Na dvou místech v Praze můžete až do poloviny prosince navštívit výstavu Zelená architektura. Rozsáhlá expozice věnovaná ekologicky orientovanému stavitelství nabízí vedle průřezu aktuální českou tvorbou také letmý pohled za hranice naší země i času.
Dobré české bydlení
Těžiště expozice nazvané Zelená architektura.cz s podtitulem Architektura – krajina – udržitelný rozvoj je umístěno v Galerii Jaroslava Fragnera v Domě architektů u Betlémské kaple. Návštěvníkům se tu představuje na padesát současných českých staveb, jejichž společným jmenovatelem je ohleduplnost k životnímu prostředí, ať už z pohledu energetické náročnosti, použitých materiálů či umístění do krajiny. Kurátor výstavy Petr Kratochvíl k jejímu širokému záběru říká: „Nechceme soudit, která z těchto cest nejvíce splňuje požadavky na architekturu vnímavou vůči prostředí a která je tedy nevíce zelená. Právě rozmanitost představených tendencí umožňuje vzájemnou konfrontaci a nalézání syntéz či komplexních přístupů. Hledání různých odstínů zeleně je však evidentně nejen záslužnou odpovědí na problémy dnešního světa, ale i podnětem k rozvíjení architektury samotné.“ Neopomenutelným kritériem výběru je také kvalita architektonického řešení, název výstavy by měl podle Petra Kratochvíla odkazovat „k dobrému bydlení v souladu s přírodou“.
„Nízkoenergetické domy Stanislava Hrazdíry a Bohumila Lhoty postavené svépomocí vzbuzují údiv a nadšení.“
ReklamaJednotlivé realizace (většinou rodinné domy) jsou přiblíženy pomocí nástěnných panelů umně kombinujících stručný text (v češtině a angličtině) s barevnými fotografiemi a architektonickými plány. Vedle současných staveb se tu představují také čtyři unikátní konstrukce z předlistopadové éry. Díla Stanislava Hrazdíry a Bohumila Lhoty (jinak jejich svépomocí stavěné domy nelze nazvat) či nízkoenergetické bazény postavené mezi lety 1983 a 1990 v Hustopečích a Břeclavi v rámci akce „Z“ vzbuzují údiv a nadšení. Zároveň provokují k zamyšlení, jak dlouho již trvá konverze bezohledné technicistní architektury k té beroucí v potaz přírodní zdroje, lidskou pohodu a zdraví.
Kromě panelů je možné shlédnout promítání pásma fotografií zahraničních „zelených“ staveb. Výstavní prostor je dotvořen technickými exponáty (kolo generující elektřinu, mlýn na výrobu větru) či umělými prvky evokujícími tradiční krajinu a hospodářství (jezírkem, stromem a trávníkem s domácími zvířaty).
Nepřipravené může při vstupu na výstavu zarazit kytice sušených rostlin konopí. Podle autorů výtvarného řešení je jeho využití čistě dekorativní (jedná se o technické konopí bez obsahu omamných látek). Je ale pravdou, že stavební materiály z technického konopí si mezi ekologicky orientovanými staviteli v zahraničí i u nás získávají stále větší renomé.
Svěží a velice poučná výstava se dočkala knižního vydání v katalogu nazvaném příznačně „Zelená architektura.cz“. Společně s další „zelenou“ architektonickou literaturou je v prodeji na pokladně výstavy. Vstupné na Zelenou architekturu.cz činí 60 Kč, studenti a důchodci platí polovic.
Architektura jako výzkumný projekt
V přízemí galerie se nachází neplacená expozice Američana Mitchella Joachima z brooklynské neziskové organizace TERREFORM. Jeho futuristická vize znázorněné na tabulích působí na první pohled chudě a nezáživně. Bližší pohled ale odhalí objevný a kreativní svět budoucnosti.
Solární energie krok za krokem |
|
Východiskem Joachimovy tvorby jsou probíhající klimatické změny a potřeba adaptace. Nabízí proto časově vymezený koncept transformace lidských sídel a celé společnosti od současného stavu nadměrné spotřeby zdrojů přes jejich opětovné použití a recyklaci až po vytvoření zcela nových, energeticky i materiálově soběstačných sídel. Velkoplošné i miniaturní grafiky pak ukazují celý soubor technologických řešení blízké budoucnosti: závěsné elektromobily, roboty i do zeleně zakomponované stavby.
Jedním z vrcholů Joachimovy představivosti jsou plovoucí města. Na přibližně dvouminutové filmové smyčce vykresluje nové osídlení oblastí kolem severního a jižního pólu odpoutáním současných světových megalopolí od pobřeží a jejich přesunem do nových atraktivních oblastí. Bláznivé? Možná. V každém případě ale nápadité a to se ve světě v krizi musí ocenit.
Pod světly reflektorů… a NKÚ
Poslední část výstavy je soustředěna do budovy holešovického Zumtobel Light Center v Jankovcově ulici 2. Návštěvník by se neměl nechat zaskočit skutečností, že pod touto adresou sídlí Nejvyšší kontrolní úřad a budova na první pohled neplní představy „zelené architektury“.
Zumtobel group je rakouská společnost věnující se modernímu řešení osvětlovacích systémů, v jejíž podnikové politice si pojmy udržitelnost a energetická úspora vydobyly pevné místo. Proto v roce 2007 vyhlásila první ročník mezinárodní soutěže Zumtobel Group Award for Sustainability and Humanity in the Built Environment. Do soutěže se mohou přihlašovat projekty ve dvou kategoriích: Built Environment” a „Research & Initiative“.
Na výstavě umístěné v prostorách firmy jsou k vidění výsledky z roku 2007 – vedle vítězných a finančně oceněných projektů také ty, které si zasloužily čestné uznání, jako např. škola v Indii nebo dům za 20 000 dolarů (400 000 Kč). Obrazová dokumentace dvou desítek realizací je doplněna anglickými a německými texty. O český výklad je možné požádat přítomného zástupce společnosti Zumtobel. Doplňující informace o ekologicky šetrných řešeních osvětlení jeho mateřské firmy mu ti, kteří nemluví cizím jazykem, snad prominou. Pro ty ostatní je třeba dodat, že veškerou dokumentaci k soutěži lze obdržet zdarma ve formě brožury také v Galerii Jaroslava Fragnera.
Výstava Zelená architektura nabízí živý a pestrý exkurz do současnosti českého i zahraničního ekologicky orientovaného stavitelství. S výjimkou vizí Mitchella Joachima nepřináší nic skutečně převratného. Nejednomu zájemci o „zelený“ dům či studentovi architektury ale může dodat tolik potřebnou inspiraci.
Více informací o výstavě naleznete na www.zelena-architektura.cz.