Zelené mrakodrapy se solárními panely a větrnými turbínami byly ještě před pár lety sci-fi. Dnes se stávají běžnou realitou velkoměst a architekti se předhánějí v zelených technologiích i stavebních postupech. Podívejte se na 10 nejpodivnějších ekologických budov, které skutečně existují!
Zelené budovy, a především mrakodrapy, jsou trendem posledních let. Architekti soutěží, kdo navrhne úspornější, soběstačnější mrakodrap s nejnižší spotřebou vody či produkcí CO2. Často k tomu využívají nejpodivnější technologické vymoženosti, z nichž některé se možná v dalších letech stanou běžnou záležitostí, některé jsou poněkud samoúčelné a lze je považovat pouze za kuriozitu.
„U zelených mrakodrapů se sleduje nejen spotřeba energie, ale i materiály, z nichž je budova postavena.“
ReklamaVznikají dokonce plány celých zelených měst, jako vystřižených ze sci-fi románu – umělé duté kopce, soběstačné farmy v mrakodrapech… Bohužel, většina projektů existuje jen na papíře v dílnách architektů a mnohdy tam také zůstane. V dnešním článku si ovšem představíme 10 zelených mrakodrapů, které skutečně existují (tedy jsou již dokončené nebo v pokročilé fázi výstavby).
Úsporné budovy |
– Aktivní domy: Jak fungují– Energetický průkaz budov– Seriál: Pasivní dům– Nízkoenergetický dům |
Čína fandí ekologii: The Pearl River Tower
Čína se stavěla ke všemu „zelenému“ a ekologickému poměrně skepticky. Katastrofální smogová situace v Pekingu ale přiměla stranické funkcionáře změnit názor a 12. pětiletka obsahuje celou řadu opatření zaměřených na rozvoj alternativních zdrojů, úspory a odklon od uhelné energie.
Příkladem nového směřování může být budova The Pearl River Tower v Kantonu. Až bude v říjnu letošního roku dokončena, stane se jednou z energeticky nejefektivnějších budov světa. Nejviditelnějšími prvky jsou dvě větrné turbíny, které zajišťují budově část její energetické spotřeby. Tím ale inovace rozhodně nekončí, budova je dále vybavena fotovoltaickými panely, důmyslným systémem ventilace a vytápění, sběračem dešťové vody, která je ohřívána ve slunečních kolektorech atd.
The Pearl River Tower. Foto: Skidmore, Owings and Merrill
Návrh studia Skidmore, Owings and Merrill získal řadu architektonických cen. Někteří architekti však vyjádřili obavy, jak dlouho si budova udrží nebesky modrou barvu v jednom z nejvíce znečištěných regionů světa.
Co to je LEED? |
| LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je mezinárodní systém hodnocení a certifikace úsporných budov udělovaný americkou organizací U.S. Green Building Council. Nezávislá komise hodnotí budovu podle řady kritérií, vedle spotřeby energie a hospodaření s vodou sleduje například i materiály, ze kterých je mrakodrap postaven. Podle počtu obdržených bodů pak budova získá certifikát na jedné ze 4 úrovní Certified, Silver, Gold, Platinum. Systém LEED je často terčem kritiky pro údajnou neobjektivitu a přikládání přílišné váhy nepodstatným kritériím. Přesto jde zatím o nejuznávanější systém hodnocení vlivu budov na životní prostředí. Jedinou budovou v Česku s LEED certifikací je ústředí ČSOB v Praze, které dosáhlo úrovně Gold. |
Zelené bydlení v Londýně: Ramsgate Street building
Budova na Ramsgate Street v Londýně jako by mezi supermoderní zelené mrakodrapy ani nepatřila. Nejde o kancelářskou budovu, ale o obytný komplex se 66 byty. Na rozdíl od ostatních zelených budov neleží v centru velkoměsta, takže nabízí cenově dostupnější bydlení. Budovu navrhlo architektonické studio Waugh Thistleton a její tvar, připomínající křídlo letadla, není samoúčelný: Usměrňuje totiž proudění vzduchu k několika vertikálním turbínám, které vyrábějí až 15 % elektřiny, kterou budova spotřebuje.
Ramsgate Street building. Foto: Waugh Thistleton
Vlastní zahrada i v bytě: The Urban Cactus
Budova, jejíž název v překladu znamená „Městský kaktus“, sice nemá trny, mnohým však může být trnem v oku. Není divu – v srdci Rotterdamského přístavu roste velmi odvážný architektonický projekt. Na 19 podlažích najdeme 98 bytů, z nichž každý bude mít velkou terasu s vlastní zahradou. Netradiční řešení těchto teras – vysunutí do prostoru a natočení různými směry – zajišťuje obyvatelům domů největší možnou porci slunečního záření. Rotterdamský kaktus navrhlo studio UCX Architects a ačkoliv zatím není dokončen, už teď se řadí mezi nejzajímavější moderní budovy.
The Urban Cactus. Foto: UCX Architects
Bank of America Tower. Nejzelenější mrakodrap?
Druhá nejvyšší budova New Yorku byla dokončena teprve loni a celý projekt stál miliardu dolarů. Jde o první mrakodrap, který byl už od začátku plánován tak, aby dosáhl ocenění LEED Platinum a patří tak k „nejzelenějším“ budovám světa. Vysoce izolační skla jsou samozřejmostí, stejně jako vnitřní uspořádání, které co nejvíce využívá denní světlo. Vnitřní osvětlení (samozřejmě úsporné) automaticky upravuje výkon podle síly slunečního světla zvenčí. Při stavbě bylo použito vysoké procento recyklovaných materiálů, například beton obsahuje 45 % strusky, což je jinak nevyužívaný průmyslový odpad.
Nejdůmyslněji je vyřešená klimatizace. Senzory stále hlídají kvalitu vzduchu a větrání se zapíná jen tehdy, pokud je vzduch v budově vydýchaný. Většina současných klimatizačních systémů filtruje nasávaný vzduch, klimatizace této budovy však čistí i vzduch vypouštěný ven. Chlazení pomáhají i tzv. „ledové baterie“ – klimatizační zařízení vyrobí během noci zásobu ledu, který pomáhá ochlazovat budovu při největší zátěži během dne. Najdeme zde i zásobník na dešťovou vodu a speciální úsporné toalety, díky čemuž budova ušetří desítky milionů litrů vody za rok. Elektřinu a teplo pomáhá dodávat malá místní elektrárna na zemní plyn o výkonu 4,6 MW.
Ústředí Chinatrust Bank nepotřebuje žárovky
Zdá se, že zatímco v Evropě a v USA recese zastavila většinu ambiciózních zelených projektů, v Asii rostou zelené mrakodrapy jako houby po dešti. Většina projektů zatím zůstává na papíře, ale tento projekt na Taiwanu ukazuje, že nejde jen o plané sliby. Stavba nového ústředí banky Chinatrust už je v pokročilé fázi a má být dokončena do dvou let.
Jedná se o velmi ambiciózní projekt – komplex budov za téměř půl miliardy dolarů navrhla kancelář NBBJ a po dokončení má dosáhnout na certifikát LEED Gold. Střechy všech budov pokrývá zeleň, komplex obklopuje rozlehlý park, z velké části přístupný veřejnosti. Investor navíc sponzoruje obnovu nedalekého městského parku, čímž chce zaměstnancům pracovní podmínky dále zpříjemnit. Velká okna a světlovody zajistí, že budova přes den prakticky nepotřebuje umělé osvětlení. Systém doplňují senzory, které automaticky ovládají jak osvětlení, tak i rolety.
Ústředí Chinatrust Bank. Foto: NBBJ
Velké větrné turbíny na Bahrain World Trade Center
Bahrajnské světové obchodní centrum zaujme na první pohled – věže jsou spojeny mosty, které nesou trojici větrných turbín o celkovém výkonu 675 kW. Budovy, připomínající svým tvarem plachty lodí, usměrňují proudění větru, takže elektrárny pracují na plný výkon, i když vítr vane z méně příznivého směru. Pětadvacetimetrové turbíny dodávají budově 1,1 – 1,3 GWh elektřiny ročně, čímž pokryjí až 15 % spotřeby budov.
Bahrain World Trade Center. Foto: Tim Miller
Hearst Tower: První zelená budova v New Yorku
Sídlo vydavatelství Hearst na Manhattanu je průkopnické v mnoha směrech – výstavba začala již ve 20. letech 20. století. Velká krize však stavbu přerušila a dokončena byla pouze šestipatrová základna. Mezi lety 2003-2006 byla budova dokončena, tentokrát v zeleném duchu.
Architekt Norman Foster opustil tradiční pravoúhlé členění a povrch budovy složil z trojúhelníků, díky čemuž dosáhl lepšího rozložení váhy a ušetřil více jak 20 % oceli (navíc, většina ocelových součástí obsahuje recyklovaný kov). Celá budova je protkána úspornými technologiemi. Podlahové vytápění a chlazení představuje současnou špičku v oboru. Na střeše najdeme nádrž k zachytávání dešťové vody. Ta je sváděna do nádrže v přízemí a může být použita k zalévání, nebo třeba k napájení fontány v atriu.
Hearst Tower se díky těmto vylepšením stala první budovou v New Yorku, která dosáhla certifikace LEED Gold.
Hearst Tower. Foto: wikipedia.com
Co-operative Insurance Tower je pokryta solárními panely
Komu vadí solární elektrárny na českých polích a loukách, může navštívit anglický Manchester. Sídlo pojišťovny Co-operative Financial Services je druhou nejvyšší budovu ve městě a postaveno bylo už v roce 1962. Jeho povrch původně pokrývaly tradiční lesklé dlaždičky, které však podlehly znečištěnému městskému ovzduší.
V roce 2005 tak budova dostala nový kabát – a ne ledajaký. Tvoří ho 7 000 solárních panelů v ceně 5,5 milionu liber. Za rok dodají do sítě 180 000 kWh energie, což pokrývá úplnou spotřebu 36 průměrných Britů. Že to není mnoho? Možná, ale tenhle projekt nezabral jediný metr orné půdy a představuje zajímavou cestu pro budoucnost solární energetiky.
Co-operative Insurance Tower. Foto: Yan Preston, Co-operative Financial Services
Centrála kalifornské EPA nabíjí elektromobily
Americká agentura na ochranu životního prostředí, EPA, se rozhodla jít sama příkladem při stavbě svého ústředí v kalifornském Sacramentu. Co skrývá budova, kterou sám Arnold Schwarzenegger označil za „nejzelenější“ ve státě?
Budova používá většinu běžných zelených prvků: vnitřní uspořádání využívající maximum denního světla, automaticky řízené úsporné osvětlení, vysoce izolační okna… Kromě toho tu najdeme i méně obvyklé vybavení: 736 solárních panelů na střeše dodává elektřinu nejen kancelářím, ale i 25 nabíjecím stanicím pro elektrické automobily. Koberce i obklady stropu obsahují vysoké procento recyklovaných materiálů a barvy v interiéru neobsahují těkavé organické složky. Zcela neobvyklým prvkem je propracovaný systém recyklace, který zahrnuje například kompostovací koše, ve kterých žížaly zpracovávají organický odpad.
EPA odhaduje, že díky těmto vylepšením ušetří na provozu až 1 milion dolarů ročně. Nicméně, letos tuto budovu zastihly problémy. Provozovatel byl donucen nahradit suché záchody klasickými po četných stížnostech zaměstnanců na zápach a hygienické problémy.
Centrála kalifornské EPA. Foto: Patrick Dirden
Banner Bank Building: Úspora energie za babku
Ideální využití denního světla, automatické rozsvěcení a zhasínání, sběrač dešťové vody, recyklace stavebních materiálů, geotermální vytápění, záložní generátor na bionaftu nebo dokonce cílené využití suchomilných rostlin, by se nemusely tak často zalévat… To všechno už jsme viděli. Čím je tedy tato budova jedinečná?
Banka, která je jejím vlastníkem provedla a zveřejnila podrobnou účetní rozvahu, náklady a úspory. Dozvíme se tak, že projekt stál pouhých 23 milionů dolarů, což je běžná cena pro podobnou budovu bez zelených vylepšení. Díky tomu si zde můžete pronajmout kancelář za stejnou měsíční rentu, jako v okolních „obyčejných“ budovách. Náklady na energii činí 51 000 dolarů za rok, zatímco průměrná nová budova stejné plochy na stejném místě potřebuje téměř 100 000 dolarů ročně. Celkem obyvatelé ušetří 60 % nákladů na osvětlení, 56 % na větrání, 56 % na čerpání vody, 38 % na chlazení a 30 % nákladů na vytápění. Spotřeba vody je o 80 % nižší než průměr. Díky těmto vlastnostem získala budova ocenění LEED Platinum.
