fbpx

Freegani: Jíme jídlo z popelnic, nechceme konzum0

Slyšeli jste už o freeganech? Lidech, kteří si jídlo pěstují nebo vybírají z kontejnerů? Nejde o bezdomovce, ale alternativně žijící jedince, kteří nechtějí podporovat současný konzumní svět. A že se v kontejnerech dá najít i jídlo nezávadné? Podívejte se na VIDEO!

Ovoce, zelenina, sýry, mléčné výrobky… Přemýšleli jste někdy nad tím, kam ze supermarketů směřují potraviny, které se neprodají? Co se děje se zbožím, které má třeba jen malé kosmetické vady, díky kterým je neprodejné?

„Freegany jen tak neuvidíme tlačit koš s nákupem v supermarketu, ale třeba na zahradě okopávat záhony zeleniny a sbírat sklizeň ovoce.“

Většina z nás jde do obchodu spíše bezmyšlenkově, podle kvality a ceny vybere to, co potřebuje a takovou pravidelnou týdenní výpravu uzavře naskládáním nákupu do lednice. Jsou mezi námi ale tací, kterým obrovský spotřební kolotoč nesedí a vidí v něm řadu nedostatků a chyb.

Reklama

TÉMA: Alternativní životní styl

– Ekologické prací prostředky: Vyperou? 

– Ekologické zemědělství v ČR

– Biooblečení bez chemie  

– Ekzém, alergie a šetrné oblečení

Říkají si freegani. Jde o lidi, kteří vyznávají alternativní způsob života a minimální účast na konvenčním ekonomickém systému. Vadí jim negativní dopady obrovské produkce spotřebního zboží a tak žijí způsobem, který ho bojkotuje. Jak?

Kdo jsou freegani?

Sám název „freegan“ ledacos napoví. Je totiž složen ze dvou slov – free vegan. Vegani jsou lidé, kteří nekupují výrobky živočišného původu, ani výrobky testované na zvířatech.  Freegani (for free – zadarmo) jdou ještě dál. Jsou přesvědčeni o tom, že masová produkce založená na zisku, ničí Zemi (např. devastace deštných pralesů, znečišťování vzduchu), zneužívá lidi (dětská práce) a vůbec se negativně podepisuje na celém našem životě. A tak se snaží si jídlo nekupovat v běžných obchodech, ale pěstují si ho anebo získávají jinak.

V supermarketu freegany nepotkáte
V supermarketu freegany nepotkáte. Zdroj: http://www.thinkstockphotos.com

Smysl freeganství přibližuje freeganka a právnička v neziskové organizaci Zuzana Candigliota: „Freeganství znásobuje výhody veganství, neboť finančně nepodporuje systém. Každá nakoupená potravina totiž musela být někde vypěstována, třeba za použití agresivních a škodlivých chemikálií, pak musela být přepravena – někdy i z jiné strany světa, což je zbytečná ekologická zátěž – a někde skladována, případně propagována pomocí zbytečně vytištěných letáků, reklam apod.“

Zásadním bodem v odlišnosti přístupu je tedy to, jak se k tomuto systému člověk postaví. Freegani v tom mají jasno. „Pokud člověk za tuto potravinu zaplatí, tak podpoří tento systém a jeho další fungování. Pokud člověk tuto potravinu najde a vezme si ji zadarmo, tak nic takového nepodpoří,“ vysvětluje Candigliota.

VIDEO: Podívejte se, jak žijí freegani a co se děje s potravinami, které se neprodají

Freeganský způsob obživy: Vypěstuj si nebo najdi

Freegany asi jen tak neuvidíme tlačit koš s nákupem v supermarketu, ale třeba na zahradě okopávat záhony zeleniny a sbírat sklizeň ovoce. Dokážou si ale všechno, co freegani zkonzumují, opatřit pouze pěstováním?

Kromě nejpřirozenějšího přístupu, kdy si člověk vypěstuje potraviny sám a ví, co jí, jsou zdrojem jídla freeganů pochopitelně popelnice. Nikoliv však zapáchající popelnice směsného odpadu, které stojí někde u paneláku, ale většinou kontejnery u obchodů, které obsahují zrovna vyhozené potraviny,“ popisuje způsob obživy freeganka Candigliota.

Překvapuje vás, že z kontejnerů u nás jídlo bere i někdo jiný, než jen lidé bez domova žijící na ulicích? Dokážete si představit, že byste se místo na nákup do supermarketu, vypravili za supermarket na průzkum kontejnerů?

Kontejner místo obchodu

Nepochybně nás v tomhle případě ovládá pocit, že pokud se už potravinové výrobky dostanou do kontejneru, jde vždy o skutečně zkažené či nějakým způsobem závadné kusy. Podle freeganů to tak ale zdaleka vždy není.

Potraviny často nejsou vyhozeny proto, že by byly nepoživatelné, ale např. obchod dostal nové zboží, tak se staršího zboží, které už je lehce povadlé, musí zbavit. Obchody také vyhazují ovoce, které je z jedné strany potlučené, nebo třeba brambory, které jsou pro běžného spotřebitele příliš malé nebo velké nebo „ošklivé“. Dokonce se vyhazují banány, které jsou žluté s menšími hnědými skvrnami – co na tom, že to je známka zralého banánu, když spotřebitelé chtějí banány nazelenalé, protože jsou hezčí,“ říká Candigliota.

Kolik neprodaného zboží skončí v kontejnerech?
Kolik neprodaného zboží skončí v kontejnerech? Zdroj: http://www.sxc.hu/

Jídlo z kontejneru: Co na to obchodníci?

Chovají se skutečně supermarkety tak neekonomicky, že objednávají více zboží, než dokážou prodat? Podle Simony Caidlerové ze společnosti AHOLD Czech Republic, a.s. je snahou prodejen objednávat takové množství potravin, které bude možno prodat, třeba i díky slevě před blížícím se datem použitelnosti či minimální trvanlivosti.

Pokud se však zboží do doby použitelnosti nebo minimální trvanlivosti neprodá nebo je nějakým způsobem poškozeno, je vyřazeno z prodeje. Výrobky poškozené a výrobky po uplynutí data použitelnosti jsou likvidovány, výrobky s prošlým datem minimální spotřeby poskytujeme neziskovým organizacím,“ uvádí Caidlerová.

Slovníček: Datum použitelnosti a minimální trvanlivosti

S datem použitelnosti se na výrobku setkáte asi takto „Spotřebujte do …“. Datum se uvádí v předepsaném pořadí – den, měsíc a popř. rok. Datum použitelnosti se používá pro potraviny, které rychle podléhají zkáze (jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež či výrobky studené kuchyně – lahůdky atp.). Potraviny s prošlým datem použitelnosti se považují za zdravotně závadné a nesmí se v žádném případě dále uvádět do oběhu.

Datum minimální trvanlivosti (DMT) se uvádí na trvanlivých potravinách, jako jsou např. konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny apod. Vyjádřeno je slovy „Minimální trvanlivost do…“. A opět následuje uvedení dne, měsíce a roku. Tyto potraviny se mohou prodávat po uplynutí DMT, pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleny od ostatního zboží. Musí u nich být umístěno oznámení, že se jedná o potraviny s prošlým DMT.

Na výrobky dáme slevu a prodáme

Ani na regálech v obchodech řetězce Tesco Stores ČR a. s. nezůstává podle mluvčí Evy Karasové nějak významné množství zboží. To se navíc několik dnů před vypršením data použitelnosti či minimální trvanlivosti zařadí se slevou k odprodeji.

Pokud toto zboží není v rámci slevy prodáno, podléhá přísným předpisům a je následně zlikvidováno. Na každý odpis, který je ukládán do veřejně nepřístupných speciálních kontejnerů, je vypracován záznam o likvidaci. Jelikož se jedná o zanedbatelné množství potravin, neposkytujeme je třetím osobám,“ informuje o postupu supermarketu Karasová. Na otázku jaké množství potravin v kontejnerech končí, se nám ale odpověď vypátrat nepodařilo.

Datum použitelnosti najdeme na rybách, mléčných výrobcích, lahůdkách apod
Datum použitelnosti najdeme na rybách, mléčných výrobcích, lahůdkách apod. Zdroj: http://www.sxc.hu/

Vyhozené potraviny v zamčených kontejnerech

Pro freegany, kteří odmítají výrobky nabízené obchodními řetězci kupovat, jsou právě tyto kontejnery jedním ze zásadních zdrojů potravin. Kontejnery supermarketů podle nich mnohdy ukrývají „skvosty“, které freegani dokážou ještě výborně zužitkovat. Napadá vás otázka, zdali takovéto získávání potravin není trestné? Podle právničky a freeganky Zuzany Candiglioty vybírání vyhozených věcí z kontejnerů rozhodně trestné není. Teoreticky by to mohlo být upraveno obecní vyhláškou v rámci tzv. ochrany veřejného pořádku, ale je otázka, zda by taková úprava nebyla protiústavní.

Značnou komplikací pro freegany je v poslední době přístup obchodníků, kteří své kontejnery začali zamykat, oplocovat, příp. používají tzv. lisovací kontejnery. Bohatý zdroj obživy nejen freeganů, ale i bezdomovců či chudších seniorů se tak stává nepřístupným.

Autor: Jana Poncarová