fbpx

Jak jsme na tom s vypouštěním emisí?0

Kolik emisí vypouštíme každý rok do vzduchu? Jak jsme na tom ve srovnání s ostatními státy? Daří se snižovat množství oxidu uhličitého?

Na hospodářské oživení čekali všichni. Povedlo se. Opětovné nastartování průmyslu v Evropské unii s sebou ovšem přineslo nárůst emisí, a to v průměru o 3,25 %. V České republice bylo loni do vzduchu vypuštěno na 75,6 milionů tun emisí. I přesto se Česká republika vešla do limitu, který je pro roky 2008–2012 stanoven na 86,8 milionů tun emisí. Pro srovnání, v roce 2008 u nás bylo do ovzduší vypuštěno na 80,4 milionů tun a v roce 2009 cca 73,8 milionů tun emisí.

„Emisní limit pro ČR je 86,8 milionů tun emisí ročně.“

Reklama

Mezi největší znečišťovatele v EU patří Německo, které v roce 2010 do vzduchu vypustilo přes 454,7 milionů tun emisí. Následuje ho Velká Británie s 237,4 miliony tun emisí. Na třetím místě se umístila Itálie, která v roce 2010 „obohatila“ ovzduší o 191,5 milionů tun zplodin. V pomyslném žebříčku evropských znečišťovatelů se Česká republika umístila na sedmém místě.

Objem vypouštěných emisí v EU může negativně ovlivnit rozhodnutí Německa odstavit jaderné reaktory po havárii v japonské Fukušimě. Podle odhadů by mohlo dojít k nárůstu emisí o 370 milionů tun do roku 2020.

Emise a oxid uhličitý

– Emisní povolenky: O co jde?

– Růst emisí CO2 zpomaluje

– Skype vs. Facebook a emise

– Emisní povolenky paralyzovány

– Skleníkové plyny: Není jen CO2

Snižování emisí v EU: O 20–30 % do roku 2010

Záměre EU je ovšem postupné snižování vypouštěných emisí skleníkových plynů, což se zatím víceméně daří a jednotlivé státy se snaží dodržovat stanovené emisní limity. Do roku 2020 si EU dala za cíl snížit emise o 20 %, v současné době se ovšem jedná o navýšení tohoto závazku na ambiciózních 30 %. V roce 2050 by chtěl Evropský parlament snížit emise v EU dokonce až o 95 %.

Cíle jsou to určitě chvályhodné. Nicméně otázkou je, jak jich dosáhnout. Hlavním nástrojem boje proti emisím se stalo obchodování s emisními povolenkami. Zjednodušeně řečeno, Evropská komise každému státu přidělí určitý počet skleníkových plynů, které může do vzduchu vypustit. Stát je pak přerozdělí mezi společnosti, jež emise produkují (elektrárny, továrny apod.), a pokud do vzduchu vypustí méně oxidu uhličitého, mohou se zbývajícími emisními povolenkami volně obchodovat a prodávat je (průměrná cena povolenky je asi 350 korun).

Přehled emisních povolenek v EU 2008–2012

Stát
Celkový limit (Mt/rok)
1. Německo
453,1
2. Velká Británie
246,2
3. Polsko
208,5
4. Itálie
195,8
5. Španělsko
152,3
6. Francie
132,8
7. Rumunsko
97,6
8. Česká republika
86,8
9. Nizozemí
85,8
10. Řecko
69,1
11. Belgie
58,5
12. Portugalsko
37,9
13. Finsko
37,6
14. Slovensko
30,9
15. Rakousko
30,7
16. Maďarsko
26,9
17. Dánsko
24,5
18. Švédsko
22,8
19. Irsko
21,2
20. Estonsko
12,7
21. Litva
8,8
22. Slovinsko
8,3
23. Kypr
6,5
24. Lotyšsko
3,3
25. Lucembursko
2,7

Dalšími kroky, které mají přispět ke snižování emisí, patří zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů. O to se Česká republika snažila například prostřednictvím dotačního programu Zelená úsporám, který je ovšem v současné době pozastaven. V programu Zelená úsporám mohly domácnosti požádat o dotaci na zateplení fasády nebo výměnu starého kotle za ekologickou variantu. Financován byl převážně z prodeje emisních povolenek Japonsku a Rakousku.

Emisní povolenky v roce 2013

Výše popsaný mechanismus přerozdělování emisních povolenek, kde měla hlavní slovo Evropská komise, se má změnit v roce 2013. Některým státům se totiž současný systém nelíbil. Například Polsko a Estonsko si na přidělování povolenek Evropskou komisí stěžovaly (Polsku vadilo, že v roce 2006 dostalo jen 73 % slibovaných povolenek) a v září 2009 jim dal Evropský soudní dvůr v Lucemburku za pravdu.

Růst emisí oxidu uhličitého zpomaluje
Růst emisí oxidu uhličitého zpomaluje

Podle rozhodnutí Evropské komise, které přijala koncem dubna letošního roku, bude větší část povolenek stále přidělována zdarma (asi 75 %), nicméně zbytek si budou muset producenti nakupovat v aukci.

Jak jsme bojovali proti oxidu siřičitému

Vraťme se ale zpět do České republiky. Oproti stavu v roce 1989 se ovzduší v tuzemsku zásadně zlepšilo. Počátkem 90. let minulého století nebyl strašákem oxid uhličitý, proti kterému bojujeme dnes, ale především oxid siřičitý a polycyklické aromatické uhlovodíky. Nebezpečné emise tehdy mnohonásobně překročovaly povolené limity.

V roce 1991 byl přijat zákon o ochraně ovzduší a limity pro oxid siřičitý, oxid uhelnatý a prach se zvýšily. Nevhodné látky vypouštěné do vzduchu musely eliminovat také elektrárenské společnosti. ČEZ v této době začal do svých uhelných elektráren instalovat tzv. odlučovače popílku a odsiřovací jednotky, které snížily množství vypouštěných emisí.

Povedlo se. Zatímco v roce 1989 bylo do vzduchu vypuštěno přes 1 850 milionů tun oxidu siřičitého, v roce 2007 to bylo 216 000 tun. Povede se nám stejně zatočit i s oxidem uhličitým?

Budeme mít zákon o emisích?

Do boje s emisemi nepromlouvá pouze Evropská unie, ale pochopitelně různé neziskové a ekologické iniciativy. Jednu z nich nedávno představilo Hnutí DUHA. Nese název Velká výzva a jejím cílem je po britském vzoru prosadit nový rámcový zákon, který by podnítil investice do moderních technologií nebo zateplování domů. Motivací k prosazení tohoto zákona nejsou jen úspory emisí, ale také peněz, které rodiny ušetří po zateplení domu.

Z nového zákona by měl pro Českou republiku vyplynout závazek snížit objem vypuštěných skleníkových plynů o 2 % každý rok. Toto číslo není náhodně zvolené. „Vše je postaveno na racionálním propočtu a závazcích ČR v rámci Evropské unie,“ říká Magda Koutská, tisková mluvčí Hnutí DUHA.

Hnutí DUHA navrhuje snižovat emise o 2 % každý rok
Hnutí DUHA navrhuje snižovat emise o 2 % každý rok

EU jako cíl své klimatické politiky stanovila zadržení růstu teplot na 2 °C do roku 2050 oproti úrovni před průmyslovou revolucí. Nezávislá Pačesova komise uvádí, že pokud potřebné snížení emisí rozpočteme mezi jednotlivé země, pro Českou republiku z toho vyplývá nutnost snížit exhalace o 66–93 %. Proto navrhujeme v zákoně pracovat se střední hodnotou tohoto rozpětí, tj. s 80% redukcí emisí, a rozvrhnout je do 40 následujících let,“ vysvětluje Koutská.

Velkou výzvu v současné době podporují dvě parlamentní strany – Věci veřejné a ČSSD. Od nového zákona, který je připravován ve spolupráci s Ekologickým právním servisem, si Hnutí DUHA slibuje nejen snížení emisí, ale také posílení ekonomiky nebo osekání účtů za energie domácnostem. Jakými konkrétními kroky chtějí těchto cílů dosáhnout, však zatím zřejmé není.

Autor: Jana Poncarová