Pokud se obnovitelné zdroje energie mají v budoucnu stát skutečně významným a „ekonomicky rovnoprávným“ zdrojem (tzn. bez přímých či nepřímých dotací), budou muset bezesporu obstát v ekonomické konkurenci fosilních a jaderných zdrojů. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že tomu zatím takto rozhodně není. V současné době je schopna částečně ekonomicky konkurovat pouze „velká“ vodní energetika, a to pouze v určitých lokalitách.

Vodní elektrárna Grand Coulee Dam 6809 MWe
Vodní elektrárna Grand Coulee Dam 6809 MWe, (stát Washington, USA) Zdroj: Wikipedia (DE)

Nakonec pro dokreslení reálné situace příklad jednoho reálného českého projektu. Předpokládané náklady na již zmiňovanou plánovanou geotermální elektrárnu v Litoměřicích o výkonu 55 MWt činí 1 miliardu a 111 milionů korun. Litoměřická radnice ve svých finančních analýzách spoléhá na výraznou finanční pomoc z evropského operačního programu pro životní prostředí. Pokud budou požadované prostředky zkráceny, lze očekávat výrazné zpomalení realizace projektu.

Obnovitelné zdroje v současné době rozhodně nejsou levné, naopak jsou masivně ekonomicky podporovány prostřednictvím vysokých garantovaných výkupních cen energie. Rovněž tak předpoklad budoucího snižování cen vyráběné energie z obnovitelných zdrojů je značně diskutabilní vzhledem k nasazování investičně náročných energetických technologií.

Pokračování příště:

Iluze pátá: obnovitelné zdroje energie v budoucnu nahradí stávající energetické zdroje

(Další články na téma Energie lze nalézt na blogu autora).

Autor: Redakce Nazeleno.cz